Počítačových her vytvořených podle knižních či filmových námětů jsme viděli nespočetně a stejně nespočetně se jich v budoucnu ještě jistě objeví. Kvalita takovýchto games bývá různá, od největších propadáků až po parádní kousky. Nová tahová strategie Galactic Assault: Prisoner of Power čerpá ze stejnojmenné novely bratří Strugatských a to, zda se řadí k spíše povedeným, či nepovedeným zpracováním, se dozvíte v následující recenzi.
Arkadij a Boris Strugatčtí patří mezi klasiky ruského sci-fi undergroundu. Jejich knihy byly přeloženy do řady světových jazyků a po celém světě si tak získaly mnoho fanoušků. Bohužel v našich končinách se mohli zájemci dostat pouze ke komunisty cenzurovaným vydáním a tak Češi získali plnou možnost vychutnat si ruské sci-fi klasiky až po revoluci. Jestliže tápete v paměti a nemůžete si vzpomenout, odkud příjmení obou bratrů znáte, tak vám napovíme – asi nejslavnější zpracování jedné z jejich novel předvedl ruský režisér Andrej Tarkovskij ve filmu Stalker. Pokud nějakou náhodou dílo bratří Strugatských uniklo vaší pozornosti, máte nyní možnost se s ním seznámit v zábavném digitálním zpracování. Jestliže patříte mezi fanoušky žánru sci-fi a zároveň tahových strategií, rozhodně byste ho měli blíže prozkoumat.
Vývoj Galactic Assault dostala na starost společnost Wargaming.net, která se výhradně specializuje na strategie z válečného prostředí. Jak moc se tvůrci drželi knižního scénáře vám nepovíme, ale vzhledem k četným citacím, které pravděpodobně pochází z novely Prisoner of Power, se dá odtušit, že příběh úplně neodbyli (i když se v něm budete ze začátku ztrácet – pochopit kdo, proti komu stojí a o co mu jde, není zrovna nejednodušší. Na druhé straně to není až tak podstatné). Scénář galaktické strategie je následující. V roli velitele Maxe se ocitáte na planetě Saraksh a bojujete za jednu ze čtyř frakcí zvanou Země otců (ti dobří). Proti vám stojí tři další národy – Barbaři, Khonties [čti Končís] a Ostrovní říše. To jsou naopak ti zlí. Vaším úkolem pak není nic jiného, než chránit své území proti nepřátelským výpadů.
„Celé to válečné divadlo vypadá pěkně, na druhé straně to však není nic, co bychom už někde jinde neviděli.“
Hra nabízí několik módů. V kampani, která vypráví výše popsaný příběh, se vám dostane pod velitelskou taktovku pouze armáda Země otců. Pokud si přejete ovládat síly některé z ostatních mocností, budete si muset zvolit mód zvaný Scenario, či chcete-li česky scénář. V něm získáte možnost dokončit úkol jednoho konkrétního bojiště, neboť ve scénáři, na rozdíl od kampaně, na sebe mapy a válečné mise nenavazují. Další nutnost, jakou gamesa nabízí, je multiplayer. Bohužel zatím neexistuje mnoho lidí, kteří by v současné době Prisoner of Power po internetu hráli.
Konečně se dostáváme ke hře samotné. Povíme si, jak vypadá, na jakých principech funguje a hlavně jaký získáte požitek z hraní. Začněme zevnějškem, neboť to vás, ať chcete nebo ne, zaujme na každé hře jako první. Graficky stojí Galactic Assault na lehčím nadprůměru. Jednotky jsou detailně prokreslené a vypadají hezky ať už na ně pohlížíte z blízka či pěkně z dálky shora (což budete dělat většinou, hlavně kvůli strategické praktičnosti). Bitvy považujeme za dostatečně akční, neboť přestřelky hýří barvami i pohybem vašich a soupeřových jednotek (vojáci se kryjí, případně se srdceryvnými výkřiky padají po zásahu k zemi). Celé to válečné divadlo vypadá pěkně, na druhé straně to však není nic, co bychom už někde jinde neviděli. Trochu otravná vlastnost Prisoner of Power je, že počítač tu a tam vybere dle svého nejlepšího vědomí a svědomí takové momenty, které považuje za obzvlášť povedené a ty vám pak promítne v efektní animaci. Po čase vás však tato funkce dost omrzí a vlastně jen zpomaluje spád hry. Také naštve, že ono přehrávaní nejde v nastavení vypnout.
Samotný boj patří k největším kladům hry. Pouze v ryzí tahové strategii jako je tato, okusíte pocit vítězství zachmuřeného vojevůdce, kterému se podaří vyváznout i z toho nejdrsnějšího obležení. V Galactic Assault nemusíte vůbec nikam spěchat, klidně můžete celé hodiny jen tak přeskupovat své jednotky a čekat na to nejvýhodnější postavení. A přitom si třeba položit nohy na stůl, dát šálek čaje či ve víru té nejkrvavější bitvy si jen tak odběhnout na záchod. Nad jedním tahem budete mnohdy rozmýšlet i několik desítek minut, neboť se vám může stát, že právě ten jediný tah jedinou jednotkou znamená rozdíl mezi vítězstvím a porážkou (což se nám skutečně přihodilo). Přírodních podmínek využijete k tomu, že se vám podaří zlikvidovat protivníka, který má početní přesilu. Chytře budete posílat do boje takové jednotky, které těm nepřátelským způsobí co největší ztráty a samy zůstanou takřka nepoškozeny. Budete tvořit zákopy, ukrývat se v lesích či hledat ochranu v opuštěných domech. Vaše strategické dovednosti rozvinete díky této hře takřka na plno.
V tomto ohledu nemůžeme mít ke Prisoner of Power jedinou výtku. Pozitivně též hodnotíme fakt, že autoři zapojili do hry mírné RPG prvky, neboť vaši vojáci získávají postupem času bojové zkušenosti a takovéto jednotky pak pochopitelně vyhrávají nad zelenáči. Navíc se tito veteráni automaticky přenášejí do dalších misí.
Galactic Assault: Prisoner of Power sice nepřináší kdovíjak originální a inovativní herní zážitky, přesto však zaujme kvalitním zpracováním, díky němuž můžeme hru řadit k těm lepším ve svém žánru. Má své chyby, občas se stává poněkud stereotypní (v čemž spočívá naše hlavní výtka), ale vždy dokáže váš zrak přikovat k obrazovce monitoru a vaše ruce přibít ke klávesnici počítače. Někdy si sice řeknete, že už s hraním na dobro praštíte, avšak nakonec vám nedá ještě dodělat jeden tah a podívat se na začátek příští mise. Výmluvy znamenající pozdní ulehání ke spánku, divoké sny o vesmírných lodích a galaktických vojácích potvrzují jediné – právě jste dohráli návykovou gamesu.
Hodnocení: 7,6
Žánr: tahová strategie
Výrobce: Wargaming.net
Vydavatel: Paradox Interactive
Distributor pro ČR: není znám
Lokalizace: není známo
Cena: není známa
Multiplayer: ano
Internet: www.galacticassault.com