Imperial Glory

28. 8. 2005

Sdílet

Nahlédněte do doby slavného Napoleona Bonaparte v nedávno vydané historické strategii Imperial Glory od tvůrců Commandos. Nedočkáte se sice takových orgií jako v případě Rome: Total War, ale budete se skvěle bavit.

„Levé křídlo – tasit a nasadit bajonety! Přední řady pravého křídla – zakleknout a připravit k palbě! Nabíjet děla! Střed – držet pozici až do mého povelu! Nikdo nezaútočí bez rozkazu, je to jasné, chlapi? Vyčkávejte, nepřítel je téměř na dostřel. Děla zamířit k zadním řadám! Na můj povel dělostřelectvo a mušketýři... pal! Jízda na ztéééč!“



Také byste chtěli velet tisícihlavým armádám, které jen vyčkávají na každý váš rozkaz? Chtěli byste zažít ono vzrušení před bitvou, kdy vymýšlíte ve velitelském stanu nejvhodnější strategie? Toužíte stanout v čele pluku a bok po boku se svými muži rozrážet řady nepřátel? A pak, až bude po všem, vychutnávat ten opojný pocit z triumfálně vyhrané bitvy? Nebo byste raději zasedli v pohodlí své vily a tam v klidu rozmýšleli velkolepé plány o přesunu vojsk, uzavírali výhodné diplomatické smlouvy, vytvářeli nové obchodní cesty a vyhlašovali války znepřáteleným státům? Ať jsou již vaše ambice jakékoliv, Imperial Glory se vám je pokusí splnit.



Hurá za Napoleonem

Než se však uvelebíte ve velitelském křesle a začnete řvát na své podřízené – jsou neschopní, všechno jim dlouho trvá a za tu prohru ve včerejší bitvě může neschopný maršál –, zajděte si do skříně pro správnou výbavu. Zapomeňte na klacky, výrobu železa a plácání primitivních chatrčí z bláta. Nechte v klidu i laserové pušky, energetické zbroje a kráčející tanky. Raději sáhněte do nejtmavšího kouta, kde ukrýváte muškety, nablýskané šavle a poklad ze všech nejmilejší – oblíbený Napoleonův klobouk. A nezapomeňte si oprášit francouzštinu.
Vydáváte se totiž do velmi neklidného období mezi lety 1789 a 1830. Evropou cloumají politické a diplomatické mocenské boje, bitevní vřavy a krev odívá pláně do rudého šarlatu. Napoleon Bonaparte řádí na starém kontinentu a do opozice se mu staví ostatní významné státy. Rusko, Rakousko, Británie, Prusko, Francie – kdopak asi zvítězí v mocenském boji? To bude záležet plně na vašich schopnostech.

Málokterý generál v historii měl ten komfort jako vy, že si mohl zvolit stranu, za kterou bude bojovat. Vás však nepoutá náhoda místa narození a vyberete si podle své vlastní vůle mezi výše jmenovanými pěti státy. Každý má nějaké pro a proti. Troufnete si malé Prusko dovést až k světové nadvládě, nebo raději pro začátek zvolíte mocné Rusko?



Troška do začátku

Ať už bude volba jakákoliv, na počátku dostanete do rukou větší či menší území, jehož technologická výše je vskutku zahanbující. K dispozici je jen několik necvičených bojovníků, těžba surovin odpočívá na primitivní úrovni a o nějakých diplomatických stycích se dá hovořit jen stěží. Každý stát má několik území, hlavní město a jeden výcvikový tábor. Nezbývá, než se vrhnout do víru událostí na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Imperial Glory vám nabízí několik možností, jak se navždy zapsat se svým státem do historie. Jsou zde jak cesty diplomatické, tak válečné, a věřte tomu, že pokud byste některou z nich až příliš zanedbávali, rozhodně se vám to později nevyplatí. A protože na počátku vaše armáda stojí vskutku jen za zlámanou grešli, koukneme se nejprve právě na souboje politiků a jejich intriky, i když i ty jsou v plenkách.

Můžete uzavírat mír, to je ale v počátcích hry, kdy státy teprve začínají zbrojit a neodehrává se žádný konflikt, celkem předčasná volba. Obdobně je tomu s vyhlášením války, neboť stát, který nemá silnou podporu ve své ekonomice, si jen stěží může dovolit rozpoutat válečný stav. O koalici se dá říci prakticky totéž, neboť na uzavření smlouvy s jedním státem proti jinému je taktéž dosti brzy. Poslední zbývající možnost je obranná aliance, která sice v mírových dobách nemá velké uplatnění, dobře však poslouží k upevnění přátelských vztahů s jinou zemí. Každý potenciální nepřítel si navíc jistě rozmyslí, zda jít do konfliktu proti více zemím.



Nejdůležitější je mít přehled

Abyste byli schopni posoudit nálady panující v Evropě a na jejich základě pak splétat plány, poslouží vám několik rozdílných pohledů na globální mapu. Základním je vojenský přehled, který zatím dává tušit, že sousední státy jsou na tom více méně stejně – o zbytku světa nemáte žádné informace, ty získáte buď rozšířením vlastního území, nebo pomocí vyspělejších technologií. Užitečnější je politický pohled, který přehledně zobrazuje vztahy mezi vybraným státem a ostatními zeměmi. Na jeho základě snadno zjistíte, ke komu je dobré se přidat a kdo vás nemá až tak moc v oblibě. Dlužno poznamenat, že kromě výše jmenovaných pěti států se veškerého dění účastní několik menších, nezávislých zemí, o nichž bude řeč později.
Neméně důležitý je také statistický pohled, znázorňující poměry nejrůznějších vlastností jednotlivých států. Porovnat si můžete vše od námořních sil přes celkové množství armád až po bohatství soupeřů. I tento náhled je v jistých ohledech podstatný, nicméně musíme poznamenat, že je celkem nepřehledný a lehce se v něm ztratíte.

Jakmile prozkoumáte veškeré dostupné informace o ostatních zemích, je na čase pohnout se trochu kupředu. Je-li libo, uzavřete obrannou smlouvu. Musíte ale počítat s tím, že nic není zadarmo a budete muset vyplatit několik zlatek na dřevo. Vypadá to, že pak byste se mohli s chutí pustit do dalšího kola, které vždy znamená období jednoho měsíce. Byla by to ale unáhlená volba, neboť jste dosud ignorovali velmi důležitou stránku hry – výzkum.
Pro něj jsou vyhrazeny tři obrazovky stromových grafů, jež znázorňují tři éry vývoje. V každé z nich se nalézá něco kolem dvaceti vynálezů z oblasti vojenství, diplomacie, obchodu a zdrojů. Všechny vám pomohou posunout technologickou úroveň o něco výše, a zároveň tak zpřístupní další možnosti. Pokud by měl někdo na počátku zálusk jít třeba jen po válečných vynálezech, bude toho později těžce litovat, neboť zatuhne v ostatních směrech. Nehledě na fakt, že díky stromové struktuře a provázanosti objevů není taková cesta možná.



Bez surovin ani ránu

Na počátku máte k dispozici čtyři oblasti výzkumu. Vedle základních kasáren a zásobáren obilí objevíte kouzlo konzulátu a obchodní pobočky. Protože jsme ale nakousli otázku surovin, podívejme se na ni trochu detailněji. Celkem hospodaříte se čtyřmi zdroji. Základním jsou samozřejmě peníze, které hýbou světem – kupujete za ně nové jednotky a stavby a také vám poslouží při uzavírání smluv, obchodech, ale také při zlepšování vztahů s okolím. Kromě nich je pro budování říše nezbytné nerostné bohatství, bez nějž by nebylo možné vyrobit muškety, vykovat meče a odlít dělové koule. Nesmíte ale zapomínat ani na krmi, díky které udržujete jednotky nasycené, a tudíž spokojené. Poslední „surovinou“ jsou lidé, které můžete naverbovat. Každá ze surovin pochází z jiného zdroje a vy se musíte postarat o jejich rovnoměrný nárůst. Navíc nesmíte zapomínat ani na takové věci, jako je zvýšená spotřeba potravin při obléhání cizího území a podobně.

