Šéf Facebooku Mark Zuckerberg prohlásil, že firma nespustí vlastní platební systém, pokud jej neschválí američtí zákonodárci. Utnul tak spekulace o tom, zda by Libra mohla fungovat alespoň v zemích, kde by nečelila tlakům ze strany místních vlád. Zuckerbergovo prohlášení je součástí řeči, se kterou předstoupil před vládní finanční komisi, která se projektem Libry zabývá.
Původně se hovořilo o jeho spuštění v roce 2020, ovšem americké regulační orgány namítaly, že o systému vědí příliš málo a poukazovaly například na to, že by mohl být zneužit k praní špinavých peněz. Obdobně se vyjádřili také zástupci francouzské a německé vlády, podle kterých by Libra mohla ohrozit hodnotu Eura a vést k nezákonné privatizaci peněz.
I přes vyhovění zákonodárcům však Zuckerberg varuje před riziky vyplývajícími z možného zakrnění finančních infrastruktur a poukázal například na snahy Číny, která se chystá spustit vlastní digitální měnu kontrolovanou vládou.
„Libra bude jištěná především dolary a věřím, že prohloubí vůdčí postavení USA ve světě financí, stejně jako naše demokratické hodnoty,“ argumentuje Zuckerberg, podle kterého je inovace finančního systému nezbytná.
Dle Marthy Bennettové z analytické společnosti Forrester však Zuckerberg přehání: „Plánovaná čínská kryptoměna nebude kryptoměnou jako takovou. Bude vycházet z podobných technologií, bude však centrálně kontrolovaná vládou, takže s Librou absolutně nesrovnatelná.“
Libru má oproti tomu spravovat tzv. Libra Association složená z finančních a technologických společností či prodejců. Jejich počet se však mezitím z původních 27 smrskl na 21. Od projektu kvůli tlaku vlád odstoupily mimo jiné i společnosti PayPal, Visa, Mastercard nebo eBay, byť opětovné zapojení v budoucnu nevyloučily. Analytička společnosti Gartner Avivah Litanová za jejich rozhodnutí vidí v prvé řadě nátlak a bankovní lobby; klasické banky se dle ní mohou cítit Librou ohroženy.
„Jsem přesvědčený, že jde o něco nového, co je třeba teprve vybudovat, a rozumím, že Facebook pro tyto účely v současnosti není ideální platformou. V uplynulých pár letech jsme čelili řadě problémů a jsem si jistý, že lidé by takový projekt uvítali, jen kdybychom ho neprosazovali my,“ zpytuje Zuckerberg ve zjevné narážce na četné kauzy, od úniků uživatelských dat až po údajnou diskriminaci v zaměstnaneckém kolektivu firmy, jejíž postavení mnozí vnímají coby monopolní.
I navzdory všem výtkám mu však Litanová dává zapravdu, podle ní by mohlo být nebezpečné, pokud by USA a Evropě v důsledku přehnaných regulací ujel pomyslný vlak.
„Amerika začíná kvůli nekompetentní vládě zaostávat. Jakmile svou vlastní digitální měnu spustí Čína, začnou se přidávat i další země. Vlády a banky ale zatím příliš neví, jak se k tomuto progresu postavit.“
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU