Intel Business Video Conferencing

Skutečná videokonference od Intelu


O možnosti přenášení interaktivního obrazu na větší vzdálenosti
se hovořilo už dávno, ale plány na tehdejší videotelefony se
bohužel (bohudík?) neuskutečnily. V dnešní době, kdy je k
dispozici přenosová kapacita počítačových sítí, by neměla být
videokonference takový problém. Že to skutečně jde nám
představila firma Intel.

První pohled

Intel Bussines Video Conferencing (IBVC) je kompletní kit, který
umožní počítači zaznamenávat a přenášet obraz a zvuk z připojené
kamery a mikrofonu. Skládá se z půlpalcové CCD kamery s čočkami
F2,5 x f3,3, s rozlišením 510 x 492 bodů. Kamera se sama
nastavuje podle úrovně vnějšího osvětlení, jas, kontras a
ostření lze však ovládat i manuálně. Kamera nepotřebuje žádný
vnější napájecí zdroj, neboť je napájena z videokabelu do
snímací karty. Na výstupu je standardní NTSC signál. Pro zvukový
doprovod jsou součástí dodávky sluchátka s mikrofonem a také
dodatečný mikrofon pro případ, že používáte reproduktory.

Klíč k videokonferenci - digitalizace

Jádrem celého kitu je snímací digitalizační karta. Jejím úkolem
je provádět velmi rychlý převod analogového signálu z kamery do
digitálních dat vhodných pro přenos po datových sítích. Po
digitalizaci nastává ještě komprese, aby se snížila zátěž
přenosových linek. Karta obsahuje videokodeky H.261 a H.263,
které se využívají při digitalizaci videa pro přenosy podle
protokolů H.320 a H.323. Tyto snímací obvody dovolují vytvářet
rozlišení CIF (352 x 288 bodů) při 15 snímcích za sekundu, nebo
čtvrtinové QCIF (176 x 144 bodů) při 30 obrázcích za sekundu.
Zdrojem videosignálu může být buď kompozitní, nebo S-video
kompatibilní vstup ve formátu NTSC či PAL, který je automaticky
rozpoznán. Zajímavou vlastností karty je možnost zachytávání
jednotlivých obrázků z vysílaného či přijímaného signálu do
grafických souborů.

Komprimovací a dekomprimovací obvody pro zvuk -- G.711
A-Law/m-Law 56 nebo 64 Kb/s, G.723 5,3 nebo 6,4 Kb/s a G.728 16
Kb/s -- zajišťují digitalizaci zvukového signálu, který byl
přijat z náhlavní soupravy nebo z mikrofonu na stole. Karta
podporuje plně duplexní model přenosu, při němž je však vyrušeno
případné echo. Programově je samozřejmé možné ovládat hlasitost.

Programové vybavení

Na přiloženém CD, které je součástí kompletního
videokonferenčního kitu, lze nalézt software, jenž je potřebný
pro využití komunikačních možností IBVC. Základem je Conference
Manager, který zajišťuje spojení a komunikaci mezi jednotlivými
programovými moduly. Lze v něm nakonfigurovat kameru i
sluchátka, stejně jako je možné zavolat některého připojeného
účastníka ke konferenci. Pohledy na účastníky konference jsou
celkem tři. První je určen pro konferování ve virtuální
kanceláři pouze s jedním účastníkem, při druhém je nabízen
pohled do místnosti s dalšími pěti konferujícími a poslední,
nazvaný Auditorium, je určen pro konference většího rozsahu.

Grafické zpracování je poměrně pěkné, zajímavou možností je
virtuální navštívenka, která je nabízena všem účastníkům
konference pro lepší identifikaci konferujících navzájem.

Na některé zvláštní funkce se spouští také Microsoft NetMeeting,
aby bylo možné např. přenášet soubory nebo sdílet aplikace.

Možnosti přenosu

Výstup signálu z IBVC je čistě digitální, a tak lze k jeho
přenosu použít rozličná média. Nejjednodušší je zprovoznit
videokonferenci na lokální počítačové síti (LAN). V Conference
manageru se zvolí funkce vytáčení a namísto ISDN čísla se zvolí
IP adresa volaného počítače. Po spojení začíná konference, v níž
se oba účastníci vidí a slyší.

Druhou možností je přenos přes ISDN linky, součástí balení je
také ISDN karta. Bohužel nebylo v našich silách tento způsob
přenosu vyzkoušet, ale software jej jednoznačně preferuje. To se
projevilo při instalaci, kdy jsme byli donuceni zadat své ISDN
číslo, ačkoliv žádná síť ISDN nebyla připojena a veškerá spojení
se realizovala přes LAN.

Poslední variantou je připojení přes Internet. Spojení probíhá
stejně jako u LAN, navíc je možné využít mnoha konferenčních
serverů.

Hardwarové nároky

Velkým problémem jsou obrovské nároky na výpočetní výkon
počítače. Na systémech s procesorem Pentium, slabším než 120 MHz
či s pamětí menší než 32 MB, je videokonferencing reálně zcela
neprovozovatelný. Doporučenou konfigurací je Pentium II s MMX
rozšířením a alespoň 64 MB paměti. Samozřejmě, dobré připojení k
Internetu nebo rychlá lokální síť, případně ISDN.

Plus/Minus

+ možnost videokonference

+/- kvalita obrazu

- hardwarová náročnost

- cena

K recenzi zapůjčil: AutoCont CZ, a.s., Bubenečská 13, 160 00
Praha 6

Cena (bez DPH): 40 030 Kč