Takže jak čas ubíhá, stává se vaše země silnější jak vojensky, tak technologicky a vy zjišťujete, že staré hranice jsou již poněkud těsné. Nezbývá, než se zahledět do dáli a najít prostor pro jejich rozšíření – dostane se vám dvou možností, jak postupovat. Ta mírnější, ale také zdlouhavější cesta vede přes politiku, jak jinak. Pokud v některém z neutrálních států postavíte konzulát, a nakloníte si tak jeho sympatie na maximum, sám se ozve s žádostí o připojení. Problém ovšem spočívá v tom, že kromě vás o stejný stát jistě usiluje i někdo další, a vy tedy musíte neustále zlepšovat své styky se svou obětí. Jak toho dosáhnete? Celkem jednoduše – buď zaplatíte, a tak si přímo zajistíte její náklonnost, problém ale je, že pokud nabídnete moc málo, pak ji spíše urazíte. Nebo další možností je uzavírání obchodních smluv, když se vám zdaří úspěšný obchod, hned je lépe. Trošičku nás zamrzelo, že prodej například tisíce jednotek surovin za symbolickou cenu deseti zlatých, vztahy příliš nezlepší – na humanitární pomoc autoři nepomysleli.



Válka, to je naše

Rychlejší – nicméně drastická – je cesta válečná. Při útoku na jiný stát máte samozřejmě možnost přímé invaze, ta však bude značně negativně vnímána i ostatními státy. Znamená to ovšem výhodu prvního kroku. Můžete také nejdřív vyhlásit válku, pak ale dáváte protivníkovi více času na přípravu. Ať tak či tak, v každém případě musíte přesunou své armády na okupované území. To provedete ve výše zmíněném vojenském pohledu, kde každá postavička představuje velitele a také jeho pluky – jejich přesný počet záleží na hodnosti velitele a samozřejmě také na tom, kolik pluků mu přidělíte. Na jedno území lze útočit maximálně třemi armádami a další nechat v záloze; pokud jeden z velitelů během bitvy padne, povoláte ji do boje.

Při bitvě se hra přepne do strategického pohledu a vy velíte přímo jednotlivým plukům. Tuto část shledáváme vedle chaotických námořních bitev za největší slabinu celé hry. Sice můžete zastavit čas, nicméně pak lze jen poletovat kamerou a nic víc. Žádné rozdávání příkazů k přesunu, změny formace ani nic podobného neuděláte. To vše se odehrává již v reálném čase – na složitější taktizování zapomeňte. Většinou se podaří jakž takž rozestavět síly, čekat na nepřátelský útok a doufat, že vše dobře dopadne. V již zmíněných bojích na moři je situace ještě o to horší, že lodě jsou velmi těžko ovladatelné, a pokud jich je na hladině více, je prakticky nemožné manipulovat s nimi přesně podle svých představ. Tím se hratelnost vodních soubojů naprosto rozpadá.

Pokud vyhrajete, tak po jisté době okupace si anektujete obležené území. Ovšem pozor, jen v případě nezávislých států. Když si takto podrobíte jednu z pěti hlavních zemí, budete v ní muset nechat nějakou posádku, jinak se opět osvobodí. Její trvalé připojení totiž není možné. A jakmile se vám takto podaří zlikvidovat veškerý evropský odpor a zajistit si pro sebe veškerá území, máte vyhráno. Jak jednoduché.

Co tedy dodat? Snad jen, že pokud by si autoři trochu více pohráli se strategickou částí bojů a změnili námořní bitvy, byla by Imperial Glory vskutku velmi povedenou hrou. Takto jí k dokonalosti ještě něco chybí.





Výrobce: Pyro Studios

Vydavatel: Eidos Interactive

Distributor pro ČR: CD Projekt

Cena: 1299 Kč

Lokalizace: kompletní

Internet: http://www.imperialglory.com

Multiplayer: ano

Minimum: CPU 1 GHz, 256 MB RAM, HDD 2,5 GB, 3D karta 64 MB

Doporučujeme: CPU 2 GHz, 512 MB RAM, HDD 2,5 GB, 3D karta 128 MB

Verdikt: Vcelku povedená strategie, v níž se staráte jak o vojenské, tak politické řízení státu v dobách Napoleona Bonaparte. Bohužel se jí však nepodařilo překonat Rome: Total War.



Hodnocení: 80 %