IE9, Firefox 4 a Chrome 9: Srovnání hlavních novinek

Microsoft nedávno uvolnil první RC (kandidát na vydání) verzi svého prohlížeče Internet Explorer 9, u kterého spoléhá hlavně na hardwarovou akceleraci, jednoduché rozhraní či do not track systém. Pozadu nechce zůstat ani Google, jehož Chrome 9, který stejně jako IE9 spoléhá na hardwarovou akceleraci, ovšem s příponou 3D, je k dispozici teprve několik dní. Prosadit se chce i díky službám Google Instant Search a Chrome Web Store. WebGL akcelerace využívá také další velký hráč, Firefox 4, jehož vývoj byl ze všech tří zmiňovaných prohlížečů snad nejproblematičtější – v současné době je dostupná již jedenáctá beta. Vývoj všech tří prohlížečů se však v podstatě ubírá stejným směrem. Co mají společného?

Do Not Track
Vládní i nevládní organizace dlouhodobě tlačí na vývojáře prohlížečů, aby se více věnovali ochraně soukromých dat uživatelů. V poslední době se hovoří zejména o tzv. „do not track“ systému, který má soukromým subjektům zabránit ve sledování uživatele při prohlížení webu. Microsoft tuto svoji funkci pro IE9 nazval Tracking Protection a uživatelům umožňuje vytvořit seznam webových stránek, se kterými nechtějí sdílet svá data ani osobní informace. Řešení Firefoxu je o něco jednodušší. Prohlížeč prostě používá funkci, která stránky informuje, že nechcete být sledováni. Samozřejmě lze pochybovat o tom, jak moc se tímto příkazem stránky budou řídit, stále jde však o jednoduché a elegantní řešení. Chrome nabízí ochranu pomocí doplňku Keep My Opt-out.

Hardwarová akcelerace
Všechny tři prohlížeče se zaměřují na rychlost. IE9 RC1 používá vlastní hardwarovou akceleraci s cílem využít potenciálu vícejádrových procesorů a optimalizovat využití grafických čipů. Pro trojrozměrné zobrazení pak prohlížeč používá speciální Windows API. Chrome 9 i Firefox 4 používají standard WebGL, který zlepšuje výkon 3D grafiky bez nutnosti instalace dalších pluginů. Firefoxu má k větší rychlosti dopomoci i nový JavaScript engine JägerMonkey.

Zjednodušené rozhraní
Rozhraní čtvrtého Firefoxu se od jeho první bety prakticky nezměnilo. Nad adresním řádkem jsou umístěny záložky otevřených stránek (podobně jako u Chromu) a nad nimi už jen oranžové tlačítko Firefox, pod kterým se skrývají veškerá nastavení a nástroje. U Chromu se inspirovali také v Microsoftu, jen s tím rozdílem, že záložky jsou umístěny hned vedle pole pro zadání adresy. Toto výchozí nastavení je ale možné změnit a záložky si nechat zobrazit na samostatný řádek. Současný trend je tedy jasný - co nejvíce místa pro samotné stránky.