GPT versus MBR: srovnání formátů pro diskové oddíly – 2.díl

Aby mohl váš počítač po svém spuštění načíst operační systém, musí vědět, kde se nachází jednotlivé diskové oddíly. Již po léta tyto informace získával ze záznamu MBR (Master Boot Record) umístěného na pevném disku. Současné počítače však formát MBR opouští a sází na novější a daleko univerzálnější technologii známou pod zkratkou GPT.

Předcházející díl

Charakteristika formátu GPT

Jak zjistíte, že váš disk používá formát GPT? Klepněte do nabídky Start do pole pro vyhledávání nebo v případě operačního systému Windows 8 do panelu Šém, kde klepněte na položku Hledat, a zadejte do něj výraz oddíl. Ve výsledcích vyhledávání pak klepněte na položku Vytvořit a formátovat oddíly na pevném disku. Spustí se aplikace Správa disků, v níž klepněte pravým tlačítkem myši na šedý obdélník vlevo, který představuje pevný disk. Pokud v místní nabídce uvidíte položku Převést na disk typu GPT (která bude pravděpodobně šedá), pak máte disk ve formátu MBR. To samozřejmě platí i obráceně.

Formát GPT oproti MBR zkracuje dobu potřebnou pro spuštění počítače, nicméně nejedná se o nijak dramatický rozdíl. V podstatě vám ušetří několik sekund po zapnutí počítače. Případná úspora času taktéž závisí na hardwaru – v některých případech je úspora času tak minimální, že ji prakticky nezaznamenáte.

A jak je to s kompatibilitou v různých verzích operačního systému Windows? Windows Vista, 7, i 8 pracuji s disky používajícími formát GPT naprosto bez problémů. Počítač však spustíte z disku GPT pouze tehdy, pokud vlastníte počítač s rozhraním UEFI a pokud na něm máte nainstalovánu 64bitovou verzi operačního systému Windows.

Osobně si myslíme, že není žádný velký důvod měnit formát disku z MBR na GPT. Na druhou stranu je hezké, když víte, že váš příští počítač bude s největší pravděpodobností používat právě tento nový formát.