Technická zařízení, jimiž jsou naše domovy vybaveny, často nedokážeme plně využít. V současné době to platí především o televizorech, kdy sice disponujeme Full HD přístroji, někdy i 3D technologií, ale ty většinou používáme pouze k zobrazení standardního vysílání. Volně dostupného obsahu ve vysoké kvalitě je tragicky málo, Blu-ray filmy jsou stále drahé a takřka bez možnosti vypůjčení (dřívější videopůjčovny ustoupily večerkám s potravinami) a kabelovka nebo rychlý broadband nejsou rozhodně geograficky dostupné všem. Není divu, že hrdí majitelé nového televizoru v zoufalství často obracejí zrak k obloze a jako naši předci hledají pomoc „tam nahoře“.
Satelitní signál se bezesporu stává i v našich podmínkách nejdůležitějším zdrojem vysílání ve vysokém rozlišení a kvalitě, přičemž dokáže pokrýt největší procento populace. Příjem tolik nezávisí na lokalitě, ve které se nacházíte, a jako zájemce o službu neuslyšíte vysvětlení, že pro zavedení služby nemáte nějaký souhlas (tedy kromě instalace paraboly na plášť nebo střechu domu, který není váš), že je málo zájemců v blízkém okolí a nevyplatí se k vám službu zavádět. Za těmito obstrukcemi na straně kabelových poskytovatelů televizního signálu sice stojí logické ekonomické argumenty, to ale vaše zklamání nijak neumenší. I proto počet uživatelů, kteří volí příjem pomocí satelitu, v České republice utěšeně roste. Zatímco v roce 2006 byl stav souboje terestrické analogové vysílání + DVB-T vs. kabelovky + IPTV + satelit 73 : 27, koncem roku 2009 je to už 45 : 55. Vezmeme-li v potaz kvalitu vstupních dat, můžeme 5% podíl přičíst fluktuaci domácností, nicméně v každém případě je minimálně vyrovnáno a odhady provozovatelů předpokládají další růst. K optimismu je může vést i podobný trend v okolních zemích. Samozřejmě nezanedbatelnou roli hraje i přidávání lokalizovaných programů do jejich portfolia, kdy dříve malá nabídka řadu uživatelů nepřesvědčila o vhodnosti zvolit jako svůj primární zdroj televizního vysílání satelitní příjem.
Jak jsme na tom v současnosti? Na českém a slovenském trhu máme na výběr z pětice poskytovatelů – CS Link, Digi TV, Magio Sat‚ Skylink a UPC Direct – jejichž programová nabídka je částečně shodná. Nalezneme zde volně šiřitelné programy i vzájemně srovnatelnou nabídku placených kanálů. V čem se však provozovatelé odlišují, to jsou programy, které je možné sledovat ve vysokém rozlišení. Z tohoto hlediska má navrch jednoznačně Skylink, který nabízí 7 HD kanálů v českém jazyce (nebo s českými titulky). Mírnou konkurencí (a to jenom na Slovensku) je mu Magio Sat se třemi programy. CS Link, Digi TV ani UPC Direct v době naší uzávěrky HD program nenabízeli.
Možná právě díky rychlému zařazení kanálů ve vysokém rozlišení v době, kdy stále není dostatek obsahu, vděčí Skylink za rychlý rozvoj během posledních dvou let. Průměrný nárůst v tomto období činil 30 000 zákazníků měsíčně a počátkem dubna se mu tak podařilo dosáhnout magické hranice 1 000 000 aktivních dekódovacích karet (750 tisíc v Česku, 285 tisíc na Slovensku). Rychlému nárůstu zákazníků nahrává rozumná cenová politika a relativně rychlý přechod na nové technologie. Toho si je Skylink jasně vědom, což dokázal právě i v dubnu, kdy kromě oslav milionté karty zařadil do svého portfolia filmový kanál HBO HD. Tento kanál je totiž z hlediska zákazníků, kteří se rozhodují, jakou platformu a poskytovatele zvolit, pro jejich výběr klíčový. Zprávy ve vysokém rozlišení nikdo zase tolik nevyžaduje – k televizi nás přitáhnou filmy, seriály nebo sportovní přenosy. Zařazení do portfolia bylo dobře načasováno i z obsahového hlediska. HBO v polovině března odvysílalo první díly seriálu The Pacific, které byly během dubna reprízovány. Po úspěchu Bratrstva neohrožených (Band of Brothers) jsou Spielnerg a Hanks zpět s nejdražším seriálem všech dob (tentokrát z prostředí tichomořského bojiště 2. světové války) a lze očekávat, že cílová skupina, kterou oslovil již seriál z evropského válečného tažení, si nenechá ujít ani tento počin.
Hovoříme-li o vhodném výběru různých druhů televizního signálu, není jistě náhodou, že pro rozhýbání zájmu o 3D vysílání byly zvoleny satelitem šířené přenosy z Premier League a MS ve fotbale v JAR. Z tohoto hlediska se Skylinku vyplatilo i dřívější zařazení programu ČT HD do balíku bezplatných programů a zajištění olympijských přenosů z Vancouveru právě na tomto kanálu.
Právě s příchodem digitalizace a posléze s požadavky na vysílání ve vysokém rozlišení se ukazuje, že řada domácností pravděpodobně zvolí jinou metodu příjmu televizního signálu než současné DVB-T. Jednotlivé multiplexy s omezenou šířkou pásma sice pokrývají celoplošné vysílání a desítky dalších stanic, ale již v tomto okamžiku se ukazuje, že udržení kvality signálu není tak jednoduchá záležitost, jak bylo před nutným přechodem z analogového vysílání často slyšet. Zatímco dříve se o satelitním pokrytí našeho území signálem celoplošných stanic hovořilo jako o alternativě pro vykrytí míst mimo signál DVB-T, z hlediska přenosů vysílání ve vysokém rozlišení se stal satelit strategickou platformou. Není tolik omezen šířkou pásma ani formátem MPEG-2 a zdá se být ideálním řešením právě pro HD vysílání a budoucí 3D pořady.
Pomineme-li nyní otázku financí, je rozšiřitelnost satelitního vysílání jednodušší než u klasického pozemního. Výhodou satelitů je i možnost kolokace – na pozici, ze které je signál odesílán, je umístěno více satelitů. Typickým příkladem jsou satelity Astra, které k šíření signálu využívá Skylink. Příkladem může být trojice satelitů Astra 3A, Astra 1E a Astra 1G na pozici 23,5 stupně východní délky, které v jednom místě kumulují takový počet kanálů, jež za současného stavu není schopno pozemní vysílání nikdy obsloužit.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU