Grand Theft Auto IV

Splňte si svůj americký sen!

Nikdo nepochyboval, že očekávané pokračování slavné akční série Grand Theft Auto opět zaboduje. Vývojáři z Rockstaru nenechávají nic náhodě a rozhodně neusínají na vavřínech – to si radši ustelou v Liberty City, kam vyslali i hlavního hrdinu městské akce Grand Theft Auto IV, jež je (zatím) k dostání ve verzích pro PlayStation 3 a Xbox 360. Nové „gétéáčko“ se skutečně vydařilo a zařadilo se k pomalu rostoucí skupince herních titulů, díky nimž se počítačovým hráčům vyplatí investovat do nové herní konzoly, ať už jde o mašinku od Sony či Microsoftu. Drazí bratři, pojďte s námi řádit do vysněného Liberty City. Eins, zwei, drei, schicky schicky Schweine!

Vítejte v Liberty City

Grand Theft Auto IV má koule, hlavní hrdina Niko Bellic má koule, a pokud na nové „gétéáčko“ koule nemáte, běžte radši o dům dál. Vždyť to znáte, v pořadu padají sprostá slova, a proto by se na něj neměl nikdo dívat. Kenny, Kyle, Cartman a Stan moc dobře vědí, co máme na mysli, a Niko Bellic míří do Liberty City, aby si zde splnil svůj americký sen. Koupačka v penězích strýčka Sama, hrátky vnadných mamasitas s mateřskými znaménky jako pěst karpatského dřevorubce, nablýskané bouráky a blahobyt, o kterém se ostatním chlapcům z východu dosud ani nesnilo. Že by Niko prolil hrdlo Stoličnou a usnul s rukou v nočníku? Chyba lávky, to ho jen naočkoval ukecaný bratranec Roman, který se v Liberty City už nějaký ten pátek protlouká a posílá rodině „liebesbriefy“, za které by se nemusel stydět ani baron Prášil. Slanými větry ošlehaný všeuměl Bellic tak připlouvá do přístavu, nechává na palubě své sadomasochistické přátele a objímá se s připitým bratránkem. Nasedá do vozu, za doprovodu prasečího hitu od ruské Glukozy na rádiu Vladivostok míří vstříc Romanovu panskému sídlu a špinavý brloh v zaplivané čtvrti ho vrací na tvrdou zem. Místo krevet na stříbrném podnose švábi na podlaze – rána na solar a kopanec mezi nožky.
Jak z toho vybruslit? Přes hranice to půjde těžko a rezivějící bárka už na zpáteční cestu nevyplouvá. Nezbývá tedy než se usadit a protloukat se s nezdravě optimistickým Romanem, který má s Nikem své vlastní plány. Společně to dotáhnou hodně vysoko – slovanští bratři v teplácích s taxislužbou a po kolena v dluzích. Jak dlouho potrvá, než si zašpiní pracky krví a začnou šňupat střelný prach? Podnikat v Liberty City není žádný med a Niko se brodí ve stejném hnoji, ze kterého se nedávno vyhrabal. Nenechá si nic líbit a pro ránu baseballovou pálkou či pecku z brokovnice nechodí daleko – ostatně nemá na vybranou, postupně zapadá do stále větší černoty, chrání sebe i bratrance a začíná hráčům svěřovat své vlastní cíle. V tu chvíli už není návratu, Rockstaři vás opět dostali a mají všechny přesně tam, kde je chtěli mít – v Liberty City, ve městě hříchu, kde nic není nemožné a ty nejšílenější sny se stávají skutečností, byť zahalené v krvavém hábitu.

