V nápovědě k programu "Přímé připojení kabelem" je uvedeno, že je možné sdílet prostředky hostitelského počítače, a dokonce i se přes něj připojit na síť. Přitom v nápovědě vůbec není zmínka o nastavení tohoto připojení, lze prý pouze aplikaci spustit a vše by mělo fungovat. Nevím co dělám špatně, ale nikdy se mi nepodařilo ani spojit se s druhým počítačem -- spojení se sice navázalo, avšak ihned se přerušilo.
Problémy se spojením paralelním kabelem vyplývají z nedostatečné informovanosti uživatelů o používání uvedeného programu (špatná nápověda) a při hledání chyby uživatele matou často nesmyslná hlášení. Co tedy musíte udělat, abyste mohli dva počítače spojit a využívat sdílení prostředků hostitelského počítače? Nejprve je nutné nastavit správně síť na obou počítačích. Ta musí obsahovat Telefonní adaptér, protokol NetBEUI, Klient sítě Microsoft a u hostitelského počítače navíc Sdílení souborů a tiskáren (minimálně se zapnutým sdílením souborů). Na něm je nutné také tyto prostředky nasdílet. Ve vlastnostech klienta Microsoft musí být uveden stejný název pracovní skupiny a počítače musejí být nějak označeny (Identifikace). Pokud nemáte na obou počítačích žádnou další již fungující síť (tj. neexistuje ikona Okolní počítače), nemusíte se zdržovat tímto nastavením -- přímé připojení kabelem za vás síť v tomto rozsahu nainstaluje samo. Druhým bodem je propojení počítačů správným kabelem. Poté lze nastartovat aplikaci Přímé propojení kabelem, a odpovědět na otázky spojené s propojením (porty, host/hostitel). Po odklepnutí spojení se objeví zcela nepochopitelné hlášení "Ověřuji jméno a heslo" (čí? -- moje, počítače a jaké heslo -- kde se zadává?). Pokud ověření dopadne dobře (experimentálně mám zjištěno, že zde záleží na shodném jménu pracovní skupiny a správném nastavení Klienta Microsoft), objeví se okno nasdílených prostředků hostitelského počítače. Nyní následuje další nepochopitelná reakce systému. Máte např. nasdílenou CD mechaniku. Klepnete na její ikonu pravým tlačítkem myši, zvolíte Prozkoumat a objeví se hlášení "Síť nelze procházet ...". Zde si logicky každý řekne, že se spojení nezdařilo, zkusí to ještě několikrát a pak by do toho nejraději kopl. Stačí však velmi málo -- namísto Prozkoumat stačí kliknout na Připojit síťovou jednotku a zvolit nějaké písmenko. Poté je nejlépe okno s hostitelskými prostředky zavřít, otevřít Průzkumník a otevřít právě namapovaný disk. Ejhle -- žádná chyba se neobjeví. Nyní lze skutečně sdílet hostitelské prostředky, např. spustit setup nějakého produktu na hostitelské CD mechanice a s uspokojením sledovat, jak se z ní produkt instaluje na hostující počítač. Jak málo by přitom stačilo (upravit nápovědu), aby byli uživatelé spokojeni...
Protože jsou již k dostání Windows 98, rozhodl jsem si je koupit. Naformátoval jsem HDD a spustil instalaci. Při přípravě instalace se počítač zasekne a na obrazovce se objeví černý obdélník. Instalace potom nepokračuje dál. Zkoušel jsem instalační CD-ROM se stejným postupem u přítele, jemuž se instalace nezasekla. Co mám dělat? Nyní nemůžu nainstalovat ani Windows 95, která na PC původně byla.
Pomoc je jednoduchá -- vypněte si antivirus warning v BIOSu. Ten totiž hlídá všechny změny na hard disku v boot sektoru (to jste musel vidět při formátování disku). Jelikož se Windows přepnou téměř ihned do grafiky, není BIOS schopen zobrazit svá hlášení a počítač zamrzne.
Můj problém se týká staršího počítače třídy 486 s mně zcela neznámým procesorem (U5 či tak nějak). Tento počítač ležel asi rok ve skříni. Nyní po nainstalování aplikací se nějakou dobu (cca 3 dny) zdálo, že vše funguje normálně. Ale poté se začaly vyskytovat abnormality. Po delším vypnutí (např. přes noc) se systémové datum změnilo na 1.4.1980. Pak byl asi 3 dny vypnutý a po zapnutí nešlo nastartovat systém, protože z BIOSu zmizely veškeré informace o geometrii pevného disku (po autodetekci HDD opět funguje). Zajímalo by mne, zda může být tento problém způsoben např. vybitou baterií, když počítač ležel rok ve skříni (předpokládám, že tam nějaká musí být na udržování nastavení BIOSu), nebo zda se může jednat o jinou technickou závadu (např. stářím počítače). Přesnější informace o konfiguraci počítače nemám, protože není můj, a dané problémy mi byly sděleny telefonicky.
Problém je v baterii pro CMOS. Většinou se používají lithiové baterie, které nejsou nabíjecí, i když po dobu zapnutí počítače se přece jen trochu regenerují. Dlouhá doba nečinnosti počítače zapříčinila, že je baterie zčásti vybitá a po přivedení externího (udržovacího) napětí se trochu "zbláznila". K CMOS se nedávají akumulátorky, protože odběr CMOS je tak nepatrný (jednotky až desítky mikroampér), že by vlastní vybíjecí proud akučlánku byl vyšší a ten by nevydržel tak dlouho. Pokud se vám budou problémy opakovat stále, je třeba počítač otevřít a baterii vyměnit za novou. Je ale možné, že se baterie provozem natolik zregeneruje a udrží informaci déle než jenom tři dny.
Lze nějakým způsobem opravit chybu CRC v ZIP archivu? Zpráva hlásí chybu kódu a zároveň vypisuje jiný kód jako vhodný nebo možný.
CRC kódy se používají k ověření správnosti posílaných dat. Některé CRC (cyclic redundance code) jsou tzv. samoopravné, tj. dojde-li k jinému nežli očekávanému číslu, tento kód má mechanismus jak zjistit, na kterém místě (např. souboru) došlo k chybě, a tuto opravit. Obecný princip CRC je ten, že na nějakou řadu čísel (bytů) se aplikuje matematická metoda CRC, jež vygeneruje tento kód (např. 5místné číslo). Matematická metoda přitom pracuje tak, že postupně přečte všechny byty (jako by se posílaly) a z každého bytu nějak přetváří (doplňuje) finální CRC-číslo, které pak připojí k řadě. Při posílání (čtení, zápisu) této řady dat se CRC kód generuje on-line na straně příjmu a na konci přenosu se porovnají oba kódy (ten připojený a ten nově vzniklý na příjmu). Jsou-li shodné, je přenos OK. Pravděpodobnost, že by se kódy kryly a přitom došlo v přenosu k chybě je mizivá. Jsou-li kódy odlišné, může nastoupit matematická metoda (pouze u samoopravných kódů), která z odlišnosti odvodí, ve kterém bytu je chyba a také co tam má správně být. Tolik teorie (a to velmi povrchně -- možnosti samoopravy závisejí mimo jiné na velikosti čísla CRC, na metodě výpočtu a na velikosti přenášených dat). Nicméně tyto kódy fungují, aniž o tom víme -- např. v každém lepším CD přehrávači, v modemech, při přenosech dat atd.
Váš problém pravděpodobně nepůjde vyřešit -- vypadá to, že při čtení z diskety dojde k chybě, a CRC kód se liší. U ZIPu není samoopravný kód a to, co vám ukazuje, bude patrně pouze odlišnost, která byla zjištěna. Co se z ní dá zjistit nevím, možná že odpověď zná některý z čtenářů, jehož názor uvítáme.
Pokud použiji FAT32 na svůj 4,3GB HDD, má ještě nějaký význam tento HDD dělit na více disků, např. pomocí FDISKu?
