Za objevem stojí konkrétně vědci Tomas Palacios, Jing Kong, Han Wang a Daniel Nezich. Násobičky, které se používají v současnosti vyžadují více komponentů, produkují signál s vysokou úrovní šumu, jenž je nutné filtrovat a spotřebuje se proto i hodně energie. Naproti tomu nový typ násobičky z grafenu se skládá z jediného tranzistoru, produkuje čistý signál a je energeticky velmi efektivní. Může být proto využit například v mikroprocesorech pro udávání jejich pracovní frenvence. Podle Tomase Palaciose díky tomuto objevu bude možné překonat současné problémy s generováním vysokých taktovacích frekvencí nad 4 – 5 GHz a bude možné vybudovat výpočetní systémy s pracovními frekvencemi na úrovni 500 – 1000 GHz.
Vědcům z jiných institucí se už podařilo z jednoatomové vrstvy grafenu vyrobit prototypy tranzistorů pro jiná zařízení. Tento materiál, který tvoří rovinná síť jedné vrstvy atomů uhlíku uspořádaných do tvaru šestiúhelníků spojených pomocí sp2 vazeb objevil v roce 2004 profesor Andre Geim, vědecký pracovník univerzity v Manchesteru. Právě v grafenu se jako v jediném dosud pozorovaném materiálu chovají elektrony tak, jako by neměly žádnou hmotnost mohou se pohybovat rychlostí světla. Řada vědců proto mluví o grafenu jako o možném nástupci křemíku, neboť by na jeho základě mohla vzniknout zcela nová generace polovodičů, stonásobně rychlejších oproti křemíkovým. Nicméně zásadní překážkou je samozřejmě cena tohoto materiálu, která jej zatím činí nedostupným.
Vědci z Massachusettského technologického institutu však předpokládají, že jejich práce, která je momentálně ve fázi laboratorních testů, se může stát využitelnou v praxi už během jednoho nebo dvou roků. Bližší informace chtějí podat v květnovém čísle časopisu Electron Device Letters.
Zdroj: IT News. sk
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU