Rodák z New Yorku patří ke starší generaci hackerů, což je ostatně patrné i z jeho fotografie. Již jako středoškolák byl najat firmou IBM, aby pod jejich křídly navrhnul svůj první preprocesor pro programovací jazyk PL/I na „stroji“ IBM 360. Talentovaný však nebyl pouze v oblasti informatiky. Dělal laboratorního asistenta na oddělení biologie na Rockefeller University a profesor biologie ho dlouho přemlouval, aby u tohoto oboru zůstal. Stallman se však rozhodl stát se programátorem a vydal se na studia rovnou do prestižní školy Harvard. Na této universitě se dostal do světa hackerů a v hackerské komunitě trávil nemálo času pod pseudonymem RMS. V hackerském slovníku, jehož byl spoluautorem, to vysvětluje následně: „'Richard Stallman' je mé světské jméno, můžete mi však raději říkat 'rms'.“
Jako hacker se ve své době proslavil například tím, že v Al Labs, kde pracoval, vytvořil program, pomocí něhož mohli uživatelé na pracovišti tisknout z centrální tiskárny. Zároveň také viděli, kdo a co v daném momentě tiskne a zda je tiskárna třeba zaseknutá. Tehdy ještě v porovnání s dnešní dobou nebyly takové věci brány ani zdaleka jako rutinní záležitost.
Stallman je zakladatelem hnutí Svobodný software (projekt GNU) a byl prvním prezidentem Free Software Foundation. Jakožto průkopník „svobodných softwarů“ pevně trvá na myšlence, že dobrý software může být v každém případě vyvinut i od koncového uživatele.
Pokud jste se někdy setkali s pojmem „Copyleft“, věřte, že jeho autorem je právě Richard Stallman. „Copyleft je hlavním způsobem, jak udělat z programu svobodný software a požadovat, aby všechny jeho modifikace a rozšířené verze byly rovněž svobodným softwarem.“ (www.gnu.org) Princip copyleftu uplatnil Stallman v široce užívané softwarové licenci. V době, kdy trávil za monitorem nejvíc času, vyvinul svá nejznámější díla jako textový editor GNU Emacs, překladač GCC a debugger GDB – vše bylo zaštítěno pod projektem GNU. Od poloviny 90. let se již hackerstvím a programováním zdaleka tolik nezabývá. Snaží se spíš šířit myšlenky svobodného softwaru. Richard Stallman je znám svými rozporuplnými názory a mnohdy značně hulvátským vystupováním. I tak stojí některé jeho názory za úvahu a velmi často vzbudí velkou diskusi. A to je vlastně zřejmě právě to, oč Stallmanovi jde. Již v roce 1979, kdy Brian Reid umístil časové omezení do svého programu Scribe, neváhal RMS označit tohoto muže za zločince proti lidskosti.
V současnosti se RMS věnuje celosvětové propagaci idejí svobody jednotlivce, zejména pak na poli počítačových programů. Stallman taktéž složil píseň Free Software Song, jež se stala jakousi neoficiální hymnou free software. Nahrála ji známá skupina RevolutionOS. A na závěr krédo Stallmana: "Volný přístup ke všem programovacím jazykům a jejich kódům vždy a za všech okolností!"
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie1
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie2
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie3
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie4
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie5
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie7
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie8
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie9
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie10
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie11
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie12
http://www.pcworld.cz/pcw-redakcni-blok/galerie13
- - Michal Brzobohatý