Jako na stříbrném plátně

Nové „gétéáčko“ klade důraz na příběh a servíruje jej takřka ve filmovém podání, za což mu patří náš obdiv. Nejde jen o zběsilou jízdu v ulicích virtuálního města, adrenalinové přestřelky či bezhlavý masakr ve strip klubu. Strasti a slasti Nika Bellice vás srazí na kolena a dokonale připoutají ke hře, od níž se budete jen těžko odtrhávat. Téměř vše, co v Liberty City podniknete, působí dojmem uceleného představení, které prožijete společně s hlavním hrdinou. Už dlouho jsme se s žádnou herní postavou tak nesžili a nenasmáli jako v případě Grand Theft Auto IV, a Liberty City se takovými týpky přímo hemží. Největší krajíc si pochopitelně ukrajuje Niko Bellic, ale i na další frajery budete vzpomínat dlouho po dohrání, ať už jde o slizkého Vlada, cholerického Faustina (dabuje Karel Roden!) nebo rastu Jacoba a jeho Badmana, jimž budete rozumět každé čtvrté slovo. Dabing je obecně na velmi vysoké úrovni a vzhledem k různým národnostním skupinám a jejich odlišnému slangu se při překladu občas pěkně zapotíte. Ještě štěstí, že autoři hází všem pomalejším angličtinářům záchranné lano v podobě titulků. I ty jsou však zkomolené podle toho, kdo k vám zrovna promlouvá, a jejich sledování za rychlé jízdy hraničí s šílenstvím.
Žádné další podrobnosti o příběhu se od nás nedozvíte – to si zkrátka musíte prožít sami a rozhodně nebudete litovat. Grand Theft Auto IV je přímo prošpikováno vtipnými situacemi a spoustou fórků, které již tak skvělou hratelnost náležitě okoření. Nouze není ani o zajímavé úkoly, i když po této stránce se „gétéáčko“ rozjíždí trochu pomaleji a autoři jej mohli nakopnout o pár hodin dříve. V Liberty City strávíte několik týdnů pohodového hraní, a pokud se vrhnete na plnění všech vedlejších úkolů a budete se jen tak poflakovat po městě, vydržíte s Nikem ještě déle. Při tvorbě Liberty City se vývojáři inspirovali New Yorkem a pouhé projetí z jedné strany na druhou vám zabere tolik času, že radši nasednete na metro či na vlak, nebo zamáváte na taxík a připlatíte si za rychlou jízdu. Tak velké a zároveň velmi kvalitně zpracované prostředí nás v oblasti městských akcí skutečně uchvátilo. Město žije vlastním životem bez ohledu na to, zda se s hlavním hrdinou zapojíte do dění na ulici nebo jen postáváte opodál a sledujete, co místní obyvatelé zrovna vyvádějí za lumpárny. Příběhové úkoly se nesou v klasickém stylu, kdy jednomu posloužíte, druhému dáte lekci a třetího rovnou zastřelíte, ale na řadu přicházejí i mnohem zajímavější kousky, a to především díky širokým možnostem, jež aktuální Grand Theft Auto nabízí.