Záleží na tom, jak chcete disk využít. Pokud budete používat pouze jeden operační systém, dělení disku nemá smysl. Pokud byste chtěl v budoucnu vyzkoušet třeba Windows NT, musíte mít volnou partition a pak je lepší disk rozdělit. To lze totiž pouze při jeho "aktivaci". Pro tento případ si můžete zpřístupnit pouze část disku s tím, že z volného nepřiřazeného místa můžete kdykoliv udělat partition novou, nebo část tohoto místa připojit k již existující partition. To se mi jeví jako rozumný kompromis, protože sice nemáte k dispozici plnou kapacitu, ale rezervu můžete využít aktuálně podle pozdější potřeby.
Po nainstalování 3D akcelerátoru se mi občas začala ztrácet zvuková karta. Uprostřed práce přestala hrát a dokonce se ztratila ze systému, restart nepomohl. Vypnutí natvrdo občas ano. Ale naposledy už ani to ne. Pokud zadám detekci hardwaru, počítač kartu vůbec nenajde. Zkusil jsem nainstalovat nové ovladače, ale opět bez výsledku. Protože jsem hardwarový začátečník, opravdu nevím, co mám dělat.
Problém vidím v hardwarovém konfliktu těchto dvou zařízení (IRQ, DMA, I/O Base Address). Přestože Windows 9x jsou plug and play, občas se stane, že tento mechanismus nezafunguje správně. Ne vždy je např. IRQ pro systém dobře viditelný a ten jej pak při instalaci může použít pro jiné zařízení, a problém je na světě. Podívejte se do Systém-Správce zařízení a porovnejte nastavení. Možná že tam bude zobrazen žlutý vykřičník s popisem chyby (po rozbalení). Odstranit tento problém by vám měly pomoci následující body:
1.Zvukovou kartu zatím nechte být, soustřeďte se na to, zda správně funguje akcelerátor.
2.Zjistěte si jeho hodnoty IRQ, DMA, I/O Base address pomocí Správce zařízení.
3.Spusťte instalaci zvukové karty. Ta určitě nabídne své hodnoty IRQ, DMA, I/O. Tyto musí být jiné, než používá akcelerátor.
4.Jsou-li jiné, je zvuková karta pravděpodobně v konfliktu s jiným zařízením. V tom případě musíte zjistit, jaké hodnoty jsou volné, buď podle bodu 2 nebo nějakým programem (Checkit).
5.Je-li některá hodnota stejná, musí nové zařízení použít jinou hodnotu.
Při změně hodnot IRQ, DMA a I/O jakéhokoliv zařízení mohou nastat dva případy. Buď stačí zvolit tyto hodnoty v instalačním programu a karta je přijme, nebo je třeba primárně nastavit hodnoty na kartě (jumpery) a toto nastavení oznámit instalačnímu programu. To je třeba zjistit z manuálu nebo z nějakého readme apod.
Po bezproblémové instalaci zvukové karty S3 SONIC VIBES, PCI PnP se začal počítač chovat nestabilně jak ve Windows 95, tak ve starém DOSu. Počítač zamrzne buď pár minut po startu, nebo za jakoukoliv dobu nezávisle na tom, zda zrovna pracuje nebo je v klidu. Je slyšet jemné lupnutí v reproduktorech a počítač zamrzne. Pomůže pouze tvrdý reset. Systém vypisuje, že vše je optimálně nastaveno, žádná kolizní hlášení. Jakmile zvukovou kartu odstraním, počítač pracuje bezchybně. Kartu jsem bezúspěšně reklamoval u prodejce.
Problém je velmi podobný tomu předchozímu, půjde patrně opět o konflikt jedné z hodnot IRQ, DMA nebo I/O Base, zde bych si tipnul na IRQ. Ke konfliktu dojde přesně v momentu, kdy druhé zařízení (port apod.) chce něco dělat. Vyvolá se přerušení s odpovídajícími daty pro toto druhé zařízení, jenomže tato data se pošlou na kartu, ta lupne do reproduktorů a tam to skončí. Podprogram přerušení možná očekává nějakou odezvu, která může mít podobu adresy kam skočit... Zbytek si jistě domyslíte. Moje rada bude stejná -- zkontrolujte obsazení přerušení a zkuste kartu nastavit jinak.
