Intel Developer Forum

Intel Developer Forum (IDF) je prezenční konference pořádaná vícekrát do roka společností Intel na různých místech podle toho, jak tyto oblasti považuje pro své aktivity důležité, resp. jaká je zde koncentrace IT odborníků. V zásadě se ovšem snaží postupně střídat všechna důležitá místa, zvláštní oblibě se v tomto směru těší San Francisco (USA), kde se IDF konají velmi často.
proti loňskému roku čeká fórum značná změna, tehdy proběhlo více než dvanáct IDF konferencí, což bylo nejvíce v celé historii pořádání těchto akcí. Kromě tradičních zemí (USA, Čína, Tchaj-wan a Indie) se konference konala také v Brazílii, Rusku, Egyptě, jednodenní seance dokonce byla pořádána i u nás v ČR. Málem se k nim přidalo i Mexiko, ale to již náklady na pořádání dosáhly příliš vysokého čísla, takže pro rok 2007 se Intel rozhodl omezit na USA, Čínu a Tchaj-wan.
Letošní sérii IDF zahájil Intel 17.-18. dubna v Pekingu, další budou následovat na podzim v San Franciscu a Taipei na Tchaj-wanu. Výběr míst konání není náhodný USA a Čína jsou pro Intel hlavními trhy a Tchaj-wan je místem vysoké koncentrace dodavatelů elektroniky i komplementárních výrobků. Čínské univerzity také chrlí spoustu technických odborníků, tedy potenciálních vývojářů pro Intel.
Intel se chová obdivuhodně, když pravidelně pořádá své konference na Tchaj-wanu i v kontinentální Číně, aniž by si tím znepřátelil první či druhou stranu. Číňané na obou březích si velmi zakládají na mezinárodní pověsti a prestiži svých zemí, pokud by tedy Intel jednu zemi vynechal, mohlo by to nepříjemně narušit vztahy s tamní elitou i zákazníky, neboť všude působí i hlavní konkurent Intelu, společnost AMD.
IDF není událost ani tak významná počtem návštěvníků, jako spíše jejich postavením. Ze samotné společnosti Intel přijíždějí členové nejvyššího vedení a vedoucí inženýři, návštěvníky tvoří vlivní vývojáři, manažeři technologických společností a novináři.
Letos bylo představeno návštěvníkům mnoho nových výrobků a technologií, nastíněny byly plány do budoucna, opomenuty nebyly ani vize. Ze záplavy prezentací o růžové budoucnosti lemované procesory nesmírných výkonů by se jednomu až zatočila hlava. Ale to patří ke každé firemní akci či veletrhu.
Odevšad byla cítit snaha předvést Intel jako nejlepšího hráče na trhu procesorů, jako toho, kdo má ty nejvýkonnější procesory a kdo dělá vše pro další zvyšování výkonu, snižování spotřeby a zmenšování velikosti. Společnost ujišťovala, že nové procesory Intel se budou objevovat pravidelně tak, aby si uživatelé mohli vždy upgradovat své systémy (a aby neměli ani na chvíli klid, chce se dodat).

Penryn, Terascale, Larabee, Tolapai

Zmenšování velikosti vyžaduje radikálně novou technologii, tou je 45nm výrobní proces. Ten přináší přibližně dvojnásobnou hustotu tranzistorů a asi o pětinu vyšší výkon. 45nm výroba by měla postupně nahradit současnou 65nm, první na řadě budou zřejmě Core 2 Duo procesory. 45nm model je označován jako Penryn a jeho sériová výroba začne v druhé polovině roku.
Roku 2009 by se měl Intel posunout až ke 32nm technologii, další zmenšování již bude z pohledu dnešních technologií dosti obtížné, ale je pravděpodobné, že se výrobní technologie v dohledné době posune ještě k 30nm procesu. To vše povede k trojnásobnému nárůstu poměru výkonu na watt spotřeby elektrické energie.
Během uplynulých prezentací bylo mnoho prostoru věnováno nadcházející řadě high-end procesorů Intel Penryn, nechyběly sebevědomé předpovědi nárůstu výkonu, například oproti současným nejlepším procesorům Intel by se měl výkon ve trojrozměrných aplikacích zvýšit o 25 %, v kreslicích programech o procent 15, razantní nárůst je očekáván u her až 40 %, stejného zvýšení výkonu by se mělo dočkat zpracování videa. Těchto zisků ovšem bude možné docílit jen s programy, jejichž chod bude optimalizován pro nové instrukce SSE4, nicméně vyšší výkon bude patrný i u programů ostatních.
Údaje byly získány z testování předsériového čtyřjádrového procesoru vyrobeného 45nm Hik technologií s frekvencí systémové sběrnice 1 333 MHz, pracovní frekvencí 3 333 MHz, vyrovnávací pamětí 12 MB (2 x 6 MB) a výkon byl porovnáván s procesorem Intel Core 2 Exreme QX6800, který byl na trh uveden teprve týden před konferencí. Jeho pracovní frekvence je 2,93 GHz a L2 cache 8 MB (2 x 4 MB). Avšak oproti některým procesorům je i Penryn výkonovým trpaslíkem. Intel totiž demonstroval superrychlý procesor Intel s 80 (!) procesorovými jádry, kterému se podařilo dosáhnout výkonu 2 teraflopů (teraflop = jeden bilión operací v plovoucí desetinné čárce za sekundu). Onen výkonnostní borec byl vyvinut v rámci technologie Terascale, což je projekt Intelu, který má zabezpečit společnosti udržení se na výkonové a technologické špičce. Při takovém vývoji nejde jen o to, zkonstruovat co nejvýkonnější systém, ale zároveň co nejvíce snížit spotřebu energie a produkované teplo, protože k čemu by byl vynikající výkon, když by k napájení a chlazení byla potřeba malá elektrárna?
Návštěvníci se dočkali hezkého proslovu o uplatnění těchto procesorů ve vědeckých institucích, v armádě, předpovídání počasí a klimatických změn, v bankách při monitorování finančních trhů atd., načež jsme se dozvěděli, že procesor se prodávat nebude. Procesor totiž není kompatibilní s poměrně zastaralou, i když dominantně rozšířenou instrukční sadou x86, jeho širší tržní uplatnění je tedy dosti nepravděpodobné. x86 je sadou instrukcí, kterou využívají všechny procesory Intel určené pro stolní počítače.
Při prvním testu dosáhl procesor výkonu 1 teraflopu při spotřebě 46 wattů, druhé kolo přineslo 1,5 teraflopu při 94 wattech a nakonec 2 teraflopy vyhnaly spotřebu na 192 wattů (přesněji 93,98 a 191,79 W). Předchozí verze čipu představená v únoru dosáhla výkonu "jen" 1,81 teraflopu. Úctyhodný výkon pro věcičku velikosti knoflíku. Aby Intel uspokojil výkonu chtivé návštěvníky, kteří si Terascale nemohli objednat, informoval o tom, že pro vzdálenější budoucnost připravuje nový programovatelný procesor s mnoha jádry kompatibilní se současnou instrukční sadou x86. Výkon by měl dosahovat jednoho teraflopu. Procesor zatím známý jako Larabee bude paralelně spojovat celé pole procesorových jader, první ukázky bychom se měli dočkat v roce 2008. Procesor si samozřejmě těžko najde cestu do kancelářských počítačů, je určen pro vysoce náročné výpočty, mezi zákazníky tak budou patřit vědecké a finanční instituce.
Aby těch kódových označení nebylo málo a aby se v nich člověk co nejlépe ztratil, bylo jedno z vystoupení věnování Tolapai. Jde o čip integrující v sobě x86 procesor, čipovou sadu a enkryptovací koprocesor, v prodeji se ocitne někdy v druhé polovině roku 2007. Výhody integrace jsou zřejmé méně místa, menší spotřeba, to vše vhodné pro mobilní zařízení. Uplatnění však najde také v serverech a přístrojích zaměřených na protivirovou ochranu a kódování citlivých dat.
Jedná se vlastně o ucelený trend, který na člověka útočí z mnoha stran miniaturizace a integrace více čipů do jednoho.

Viiv a WiMay Montevina

Nejen supervýkonnými procesory živ je člověk, Intel chystá i procesory pro stolní počítače včetně nové generace procesorů Intel Viiv. Ty budou postaveny na čipsetech Intel 3 Series chystaných na toto čtvrtletí, výhodou by mělo být posílení grafického výkonu a podpora DirectX 10 technologie Windows Vista. Čipsety Intel 3 mají i vyšší výkon díky rychlejší FSB sběrnici s frekvencí 1 333 MHz, plánované podpoře pamětí DDR3 a PCI Express 2.0.
Dlouho očekávaným rokem Intelu bude přidání podpory bezdrátové technologie WiMax do nového Centrina, což by mělo podpořit poptávku po noteboocích s touto platformou. WiMax bude přidán do Montevina, to je nová generace Centrina, současně známá jako Santa Rosa.
Montevina se začne prodávat již v květnu či červnu a jejím základem bude nový procesor Penryn. Kromě WiMax bude nový například hardwarový dekodér videa, což je věc, kterou jsme mohli kdysi spatřit na slabších systémech. Je zajímavé vidět, že se tento nápad vrací.
Wi-Fi zůstane pro Centrino i nadále základem bezdrátového přístupu, nicméně WiMax umožní tam, kde jsou tyto služby k dispozici, přístup k internetu i mimo tradiční Wi-Fi přístupové body (hot-spoty).
Mnoho technických detailů o Montevina sděleno nebylo, ale součástky by celkově měly být o 40 % menší, čímž zbude více místa pro jiné komponenty (například větší baterii) a bude možné použít čipset v menších počítačích, například sub-noteboocích.
Intel věří, že integrace WiMax do nové generace Centrina přispěje k ještě širšímu využívání bezdrátových technologií, v tomto případě zejména WiMax. Možná by se mohlo opakovat totéž co s Centrinem, které tolik zpopularizovalo Wi-Fi a vedlo ke vzniku řady přístupových bodů například na letištích, v univerzitách, knihovnách apod.

Ultramobile PC

Intel má velké plány s ultramobile PC, což je počítač velikostně něco mezi PDA a notebookem. V rámci toho společnost představila novou platformu příhodně pojmenovanou Ultra Mobile, známou pod kódem McCaslin. McCaslin je postaven na úsporném procesoru s nízkou spotřebou, kódově označeného Steeley, a na čipsetu s integrovaným grafickým adaptérem. Společnost Intel již nyní však myslí do budoucna, v první polovině roku 2008 by se měl objevit jeho nástupce zvaný Menlow, uvnitř kterého již bude tikat 45nm procesor Silverthorne s čipovou sadou Poulsbo. Poulsbo bude vlastně jediný čip, oproti dvěma čipům v případě McCaslin, čímž se sníží spotřeba a ušetří místo aneb pokračující miniaturizace.
Linux je stále populárnější a společnost Intel patří k jeho příznivcům, proto do budoucna počítá s jeho podporou i pro malé počítače, zvláště pro třídu, kterou Intel označuje jako Mobile Internet Devices. Počítače s Linuxem často představují levnější alternativu k těm s produkty Windows a uživatelé Linuxu také patří k technicky vzdělaným a vlivným zákazníkům. První dvě linuxové společnosti, cíleně na tomto projektu spolupracující s Intelem, jsou čínský Red Flag Linux Software a společnost Canonical, distributor Ubuntu Linux.
První ultramobile zvaný Origami byl vyvinut Intelem společně s Microsoftem a základem mu byl operační systém Windows XP Tablet PC Edition. Nejnovější modely jako například Samsung Q1 Ultra jsou prodávány s Windows Vista.

Digitální domácnost

Na přetřes přišel i marketingově oblíbený pojem digitální domácnosti. Vize Intelu říká, že o úspěchu tohoto konceptu nebudou rozhodovat konkrétní výrobky, ale celkové pojetí, vnímání celého souhrnu technologií "digitální domácnosti" zákazníkem. Na druhou stranu by výrobci neměli spoléhat na jedinou sadu výrobků, ale nabídnou optimální portfolio. To je z pohledu Intelu logické, protože on sám například sestavy s televizory nabízet nebude.
Intel proto sází na poskytování celkového řešení, se základem v internetovém připojení. Nikoli tedy televize nebo hi-fi stereo, ale interakce uživatele s internetem, prostřednictvím velké obrazovky a prostorového zvuku. Doplňkem k tomu bude bezdrátově dodaná a na internetu zakoupená hudba a video. Systémy pro digitální domácnost Intel jsou v současné době dodávány s procesorem XScale 1GHz SOC (system-on-chip), nicméně trend jasně směřuje k 45nm procesorům.