Zábava nade vše

Jednou z těch zajímavějších misí je poprava chlápka, s nímž má nevyřízené účty svalnatý narcis a Romanův kámoš Brucie Kibbutz. Jak se však dostat na kobylku homosexuálnímu panáčkovi, který nevystrčí hlavu z ulity, dokud mu před okny nezatancuje nahý Enrique Iglesias po čerstvé depilaci intimních partií a s růžovým karafiátem mezi osmahlými půlemi? Roman vymyslí geniální plán: registruje Nika na on-line seznamku a „SladkýBellic“ rychlostí blesku zasahuje. Nasedáte tedy do auta a míříte vstříc internetové kavárně, kde si zakládáte e-mailovou schránku a čekáte, až se rozohněný milovník ozve. Už jen fotka Nika na seznamce je k popukání, o samotném popisu jeho představ a tužeb ani nemluvě. Dlužník se chytá na udičku, dává si s Nikem schůzku v restauraci a termín se automaticky zaznamenává do organizéru v mobilním telefonu.
Mobil Niko dostane hned na začátku hry od Romana a časem jej vymění za modernější kousek, ale i starší telefon slouží skvěle nejen při komunikaci s přáteli a ostatními postavami, ale rovněž při plnění dalších úkolů nebo provádění zábavných vylomenin. Jak vystopovat vyděrače, kterého je třeba uklidit hluboko pod zem? Stačí vytočit jeho číslo v parku na místě, kde by se měl nacházet, a sledovat, kdo z přítomných zvedá telefon. A co takhle zavolat policii, vypůjčit si jejich auto a napojit se do databáze, nebo vytočit telefonní čísla z reklam na televizních stanicích, které Niko s Romanem chytají na bedně v jejich doupěti?
Grand Theft Auto IV je přímo k prasknutí naplněné všemožnými maličkostmi, které autoři mohli klidně hodit za hlavu, a přesto by si vysloužili výtečné hodnocení. Rockstaři však postoupili o krůček dále a mnohdy tak budete jen s otevřenou pusou zírat na detaily, které během hraní objevíte. Zajímavá je rovněž možnost (občas i nutnost) udržovat dobré vztahy s dalšími postavami – třeba s Romanem, rastamanem Jacobem nebo Bruciem. Každá pomoc se vám někdy může hodit, ať už jde o taxíky Nikova bratrance, Jacobovu nabídku zbraní nebo Brucieho motorku. A jak tedy pečovat o křehká přátelství? Stačí plnit různé vedlejší úkoly a občas s ostatními zajít za zábavou. To se samozřejmě liší a odráží zájmy jednotlivých postav – např. Brucie vás bombarduje e-maily s fotografiemi ukázkových žihadel, které si na ulicích Liberty City vyhlídnul, a Jacobovi zase v šibeničním čase dopravíte zásilku na určené místo. Často také někteří sami zavolají, a pokud jim telefon nezvednete, protože vám zrovna kolem hlavy sviští kulky, testujete americké prostitutky, posedáváte ve strip klubu nebo máte v patách celičký Babylon, nejspíš vám pak ani oni chvíli nebudou brát telefony.

Šlo to ještě lépe

V aktuálním „gétéáčku“ se zkrátka stále něco děje a na nudu jaksi není čas. Předchozí díly série jsme vždy po několika hodinách odložili, ale Grand Theft Auto IV se nás drží jako klíště. I zde po počáteční euforii časem vystřízlivíte a začnete si všímat drobných či větších nedostatků, ale nic z toho vás nedonutí hru vypnout a ignorovat po celý zbytek života. Na ovládání si budete muset zvyknout a než se naučíte bez úhony projíždět ulicemi Liberty City v různých vozech, pořádně se zapotíte. To samé platí i pro přestřelky, během nichž se musíte krýt, podobně jako třeba v Gears of War. Niko se schovává za překážky, vykukuje, míří nebo střílí naslepo a občas se pustí do křížku s neposlušnou kamerou, která mu mnohé akční scény pěkně znepříjemní. Nic z toho každopádně nenaštve tak, jako opakování nesplněných misí vždy znovu od samého začátku. Rockstaři sice do hry přidali automatické ukládání, ale už se nezabývali nesmyslnou nutností projíždět znovu všechny dílčí úkoly. Pokud tedy mise začíná dlouhou projížďkou po městě a končí obtížnou přestřelkou, uvítali bychom jeden „save“ pěkně uprostřed. Přitom jsou tyto činnosti většinou oddělené nějakým rozhovorem nebo animací, takže se podobné řešení vyloženě nabízí.
Na plynulost hry si každopádně nelze stěžovat, stejně jako na grafické zpracování a samotné kouzlo Liberty City, ať už projíždíte neony osvíceným centrem, prolétáte vrtulníkem mezi mrakodrapy nebo stojíte na břehu řeky a sledujete malebné svítání. Textury sice mohly být detailnější, ale to bychom na tak velkém prostoru chtěli po konzolách asi trochu moc. Velkolepé dílo dokresluje špičkový soundtrack v podobě klasických rádiových stanic různých hudebních žánrů, kde si vychutnáte vtipné komentáře, reklamy, Vladivostok FM a San Juan Sounds. Nebo snad máte jinší vkus? Eins, zwei, drei, schicky schicky Schweine!
Petr Prošek, Libor Vacata 8 0393/vali ?

Relaxace v Liberty City

Ve hře se nemusíte soustředit jen na příběhové a vedlejší úkoly, ale můžete se občas skvěle pobavit, ať už sami nebo ve společnosti přítelkyně či vašich přátel. Ve strip klubu si zaplatíte erotický tanec holčiny podle vašeho gusta, v baru si vystřihnete kulečníkovou partii a nechybí ani šipky nebo bowling. Sem tam narazíte na klasický automat, a pokud vás i hry přestanou bavit, zajděte na představení do kabaretu, kde si zaručeně zvednete náladu. Za pozornost rozhodně stojí i televizní pořady nebo reklamy – budete-li mít štěstí, narazíte na skutečné perly, jako třeba drsnou show vysílanou z pánských záchodků.
Vaší první přítelkyní se stane štíhlá brunetka Michelle se svými všetečnými otázkami. I na rande si každopádně musíte dávat pozor, abyste něco nepokazili, jelikož dívky mají různé záliby, líbí se jim jiné oblečení a upřednostňují různá auta. Na cestě k poslední metě tak můžete zkoušet odlišné kombinace, ale běda tomu, koho přítelkyně načapá při nevěře. Ve hře samozřejmě dojde i na šťavnaté prostitutky a návštěvu sex shopu, ale nečekejte nic, s čím by si Rockstar Games mohli nepříjemně zavařit. To každopádně nic nemění na skutečnosti, že kdyby teď Jack Thompson neměl dost svých problémů, už by dštil oheň a síru. Grand Theft Auto IV trhá rekordy a kalifornský právník si rve vlasy na hlavě.

On-line masakr

Čtvrtý díl „gétéáčka“ konečně jako první ze série přináší oficiální podporu multiplayeru. Autoři konečně vyslyšeli věčné nářky zapálených hráčů a přidali do hry hned čtrnáct módů určených pro klání více hráčů. Už tak téměř dokonalá zábava z klasického singleplayeru tímto krokem dostává další rozměr. Se svými kamarády se totiž můžete zapojit nejen do klasických přestřelek všech proti všem (deathmatch), ale rovněž do několika mafiánských her, závodů nebo dokonce do kooperativního režimu.
Do multiplayeru se podobně jako k dalším herním činnostem dostanete prostřednictvím Nicova telefonu. Sám Nico se však po připojení na server vytratí a vy si budete muset v jednoduchém editoru vytvořit vlastní postavu, což znamená výběr obličeje a oblečení. Zajímavým zpestřením GTAIV je postup po deseti „zkušenostních“ úrovních podle toho, kolik jste dokázali v on-line kláních vydělat peněz. Vyšší stupínky pak přinášejí zpřístupnění nových obličejů a oblečení v editoru postav. Od nejjednodušších variant multiplayeru, jako je Free Mode (volný pohyb po městě s ostatními max. šestnácti hráči) nebo Deathmatch, vede cesta k daleko zábavnějším variantám. V Mafiya Work se pustíte do plnění náročných úkolů pro místní podsvětí, v Car Jack City se snažíte ukrást co nejvíce označených aut v časovém limitu nebo v klasickém závodě se vrhnete na trať za volantem auta i kormidlem motorového člunu. Všechny módy mají i své týmové varianty, které navíc doplňuje ještě dvojice her speciálně zaměřených na hráčské skupiny – Turf War (ovládnutí určených částí města) a vysoce návykový Cops ‘n Crook, což je klasická honička na policajty a zloděje. Do výčtu herních variant nám ještě zbývá trojice kooperativních módů pro 2–4 hráče (bohužel pouze on-line) Hangman`s Noose, Deal Breaker a Bomb da Base II, v nichž buď eskortujete mafiánského bosse, likvidujete drogové dealery nebo pokládáte bombu na loď.