Generace Z nepotřebuje bankovní účty, vystačí si s peněženkami v mobilu

Mnohé vlády sice formou regulací začínají opatrně přijímat kryptoměny, aktuální průzkumy však ukazují, že koncepty tradičního finančnictví, jako jsou bankovní účty či hotové peníze, už jsou nějakou dobu na ústupu. Zejména u mladé generace.

Jeden takový provedla mezi zástupci Generace Z – čili lidí narozených ve druhé polovině devadesátých let minulého století – ze třinácti vyspělých a rozvíjejících se zemí společnost Thunes, provozující platební síť. 

Vyplynulo z něj například to, že 62 % lidí ve věku od 16 do 24 let nevlastní bankovní účet. Místo něj jich v některých zemích skoro polovina používá digitální peněženku. V pěti ze třinácti sledovaných zemí byly mobilní digitální peněženky, schopné uchovávat informace jak o platebních kartách, slevových kuponech, zákaznických kartách či kryptoměnách tím vůbec nejpopulárnějším platebním nástrojem.

Trend potvrzuje i průzkum společnosti 451 Research, v němž každý pátý respondent uvedl, že už někdy koupil, obdržel anebo obchodoval s kryptoměnami. Většina z nich se o ně však zajímá především jako o formu investice, spíš než jako metodu platby, přičemž 64 % dotázaných někdy nakoupilo kryptoměnu, jen 33 % ji prodalo a 19 % s ní někdy platilo.

Průzkum společnosti Thunes ukázal, že pro tzv. Zoomery je v otázce kryptoměn nejdůležitější důvěra v značku. Na druhém místě sehrává důležitou roli uživatelská zkušenost, která v online světě přímo ovlivňuje též loajalitu. 

„Velká část společnosti Generaci Z nerozumí nebo ji přehlíží,“ tvrdí šéf Thunes Peter De Caluwe. „Jde o generaci, pro kterou jsou slova jako dial-up nebo desktop bezvýznamná. Nemyslí jen na mobilní zařízení, ale žije aplikacemi, sociálními sítěmi, digitálními platformami a brzy taky metaverzem. Měli bychom ji začít brát vážně, jelikož tržby a strategické plány řady firem na ní závisí.“

Přestože finanční instituce se přímé účasti na kryptoměnách dosud do značné míry vyhýbají, průzkum 451 Research identifikoval několik méně rizikových možností, skrz které by si je mohly postupně začít osvojovat. Mezi nimi například formy věrnostních programů či odměn, jaké už například zavedla společnost Square v podobě cash backu v kryptoměnách za určité typy transakcí.

Pište pro Computerworld

Máte dobré nápady, máte co říct? Chcete se podělit o své znalosti se čtenáři Computerworldu?

Je tu ideální příležitost. V redakci neustále hledáme externí autory, kteří rozšíří náš záběr. Nabízíme možnost publikací zajímavých článků nejen na webu, ale také v našem tištěném magazínu.

Pokud máte zájem, ozvěte se šéfredaktorovi na e-mail: radan.dolejs@iinfo.cz

Generace Z v současnosti celosvětově představuje skoro dvě a půl miliardy lidí. Mobilní peněženky přitom nabývají na popularitě na rozvíjejících se trzích, na nichž je přístup k tradičním bankovním účtům historicky problematický. Jejich poskytovatelé tak zaznamenávají boom zejména v rozvojových zemích Afriky a Asie. 

Nedílnou součástí životů Generace Z jsou zároveň sociální sítě, které jsou významným hybatelem jejich ekonomické aktivity. Víc než 90 % jejích zástupců sociální sítě používá na každodenní bázi a přibývá i množství sítí, které využívají. Sedm z deseti respondentů pak odpovědělo, že už skrz sociální sítě někdy nakupovalo.

Průzkumy Thunes a 451 Research tak jen podtrhují, jak ti nejmladší a digitálně nejzdatnější spotřebitelé podněcují změnu desetiletí zažitých obchodních praktik. 

„Nerozpoznání vlivu digitálního Zoomera může vést k tomu, že druhdy dokonale obchodovatelná značka může zaznamenat pokles tržeb,“ říká De Caluwe.