Výzkumníci z Oak Ridge National Laboratory (spadá pod americké ministerstvo energetiky) zveřejnili v časopisu Nature Nanotechnology výsledky výzkumu, podle nichž „drát“ z křemíkových atomů v grafenu umožňuje efektivně propojit svět elektronických a optických počítačů, tj. převádět mezi sebou záření a elektrický proud. Vědci se tak alespoň domnívají na základě sledování těchto struktur pomocí skenovací transmisní elektronové mikroskopie. Výhodou bylo, že na Oak Ridge National Laboratory měli k dispozici jeden z nejdokonalejších elektronových mikroskopů na světě.
Křemík posiluje schopnost grafenu fungovat jako plazmonické zařízení (plazmonika – obor studující interakce elektromagnetického záření na strukturách srovnatelných s jeho vlnovou délkou, především s vodivostními elektrony; kvazičástice odpovídající jejich oscilacím se pak označuje jako plazmon). Tedy na jeden konec drátku posvítíme světlem, to se přemění na elektrický proud a na druhém konci opět vyzáří. Až dosud podobnou funkčnost vykazovaly pouze kovové povrchy. V kovech se takto lze ovšem dostat jen asi na úroveň 7 nanometrů, zatímco grafen obohacený křemíkem by mohl nabídnout ještě další miniaturizaci. Není to zase tak překvapivé, protože grafen vykazuje i jinak řadu vlastností kovů.
Vědci z Nano-Science Center na univerzitě v Kodani zase popsali v časopisu Advanced Materials techniku, která údajně poprvé na světě umožňuje vytvářet i relativně velké vločky grafenu, přičemž materiál si při tom zachová své unikátní vlastnosti. Tyto vločky by se mohly používat nejen jako funkční součástky, ale i jako substrát („platforma“), na něž by se lepily další molekuly zastávající roli aktivních prvků v nanoelektronických zařízeních. Kombinace vodivých a nevodivých vrstev by pak i při nano-rozměrech chránily součástky před zkratem.
Zdroj: ScienceDaily
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU