Freedom Fighters

25. 1. 2004

Sdílet

Tvůrci slavné série Hitman překvapují se zbrusu novou akční hrou. Co by se stalo, kdyby Sověti zakončili druhou světovou válku svrhnutím atomové bomby na Berlín a snažili se ovládnout celý svět? Odpoví vám Chris Stone, hlavní hrdina Freedom Fighters.

Vedle her čerpajících námět ze skutečných událostí dob minulých nechybějí ani tituly, zabývající se alternativní historií. Ty pak bývají – alespoň co se příběhu týče – mnohem zajímavější, neboť nám alespoň ve virtuální podobě nabízejí skutečný svět v jiném světle, než jak ho známe z učebnic dějepisu (i když některé učebnice… no nic). A stejně tomu je i v případě Freedom Fighters od vývojářů z IO Interactive, tvůrců slavné série Hitman.



Příběh této nové akční hry sahá na konec druhé světové války, kterou Sověti překvapivě zakončili svrhnutím atomové bomby na Berlín. Jejich snažení o absolutní ovládnutí světa nakonec vyvrcholilo neúspěšným atentátem na prezidenta Spojených států a vpádem ozbrojených sil do New Yorku. V tu chvíli do hry vstupuje Chris Stone s bratrem Troyem, kteří se jako každý den i v ono osudné pondělí vydávají za svým instalatérským řemeslem. Jakmile však s vidinou netěsnícího dřezu dorazí do prázdného bytu Isabelly Angeliny, jsou nemile přivítáni rudými vojáky a samotným generálem Tatarinem. Nic netušící Troy, považovaný za přítele této vůdkyně organizace vystupující proti Sovětské unii, je odveden k výslechu a Chris s vaší pomocí uniká, aby zachránil bratra a dal agresorům za uši.



Do boje za svobodu!

Freedom Fighters jsou velmi zajímavou akcí, s jejíž pomocí si IO Interactive po vynikajícím druhém dílu Hitmana udělali v oblasti herního průmyslu další velké plus, a to na PC i konzolích PlayStation 2, GameCube a Xbox. V third person pohledu se budete pohybovat převážně v ulicích New Yorku a kromě úžasných přestřelek se dočkáte i skvělého příběhu a mnoha zajímavých prvků, jež hře propůjčují určitou dávku originality.

Dvaatřicetiletý Chris Stone se brzy stane platným členem místního odboje a jeho výprava proti horlivým Sovětům se rozroste na několik nebezpečných misí, rozdělených na téměř dvacet levelů ve čtyřech stupních obtížnosti. Do nerovného boje se ale většinou nevrhnete pouze na vlastní pěst. Za poctivé plnění hlavních i vedlejších úkolů včetně poskytnutí pomoci zraněným spoluobčanům budete odměňováni speciálními body, zvyšujícími vaše charisma. Při postupu na další level se stanete slavnějšími a budete moci ovládat více spolubojovníků, jejichž počet se na konci hry vyšplhá až na úctyhodných dvanáct.

I přesto se však pořádně zapotíte, a to především na začátku, než se do hry dostanete a porozumíte všem jejím zákonitostem. V průběhu misí totiž většinou budete moci vstoupit do různých levelů, mezi nimiž se budete libovolně pohybovat skrz newyorskou kanalizaci, jež vám zpočátku poslouží rovněž jako útočiště. Plnění úkolů přitom musí mít určitý řád, jinak se se zlou potážete. Abyste například v jedné lokaci mohli zničit most hlídaný bojovým vrtulníkem, musíte v sousední oblasti rozbít přistávací plochu, a helikoptéry se tak zbavit. Zmíněné přechody však nejsou zcela bez chyby, neboť po opuštění lokace se nepřátelé automaticky obnovují, což za prvé nepotěší a za druhé je to na několika místech dosti nelogické.



Peklo betonové džungle

Tento nedostatek se však dá lehce omluvit vzhledem k faktu, že Freedom Fighters rozhodně postrádají jakýkoliv náznak realistického zpracování. Celá hra se nese v zábavném stylu, který zpočátku naruší možná jen mírně přehnaná odolnost vašich i nepřátelských vojáků, na niž si však po chvíli hraní zvyknete. A jak se vlastně tento nový akční hit skutečně hraje?

Proti nepřátelské přesile budete mít k dispozici primární (pistole, revolver) i sekundární (brokovnice, samopal, lehký a těžký kulomet, odstřelovací puška, raketomet) zbraně, ale v jednu chvíli budete moci nést pouze jednu od každého druhu. Jako správnému instalatérovi vám nebude chybět ani užitečný hasák a bojovou výbavu ještě doplníte výbušninami C4, granáty, Molotovovými koktejly, dalekohledem a potřebnými lékárničkami. Zatímco konzolové verze hry jsou obohaceny automatickým zaměřováním, na PC se vzhledem k příjemnějšímu ovládání musíte spoléhat jen na své schopnosti a v celé kráse využít third person perspektivy či jednoduchého zamíření a posunutí pohledu nad pravé rameno.
Největším lákadlem Freedom Fighters je týmová spolupráce, která se v pozdější fázi hry s rostoucím počtem bojovníků stává mnohem zajímavější. Skupinu vašich pomocníků přitom ovládáte pouhými třemi klávesami – jednou je svoláváte, druhou je posíláte na průzkum či do útoku a třetí určujete místo k obraně. Zatímco obyčejným zmáčknutím dáváte rozkazy jednotlivým vojákům, když klávesu podržíte, oslovíte celou skupinu.

Veškerá týmová podpora by však byla zhola nemožná, pokud by autoři nevěnovali dostatečnou pozornost umělé inteligenci. Ta je naštěstí na velmi vysoké úrovni, a to i v případě nepřátel. Všichni vojáci se kryjí, spolupracují a většinou se chovají dle vašich představ. Díky tomu se každá přestřelka může odvíjet pokaždé trochu jinak a hra vás jen tak neomrzí ani při opakovaném spuštění.



Nezapomenutelný zážitek

To vše je navíc podpořeno vskutku vynikajícím audiovizuálním zpracováním, jež dostatečně uspokojí i ty nejnáročnější hráče. Z prosluněného počasí přejdete během lítých bojů přes deštivou noc až k nejhezčí virtuální vánici, jakou jste doposud mohli v počítačových hrách spatřit. K tomu se necháte strhnout perfektní zvukovou stránkou, podpořenou úžasným hudebním doprovodem. Škoda jen, že ani Freedom Fighters nakonec nejsou bez chybiček.

Přestože se průběh jednotlivých misí v mnohém liší a dočkáte se například i drobných stealth prvků a v poslední době tolik opomíjených příběhových zvratů, celková délka hry rozhodně není ideální. Překračuje sice onu zažitou hranici desíti hodin, která se v žánru akčních her pomalu ale jistě stává standardem, ale pár misí navrch by rozhodně neškodilo. Rovněž nepotěší ani absence multiplayeru (pouze v PC verzi, konzole se jej dočkaly), jehož použití v kooperativním módu se přímo nabízí.

Nutno však podotknout, že i přes zmíněné nedostatky Freedom Fighters rozhodně stojí za pozornost. Svým celkovým provedením se hrdě řadí mezi nejlepší akční hry letošního roku a přímo žadoní o datadisk či plnohodnotné pokračování. Už aby to bylo.





Výrobce: IO Interactive

Vydavatel: Electronic Arts

Minimální konfigurace: CPU 733 MHz, 128 MB RAM, HDD 650 MB, 3D karta 32 MB

Doporučujeme: CPU 1,5 GHz, 256 MB RAM, HDD 650 MB, 3D karta 64 MB

Multiplayer: ne

Internet: http://www.freedom.ea.com

Verdikt: Máte-li rádi akční hry, není co řešit. Freedom Fighters zkrátka musíte vyzkoušet, i kdyby hrom bil.



Hodnocení: 90 %

Autor článku