Dozvěděl jsem se a posléze i přesvědčil, že lze u e-mailové schránky zjistit určitým programem heslo. Tak bych se chtěl dozvědět, jak tomu zabránit, a také internetovou adresu tohoto programu.
Nejprve k tomu programu. I kdybych znal adresu, kde program leží, určitě bych ji zde nezveřejnil. Vaše tvrzení, že jste se přesvědčil o této možnosti, nevylučuji, nicméně si nemyslím, že problém je v narušení bezpečnosti e-mailové schránky. Je pravdou, že proběhly informace o díře v jistém poštovním programu, výrobce ale dal k dispozici upgrade, kde byla chyba odstraněna. A zde už jsem u toho, co je podstatné. Na světě není pouze jeden systém pro elektronickou poštu. Schránky mohou být vytvářeny na různých systémech. Tyto systémy mají různou úroveň zabezpečení vůči vetřelcům -- hackerům. Přitom je všeobecně známo, že nejslabším článkem zabezpečení je člověk sám. Mnoho uživatelů má jako heslo svoje jméno nebo jméno příbuzných, svých domácích zvířátek apod. Hackerovi pak stačí pozorně naslouchat například ve výtahu a pak zkoušet. Znám dokonce případ, kdy studenti jedné katedry vymysleli program, který spolehlivě odchytával hesla jejich kolegů a přitom se vůbec nedobýval do síťového systému. Stačilo jej rozběhnout na stanici, odkud se nešťastníci hlásili. Shrnu-li tuto odpověď, problém není ani tak v tom, že by existoval program na zjištění hesla, jako spíše v tom, že heslo lze zjistit i psychologickou cestou a dedukcí. Dnes již nefungují ani ve sci-fi popisované metody, že počítač generuje heslo tak dlouho (třeba milion kombinací), až se do systému dostane. Existuje totiž zabezpečení "3krát a dost (případně za hodně dlouho)", podobně jak to známe z bankomatů.
Jak nejlépe instalovat Office v.7 a Office 97? Obě aplikace potřebuji mít z důvodu výuky nainstalovány současně.
Asi vás zklamu, ale toto nedoporučuji. Sám s tím sice nemám zkušenosti, takže nevylučuji, že to lze. Nicméně si myslím, že i když aplikace oddělíte souborově (různé adresáře), pobijí se v registrech a možná i ve společných aplikacích. Další problém bude s daty. Jak má systém poznat, čím má otevírat soubory doc, xls apod.? Novou nebo starou verzí Office? Jak uvádím, nemám to vyzkoušené a nedělal bych to z těchto důvodů. Spíše bych to obešel tak, že bych použil dva operační systémy (např. DOS + Windows 3.11 a Windows 95), nebo ještě lépe dva počítače. Má-li některý z čtenářů s tímto zkušenosti, rádi otiskneme jeho názor. Ještě bych si dovolil zastat se vašich studentů -- učte je pouze jeden systém, třeba i ten starší. V životě zažijí upgrade Office několikrát, a proto není ani tak důležité vědět, jak se co ovládá, ale spíše co se s tím dá dělat...
Lze dosáhnout toho, aby ve Windows 9x šlo přepínat např. českou a českou programátorskou bez neustálého instalování?
Ve Windows 95 to bohužel nejde. Já sám to řeším dvěma uživatelskými profily pro dva typy uživatelů (querty / quertz). U Windows 98 nevím, zda je tento problém nějak řešen, Windows NT toto umějí bez problémů.
Můj počítač Aztec 386 není připraven na přechod do roku 2000. Při testu na rok 2000 se ukáže datum 01.04. 1980. PC má motherboard American Megatrends 386, 1993. Kde bych získal upgrade BIOSu?
