Intel bude vyrábět 64bitové procesory ARM

3. 11. 2013

Sdílet

 Autor: © Intel
Zajímavý směr nabrala spolupráce firem Altera a Intel, nečekaně vedoucí k výrobě čipů architektury ARM.

Společnost Altera si podle původních zpráv z června tohoto roku pronajala část výrobní kapacity továren Intel k výrobě svých čipů. Konkrétně jde o 14nm výrobní proces FinFET a Altera pomocí něj hodlá vyrábět své specializované čipy určené například pro úložné a síťové části datacentrové infrastruktury. Dosud šlo o programovatelná pole, která by v nové generaci při pracovní frekvenci 1 GHz překročila výkon DSP 10 TeraFlops a nabízela by komunikační kanál s rychlostí 56 Gb/s, popřípadě až 16 kanálů s rychlostí 28 Gb/s.

K zajímavému obratu došlo, když v pátek firma Altera oznámila, že do svých čipů bude implementovat i 64bitová jádra architektury ARM. To znamená, že Intel začne v roce 2014 vyrábět highendové procesory (přesněji části čipů Altera Stratix 10) skládající se ze čtyř jader ARM Cortex-A53.

Dá se předpokládat, že Intel bude muset přehodnotit filozofii svého outsourcingu výrobních kapacit pro malé výrobce specializovaných čipů. Prozatím šlo spíše o experiment, ve kterém nabídl své nejnovější výrobní linky několika návrhářům čipů. Altera z nich byl největší, ale nemá žádnou významnou exkluzivitu. Například menší konkurenti Achronix a Tablua nepochybně na trh se svými 14nanometrovými řešeními přijdou v přibližně stejný čas.

Vlastní cenové relace nejsou známé, ale čipy vyrobené ve 20nm nebo jemnějších procesech budou zřejmě dražší, protože některé důležité vrstvy součástek vyžadují dva průchody litografickým systémem. Výhodou je především vysoká integrace funkcí při snížené spotřebě a výrazně zvýšeném výpočetním výkonu.

Páteční tisková zpráva jen dále podtrhuje úspěšnost licenční strategie firmy ARM, která samotná žádné čipy nevyrábí, přesto její výrobky dominují trhu s mobilními zařízeními a získávají pozice i v oblasti úložišť a dalších specializovaných řešení. Intel samotný také uvažuje o licencování svého jádra x86. Prvním pokusem bylo licencování mobilního Atomu před několika lety (přes výrobce TSMC), ale nebyl nijak výrazně úspěšný. Nedávno také oznámil, že bude licencovat svou lowendovou architekturu Quark x86, ale nebyly uvolněny žádný další informace o podmínkách smluv či prvních zákaznících.

Čipy Altera budou s napětím sledovány polovodičovým průmyslem, půjde o první kombinaci špičkové 14nm výrobní technologie Intelu (nejbližší konkurent TSMC teprve připravuje 20nm linku) s 64bitovými jádry ARM. Procesory ARM jasně vítězí v mobilních segmentech svou malou spotřebou a uspokojivým výkonem přes výrazně horší procesy, se kterými jsou vyráběny. 10. generace čipů Altera by měla být bez problémů dvakrát výkonnější než dosavadní 28nm programovatelná pole.

Architektura ARM nebyly dosud zcela připravena na nasazení do serverů či specializovaných řešení, ale nedávno byla rozšířena o 64bitové adresování, podporu ECC a hardwarovou virtualizaci, funkce zcela samozřejmé ve světě Intelu. Tyto změny musí být samozřejmě podporovány v kompilátorech a dalších speciálních vývojářských nástrojích, firma Altera ve spolupráci s ARM sází na programovací prostředí OpenCL jako ideální prostředek pro paralelní úlohy. Jádro Cortex-A53 přitom dokáže pracovat i v 32bitovém režimu, který nabízí zpětnou kompatibilitu například s operačním systémem Cortex A9.