Evropa stále vede ve výzkumu umělé inteligence, ale Čína mocně dotahuje

15. 2. 2019

Sdílet

 Autor: © kentoh - Adobe Stock
Zpráva z listopadu minulého roku analytické firmy Elsevier je vůči výzkumu a vývoji umělé inteligence na území Evropy dosti pozitivní.

Výsledky studie ukazují, že nejvíce vědeckých publikací o umělé inteligenci vychází v Evropě už od přelomu tisíciletí a možná i dříve; v současnosti je celkově na 30 %. Na druhém místě je z jednotlivých útvarů Čína s 24 %, a až třetí jsou Spojené státy se 17 % z celkového počtu vědeckých publikací o AI. 29 % tvoří zbytek světa.

Pro pochopení trendů je však důležitý kontext. V postupem vývoji zjistíme, že zatímco Evropa se drží přibližně na stejných číslech – v roce 1998 to bylo 35 procent, nyní oněch 30. USA oproti tomu klesly z 25 % na současných 17 % a Čína z 9 % poskočila až na 26 % procent v letech 2008 až 2012 a na 24 % za posledních pět let.

Jde očekávat, že Čína časem Evropu přeskočí – asijské velmoci pomáhá vysoký počet obyvatel, rostoucí úroveň univerzit, příznivé podmínky pro firmy i legislativa. Částečně se také v datech neodrazuje to, že mnoho čínské výzkumné aktivity podnikají samy firmy, nikoliv nezávislé instituce nebo vysoké školy. Podniky však mají tendenci vykazovat nižší počet vědeckých studií (nikoli však všechny).

bitcoin_skoleni

Čínské vědecké práce bývají také poměrně málo citovány, což může být symptom především regionálního dopadu – pokud má však region přes miliardu obyvatel, dá se to pochopit.

Hlavním problémem Evropy, jak studie poukazuje a co sami zmiňujeme zas a znovu, je odliv talentů a vědeckých pracovníků oproti USA a Číně, což má však nejen edukační, ale i demografické souvislosti.