Evropská komise ruší stálý dozor nad Microsoftem

Microsoft se podle regulátora v tomto směru polepšil a pro jeho permanentní sledování již není důvod. Evropská komise svůj krok zdůvodňuje „změnami v chování Microsoftu, zvýšenými možnosti třetích stran uplatňovat svá práva přímo u národních soudů a zkušenostmi získanými od přijetí rozhodnutí z roku 2004“. V případě budoucích sporů v této oblasti ji poslouží pouze oslovení techničtí konzultanti.

V roce 2004 udělila Evropský komise Microsoftu pokutu ve výši 497 milionů kvůli porušování pravidel hospodářské soutěže Unie, čehož se Microsoft dopustil integrací multimediálního přehrávače Windows Media Player do prostředí svého systému a také tím, že konkurenci neposkytoval technickou dokumentaci nutnou pro interoperabilitu operačních systémů (tj. pro správnou komunikaci mezi operačními systémy konkurence se systémem Windows, zejména v oblasti workgroup serverů).

První stížnost v tomto smyslu odeslala Evropské komisi v roce 1998 společnost Sun Microsystems. Stěžovala si, že Microsoft jí odmítl předat technickou dokumentaci potřebnou k tomu, aby jejich systém mohl komunikovat s všudypřítomnými počítači s Windows. Upozorňovala, že toto chování Microsoftu způsobuje na trhu silnou nerovnováhu a že v takovém prostředí, kde jsou firmy nuceny kvůli komunikaci s PC nasazovat workgroup servery Windows, nelze konkurovat. Komise při vyšetřování dospěla k názoru, že toto jednání nepoškodilo jen firmu Sun Microsystems, ale i další.

Evropská komise však s chováním Microsoftu nebyla spokojena ani poté, co ji v roce 2004 vyměřila vysokou pokutu. Microsoft totiž nedodával dostatečnou dokumentaci ke komunikačním protokolům zajišťujícím interoperabilitu, a když dokumenty začal poskytovat, jejich předávání dalším výrobcům podmiňoval až příliš vysokými poplatky za licence. Celý problém v roce 2006 vyvrcholil tím, že Evropská komise mu uložila další pokutu, tentokráte ve výši 280,5 milionu euro.

Byť se postoj Microsoftu k interoperabilitě začal v průběhu let měnit, Evropská komise pořád nebyla s jeho konáním spokojena, a tak mu v únoru 2008 za neplnění dřívějších nařízení uložila zaplatit dalších 899 milionů euro, což v součtu s předchozími pokutami činí souhrnnou částku rovnající se takřka 1,7 miliardy euro.

Microsoft tehdy reagoval slovy, že pokuta se týká starých záležitostí, které jsou již vyřešeny. „Nedávno jsme představili nové principy pro interoperabilitu a také specifické akce, které povedou ke zvýšení otevřenosti našich produktů, takže se teď soustředíme na kroky, které celou situaci v budoucnosti vylepší,“ vzkázal tehdy médiím Microsoft.

Několik dní před verdiktem Evropské komise navíc uvolnil dokumentaci v rozsahu více než 30 000 stran, která se týkala komunikačních protokolů Windows a API. Dle požadavků Komise snížil i s dokumentací spojené licenční poplatky.

„Tyto akce představují podstatnou změnu ve způsobu našeho sdílení informací o našich technologiích a produktech,“ řekl tehdy šéf Microsoftu Steve Ballmer. „Zásadně tím zvětšujeme naši transparentnost (...) Vývojáři nebudou muset platit za licence a ani odvádět poplatky za přístup k potřebným informacím.“

Vývojáři opensourcových produktů nemusejí platit ani za implementaci protokolů, na které se vztahují naše patenty, upozorňoval Microsoft. Podmínkou však je, že takový produkt nebude použit ke komerčním účelům. Microsoft přislíbil i to, že nebude žalovat nikoho, kdo v rámci nekomerčních aktivit implementace protokolu už použil nebo dále šířil. Za příslušné licence však budou muset nadále platit firmy, pokud je jejich produkt používán komerčně. Snížila se ale výše poplatků; Microsoft si přestal účtovat 3,87 % z tržeb konkurence, od října 2007 do Redmondu firmy odvedou Komisí požadované 0,4 %.

Tyto a další kroky na poli interoperability tedy Evropskou komisi přesvědčili, že stálý dozor nad Microsoftem, týkající se otázky, zda firma plní nařízení komise z roku 2004, není potřeba. Antimonopolní regulátor zdůrazňuje, že tímto rozhodnutím neopadá Microsoftu povinnost, aby ve zlepšování interoperability pokračoval. Stále je jeho povinností vydat kompletní a přesné informace k příslušným technologiím.