„Top 10 strategických technologických trendů Gartner pro rok 2018 je vázáno na fenomén inteligentní digitální sítě (angl. Intelligent Digital Mesh), která je základem budoucího digitálního byznysu a ekosystémů,” říká viceprezident Gartner pro výzkum David Cearley. „IT lídři musejí vzít tyto technologické trendy v úvahu při přípravě svých inovačních strategií, jinak riskují, že uvolní místo konkurenci.”
První tři strategické technologické trendy vycházejí z toho, jak umělá inteligence a strojové učení pronikají do prakticky všech oblasti a představují hlavní “bojiště” technologických firem pro příštích pět let. Další čtyři trendy se zaměřují na prolínání digitálního a fyzického světa, z něhož se rodí pohlcující, digitálně rozšířené prostředí. Poslední tři trendy souvisejí s využíváním rostoucího počtu propojení mezi lidmi, organizacemi a zařízeními, ale také s obsahem a službami, které přinášejí nové digitální obchodní příležitosti.
Top 10 strategických technologických trendů pro rok 2018:
1. AI základna
Tvorba systémů schopných se učit, přizpůsobovat a případně též autonomně jednat bude hlavním kolbištěm technologických firem přinejmenším do roku 2020. Schopnost používat umělou inteligenci (angl. artificial intelligence, AI) pro lepší rozhodování, přepracování obchodních modelů a ekosystémů nebo pro oblast zákaznické zkušenosti zůstane ekonomickým hnacím motorem digitálních iniciativ až do roku 2025.
„AI techniky se vyvíjejí rychle a organizace budou muset značně investovat do dovedností, procesů a nástrojů, jestliže je chtějí plně využít a vybudovat na nich nové systémy,” říká David Cearley. „Může jít o investice do přípravy dat, integrace, algoritmů nebo výběru školících postupů a tvorbu modelů. Bude třeba rozjet užší spolupráci mezi datovými vědci, vývojáři a vlastníky byznys procesů.”
- Inteligentní aplikace a analytika
Během následujících několika let získá prakticky každá aplikace a služba v nějaké míře umělou inteligenci. Půjde jednak o zjevně inteligentní aplikace, které by bez AI a strojového učení nemohly existovat. Pak tu ale budou i nenápadní “uživatelé” AI poskytující inteligenci na pozadí. Vznikne tak nová inteligentní vrstva mezi lidmi a systémy, jež umožní transformovat povahu práce a strukturu pracovišť.
„Možnosti inteligentních aplikací by firmy měly zkoumat především jako způsob, jak rozšířit lidské schopnosti, nikoliv jako cestu, jak lidi nahradit,” vysvětluje Cearley. „Rozšířená analytika je jednou z takových strategických růstových oblastí, kde může strojové učení automatizovat přípravu dat, jejich zkoumání, nacházení nových souvislostí a jejich sdílení s řadou uživatelů v podniku – obchodem, provozem nebo civilními datovými vědci.”
AI se stává novým významným bojištěm v oblasti software a služeb, včetně oblastí jako je ERP. Dodavatelé nicméně musejí umět jednoznačně vysvětlit, jak v nových verzích jejich aplikací a služeb AI uživatelům pomáhá například v podobě pokročilé analytiky, inteligentních procesů nebo lepší uživatelské zkušenosti.
- Inteligentní věci
Inteligentní věci jsou fyzické předměty schopné nabídnout víc než provádění pevně daných (předprogramovaných) funkcí. Díky AI zvládají pokročilé chování a přirozenou interakci se svým okolím a lidmi. AI pohání nové segmenty (jako jsou autonomní vozidla, roboti a drony) a umožňuje také výrazně rozšířit možnosti množství stávajících věcí (například formou IoT – internetu věcí, který připojuje běžné předměty denní potřeby nebo průmyslové stroje).
„Jednou z oblastí, kde se inteligentní věci rychle rozvíjejí a prosazují, je používání autonomních vozidel v kontrolovaném prostředí (například na polích nebo v lomech). Dalších příkladů využití autonomních vozidel na jasně definovaných a kontrolovaných cestách se patrně dočkáme do roku 2022, nicméně všeobecné nasazení autonomních aut bude i nadále vyžadovat někoho na místě řidiče, pro případ selhání či výpadku technologie,“ říká David Cearley. „Předpokládáme, že scénáře částečné autonomie vyžadující řidiče za volantem budou aktuální přinejmenším v následujících pěti letech. Výrobci mezitím budou své technologie důsledně testovat a bude také čas řešit netechnologické problémy jako jsou předpisy, legislativa kulturní přijatelnost.”
- Digitální dvojče
Koncept digitálního dvojčete označuje digitální model entity či systému z reálného světa. Digitální dvojčata jsou velmi slibná zejména v kontextu IoT projektů v nadcházejících třech až pěti letech. Dobře navržená digitální dvojčata podnikových aktiv mohou napomoci v procesech řízení a rozhodování.
Díky napojení na fyzické protějšky (jejich senzory) lze sledovat stav, reagovat na změny, zlepšovat provozní parametry a zvyšovat tak přidanou hodnotu. Zpočátku budou digitální dvojčata nasazována v jednoduché formě, postupně se ale budou vyvíjet, sbírat a vizualizovat vhodná data nebo využívat vhodné analytické metody a pravidla – a s jejich pomocí efektivně reagovat na požadavky byznysu.
„Časem budou digitální obrazy prakticky každé části našeho světa dynamicky propojeny se svými skutečnými protějšky – a mezi sebou navzájem. Díky vestavěným funkcím využívajícím AI bude možné provádět pokročilé simulace, řízení provozu a analýzu,” vysvětluje Cearley. „Z tohoto dlouhodobého posunu směrem ke světu propojených digitálních dvojčat bude profitovat většina odvětví – od průmyslu, přes zdravotní péči až po marketéry nebo veřejnou správu.”
5. Od cloudu k okraji
Výpočty na okraji (angl. Edge Computing) je název výpočetní topologie, v níž jsou zpracování informací nebo sběr a dodávka obsahu umístěny blíže zdrojům těchto informací (např. senzorům). Vyřešení problémů s konektivitou, rychlostí odezvy či omezenou rychlostí připojení i větší škála funkcí dostupných “na okraji” jsou důvody, proč se distribuované modely dostávají opět do popředí.
Zejména podniky angažující se výrazně ve sféře internetu věcí by měly začít pracovat s návrhy využívajícími prvky na okraji. Přestože mnozí vnímají cloud a okraj jako velmi protichůdné přístupy, je vlastně cloud typ IT, kde jsou elasticky škálovatelné technologické funkce dodávány jako služba – nemusí tedy nezbytně zahrnovat centralizovaný model.
„Jsou-li použity jako vzájemně se doplňující koncepty, pak cloud může být typem IT použitého pro tvorbu modelu orientovaného na služby, centralizovaný dohled a koordinaci struktury, zatímco okraj představuje cestu, jak zajistit prvky cloudové služby nepropojeným či distribuovaným způsobem,“ vysvětluje David Cearley.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU