Podmořské optické kabely nabízejí stále nejrychlejší a nejpropustnější způsob datové komunikace mezi jednotlivými světadíly. Díky technickému vývoji dochází ke zvyšování přenosové rychlosti a prodlužování životnosti dříve položených kabelů. I když v současnosti je využita zhruba polovina dostupné přenosové kapacity, operátoři ji dále navyšují, zejména kvůli zajištění spolehlivosti a redundance. Nové, kratší, trasy navíc umožňují snižovat latenci.
Operátoři začínají otvírat otázku přímého propojení Asie s Evropou pomocí kabelů položených v Arktidě. Tající ledová čepička totiž otvírá nové cesty v oblastech, které ještě nedávno byly po celý rok zamrzlé. Pokud by se to podařilo, snížila by se latence mezi těmito dvěma světadíly, protože v současnosti se k jejich propojení využívá především trasa přes Tichý oceán, USA a Atlantický oceán.
Nejrušnější provoz panuje mezi stále mezi Evropou a USA. Kabely spojující USA s Evropou vytěžuje podle průzkumu agentury TeleGeography především internet, který se 75% zaplněním využívané kapacity zastiňuje 0,2 % telefonních hovorů. Zbytek kapacity je pronajímán pro soukromou datovou komunikaci. Kapacita těchto kabelů je navzdory dřívějším předpovědím stále dostatečná.
Podle vlastních statistik kabelových operátorů se zájem středního Východu postupně přesouvá od Evropy a USA k Asii, alespoň podle objemu přenesených dat. Postupně narůstá i objem komunikace ostatních světadílů s Afrikou a dalšími méně „zasíťovanými“ oblastmi. Nejrušnější provoz oběma směry ale stále vládne v USA, které je možno považovat za jakousi světovou centrální datovou ústřednu.