Obávám se, že upgrade neseženete, protože softarově upgradovatelné BIOSy se v té době ještě nedělaly. Můžete zkusit podívat se na Internet, např. na http://www.biostar-usa.com/faq/faq02.htm nebo přímo na stránku American Megatrends http://www.ami.com/. Na adrese http://ping4.ping.be/bios/wanted.html se dozvíte, na které BIOSy není upgrade. V každém případě ale upozorňuji čtenáře, že se není třeba obávat toho, že by jim počítač přestal v roce 2000 fungovat. Bude pouze zobrazovat jiné systémové datum, což vůbec neohrozí programy, které si datum uchovávají samy a po svém a nepřebírají jej od systému -- možná jste si zkusil zadat do Excelu datum z 21. století, a určitě to prošlo. Naopak bych upozornil na skutečnost, že špatný upgrade BIOSu uděláte jenom jednou. Pak si budete muset sehnat v lepším případě BIOS, v horším nový motherboard.
Prosím o radu k následujícímu problému. V síti s jedním NT Serverem a se stanicemi Windows 95 mám na serveru 2 síťové karty (dvě větve sítě). Na stanicích mám nainstalovaný protokol TCPIP (ručně zadávám IP adresu) a protokol NetBEUI. Používám program WinProxy pro přístup do sítě Internet, který je nainstalován na jedné stanici. Vše funguje dobře (přístup do Internetu z obou větví). Příkaz ping funguje bez problémů z jedné větve do druhé. Co nefunguje, je protokol NetBEUI. Docela logicky, protože tento protokol nepodporuje směrování. Jak mám ale nasdílet prostředky na jedné větvi pro druhou a naopak (např. tiskárny atd.)?
Odpověď je jednoduchá: nenechávejte vše na NetBEUI, ale zapojte do sdílení také protokol TCPIP. To lze aktivováním tohoto protokolu pro službu File and Printer Sharing, jak ukazuje obrázek. Pak už uvidíte celou síť. Pro rozsáhlé sítě (což představují už dvě větve jako ve vašem případě) je vhodné nastavit TCPIP jako default protokol.
Tiskárna Epson EX-100 vytiskne náhodně několik řádků, pak několikrát odřádkuje a tiskne dále. Vzniklé volné místo se neobjevuje v náhledu MS Word a Excel (Windows 3.11). Nastavení tiskárny jsme zkoušeli, nic se nemění, Windows jsou nastavena standardně.
Příčin může být několik -- driver tiskárny nespolupracuje správně s MS Office aplikacemi, tiskárna je v jiném modu než je nastavený driver nebo jde o hardwarovou poruchu zařízení. Aby bylo možné udělat závěr, je nutné zkoušet. Je-li možnost, připojte svou jehličkovou tiskárnu na jiný počítač a zjistěte, zda se problém vyskytuje. Pak můžete zkusit jiný ovladač (novější nebo starší). Takto se postupně dopracujete k závěru, kde je pravá příčina problému, a pak se jej můžete pokusit odstranit. Bez co nejpřesnější identifikace problému se nelze dobrat přesného řešení.
Mám jeden dotaz ohledně MS Office 95 (i 97). Když ve Wordu nebo Excelu vytvořím soubor, upravím vzhled stránky, např. okraje nebo šířky buněk tabulky a tento soubor poté překopíruji na jiné PC se stejnou verzí MS Office, tak veškerá nastavení šíří buněk nebo okrajů zmizí a dokument je potřeba znovu upravit. Lze dokument uložit takovým způsobem, aby zůstal zachován jeho vzhled v takové podobě jako na PC, kde byl vytvořen?
Exaktní odpověď zní ne. MS Office (zejména pak Word) totiž jako primární považuje výstup na tiskárnu, a pak teprve na obrazovku. Na ní zobrazuje přibližně tak, jak bude vypadat výstup na papíře. Odtud plynou všechny problémy se samovolným přeformátováváním se dokumentů. Aby jeden dokument vypadal na dvou počítačích úplně stejně, musí být zajištěno stejné nastavení Default tiskárny (to bývá nejčastější příčinou), stejné fonty v obou systémech, a to včetně shody verzí fontů a stejného rozlišení monitoru. Fonty je možné také připojit k dokumentu a tím snížit riziko nečitelnosti (u zřídka používaných fontů). Provádí se to volbou Embed True Type Fonts v menu Tools-Options, záložka Save.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU