Výsledky studie ukazují, že nejvíce vědeckých publikací o umělé inteligenci vychází v Evropě už od přelomu tisíciletí a možná i dříve; v současnosti je celkově na 30 %. Na druhém místě je z jednotlivých útvarů Čína s 24 %, a až třetí jsou Spojené státy se 17 % z celkového počtu vědeckých publikací o AI. 29 % tvoří zbytek světa.
Pro pochopení trendů je však důležitý kontext. V postupem vývoji zjistíme, že zatímco Evropa se drží přibližně na stejných číslech – v roce 1998 to bylo 35 procent, nyní oněch 30. USA oproti tomu klesly z 25 % na současných 17 % a Čína z 9 % poskočila až na 26 % procent v letech 2008 až 2012 a na 24 % za posledních pět let.
Jde očekávat, že Čína časem Evropu přeskočí – asijské velmoci pomáhá vysoký počet obyvatel, rostoucí úroveň univerzit, příznivé podmínky pro firmy i legislativa. Částečně se také v datech neodrazuje to, že mnoho čínské výzkumné aktivity podnikají samy firmy, nikoliv nezávislé instituce nebo vysoké školy. Podniky však mají tendenci vykazovat nižší počet vědeckých studií (nikoli však všechny).
Čínské vědecké práce bývají také poměrně málo citovány, což může být symptom především regionálního dopadu – pokud má však region přes miliardu obyvatel, dá se to pochopit.
Hlavním problémem Evropy, jak studie poukazuje a co sami zmiňujeme zas a znovu, je odliv talentů a vědeckých pracovníků oproti USA a Číně, což má však nejen edukační, ale i demografické souvislosti.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU