Internetu má za sebou první půlrok své existence. Za tu dobu si jistě našla své
více i méně pravidelné čtenáře a stala se nedílnou součástí oblíbené sekce "Jak
na to". Šest měsíců existence sice není v reálném světě mnoho, ale v překotně
se rozvíjejícím světě Internetu je to dostatečná doba, aby bylo možné
bilancovat a zároveň i přizpůsobit obsah rubriky vašim ohlasům, které s rychle
rostoucím počtem uživatelů i nabízených služeb stále více volají po radách k
opravdu praktickému využití možností sítě.
Co bude jinak?
Především budeme klást větší důraz na potřeby a problémy začínajícího až
středně pokročilého řadového uživatele. Proto zmizela část HTML, zaměřená na
tvorbu webstránek a WWW aplikací, která pochopitelně oslovovala pouze odborníky
či pokročilé.
Protože trh ISP je již poměrně vytříbený a téměř všude je k dispozici
standardní, rutinně zvládnutá nabídka služeb, budeme se více než jednotlivým
typům připojení či technologiím věnovat jejich praktickému využití.
Od tohoto čísla nebude mít Internet guru hlavní úvodní článek (část Guru), ale
pouze těchto pět pravidelných sekcí:
Jak neuvíznout
(rozuměj: Jak neuvíznout v síti), tedy vše okolo připojení a základů využívání
služeb Internetu včetně přehledů služeb a recenzí příslušného softwaru, jako
jsou prohlížeče, programy pro elektronickou poštu atd.
Vemte na to síť!
je zcela nová sekce, v níž budeme přinášet rady a náměty na konkrétní praktické
využití Internetu. V každém pokračování zkrátka najdete vše, co budete pro
příslušný účel internetovského použití potřebovat od úvodu přes přehled
dostupných služeb/programů a základy jejich použití až po úskalí a fígle
charakteristické pro danou oblast.
Kdo hledá...
aneb stále užitečnější (neboť statistiky uvádějí, že informační zdroje
přibývají v Internetu rychleji než noví uživatelé) staronová sekce na téma "Jak
a kde hledat informace a informační zdroje", kterou jste doposud znali pod
jménem Heuréka.
Když se řekne...
aneb "Internetové pojmy, jak je ve slovníku nenajdete" je nová sekce, v níž
vycházíme vstříc internetovým začátečníkům. V každém jejím pokračování se vám
budeme snažit podrobněji přiblížit dvojici "internetových" termínů, které jste
možná již mnohokrát slyšeli, ale ne vždy jejich obsahu do všech důsledků
porozuměli.
Internet FAQ
Poslední sekce populární odpovědi na otázky čtenářů, zůstane bez větších změn a
pokaždé v ní najdete i desítku tipů na konkrétní téma.
WWW anketa
Protože dílčí zlepšení či změny rubriky Internet guru k "obrazu vašemu" se
mohou dít i měsíc od měsíce největší překážkou je zpoždění při vyhodnocování
ohlasů ze zdrojů přicházejících klasickou poštou připravili jsme pro vás
formulář s dotazníkem, který můžete vyplnit přímo z vašeho prohlížeče a který
vám zároveň umožní nám zaslat váš dotaz či názor i v případě, že právě nemáte
přístup k elektronické poště.
Najdete jej na adrese http://guru.cz/
pcworld/ takže neváhejte a pište, protože jak říká přísloví, "Kdo se víc ptá,
víc se dozví".
V tomto čísle
tedy najdete Jak neuvíznout: "Netiquette, aneb chování v síti podle
Gutha-Jarkovského" článek věnovaný zásadám slušného chování na Internetu; Vemte
na to síť: "Nákup knih po Internetu" vše co potřebujete vědět, abyste sehnali
knížku na Internetu rychleji, levněji a pohodlněji než v klasickém knihkupectví
či antikvariátu; Kdo hledá...: "Přehled českých hledačů" pokračování článku o
domácích vyhledávacích službách z minulého čísla; Když se řekne...: "Aj sík jů
(ICQ)" a "Zavináč" a Internet FAQ tradiční odpovědi na vaše dotazy + 10 tipů
pro fulltextové vyhledávání.
Příjemné počtení vám přeje
Jan Čáp
Jak neuvíznout
Netiquette
aneb chování v síti podle Gutha-Jarkovského
Každé, i sebemenší společenství lidí si z praktických důvodů vytvoří určitá
pravidla fungování, mezi nimiž zaujímají čelné místo pravidla slušné
komunikace. Tato pravidla nejsou v žádném případě samoúčelná, vhodná pouze jako
klišé oficiálního společenského styku. Mají naopak velký praktický význam jako
rámec pro efektivní dorozumění. Každá pravidla chování jsou také poplatná své
době a místu, respektive obecným zvyklostem, vycházejícím ze způsobu života a
komunikace určitého společenství. Komunikace zprostředkovaná počítačovou sítí
(především v podobě elektronické pošty či chatu) má mnohá specifika, která si
během jejího vývoje vyžádala rozšíření konvenčních pravidel slušného chování o
nová, jež by tyto zvláštnosti zohledňovala.
Zvláštnosti e-komunikace
Jednou ze dvou skupin jsou zvláštnosti dané tím, že komunikace přes počítačovou
síť funguje poněkud odlišně od tradičních forem ústní či písemné komunikace,
respektive že díky technice jsou její možnosti v mnoha směrech nesrovnatelně
větší.
Pomocí elektronické pošty můžete jako odesílatel bez znatelného zvýšení úsilí i
nákladů oslovit namísto jedince či několika lidí hned stovky či statisíce. Na
druhé straně se zase můžete snadno stát adresátem několika desítek či stovek
zpráv denně, jejichž pouhé prolistování (neřkuli vyřízení) vás může stát značné
úsilí. Ale riziko ztráty důležité zprávy vás k tomu nutí.
V tomto kontextu se může chování, které je v reálném světě sice ne příliš
vítané, ale v zásadě tolerovatelné, stát značně nebezpečným. Velká část síťové
etiky je o vytváření mechanismů, jak případným nežádoucím vlivům této
vymoženosti předcházet či zabránit.
Druhým fenoménem této zprostředkované komunikace, jenž je jakousi daní za
možnost pohodlně, levně a rychle komunikovat s kýmkoliv na celé planetě, je
chybějící přímý kontakt. Jeho absence pak mnohdy vede k projevům jakéhosi
síťového hulvátství, kdy se např. někteří účastníci elektronických konferencí
chovají z tepla a anonymity své počítačové pracovny o poznání méně slušně a
tolerantně, než jak by se ke stejnému člověku chovali tváří v tvář či dokonce
na veřejnosti.
Protože Internet tak mnohdy díky malé skupině uživatelů snadno získává nálepku
prostředí bez pravidel a mravů, je součástí většiny pravidel síťové etiky i
důrazný apel na dodržování obecných pravidel slušnosti.
Co je netiketa?
Netiketa, respektive v originále netiquette (složenina slov network a etiquette
síťová etiketa, pravidla chování v síti) je soubor pravidel a zásad slušného
chování v prostředí počítačových sítí a při elektronické komunikaci vůbec.
Jejich základní obsah se vyvinul ještě v době akademické minulosti Internetu a
v dříve samostatné síti elektronických konferencí USENET, která byla tradičně
místem, v němž se prolínaly mravy a zvyky mnoha různých lidí. Bez větších změn
však platí i v současnosti, kdy je Internet využíván především pro komerční
účely.
Základním pravidlem netikety je chovat se tak, aby mé chování nečinilo zbytečné
komplikace jakémukoliv jinému uživateli, nevyvolávalo větší než nezbytně nutné
zatížení komunikační sítě a odpovídalo vžitým konvencím pro využívání síťových
služeb (přehled jednotlivých pravidel viz článek "Netiketa v bodech").
Protože s rostoucí komercionalizací Internetu na počátku devadesátých let se
proti do té doby vžitým zvyklostem začal šířit postoj typu: "za připojení a
práci na Internetu platíme, a tedy můžeme vše", došlo logicky i na konkrétní
formulaci a cílenou propagaci dosud pouze zkušeností předávaných pravidel.
Jejich první souhrnné zpracování pod názvem "The Net: User Guidelines and
Netiquette" uveřejnila paní Arlene H. Rinaldi z FAU (Florida Atlantic
University), která je díky svému průkopnickému činu dnes pokládaná za jednu z
největších autorit přes dobré mravy na Internetu.
Netiketa dnes
Základní pravidla netikety, formovaná v počátcích Internetu, kdy jej využívala
především akademická obec a nejpoužívanější službou byla elektronická pošta, by
mohla leckomu připadat jako archaismus, který v dnešní době moderních
technologií již nemá své místo.
Pokud se ale jen trochu zamyslíte, zjistíte, že opak je pravdou dokonalejší
technologie (a nemusí vždy jít jen o ty informační), s sebou vždy přinášejí i
větší rizika zneužití, a je také velký rozdíl mezi technologickou špičkou a
masově rozšířenými a používanými prostředky (ještě dnes je téměř polovina
uživatelů Internetu v USA připojena modemy o rychlosti 28,8 Kb/s). Na druhou
stranu může nová technologie v podobě řádového zvýšení kapacity spojů přinést
masové používání multimediálních komunikačních prostředků, které učiní
komunikaci opět osobnější. Netiketa tak možná dostane nový rozměr či náplň
třeba v souvislosti se záplavou extrémně cílené internetové reklamy.
Každopádně s rostoucím komerčním významem Internetu rychle roste i potřeba
pevných zákonných pravidel jeho fungování, včetně "internetovských dobrých
mravů". A tak se možná během pár let dočkáme zákonů upravujících virtuální
soužití i podnikání, a jistě i oficiální internetové policie (ale nečekejte na
ni a snažte se chovat slušně i na Internetu už nyní).
Zdroje o Netiketě
- Netiquette
Úvod do internetové etiky.
http://www.primenet.com/~vez/neti.html
- Netiquette Home Page
Výklad pravidel síťové etikety od paní Arlene H. Rinaldi legendy v oblasti
dobrých mravů na Internetu z FAU (Florida Atlantic University).
http://www.fau.edu/rinaldi/netiquette.html
- RFC1855 Netiquette Guidelines
Dokument RFC věnovaný problematice síťové etikety a zásadám slušného chování v
Síti.
http://hotline.pvtnet.cz/dokumentace/rfc/rfc1855.html
- Netiquette aneb dobré mravy na Síti
Pátý díl seriálu Vladimíra Vrabce pro internetovské začátečníky, věnovaný
dobrým síťovým mravům.
http://omicron.felk.cvut.cz/cgi-bin/charset/html/softnov/1296/vra bec.html
- Albion Netiquette Home Page
Základy, přehled zdrojů, dotazníkový test základních znalostí.
http://www.albion.com/netiquette/
- Dear Emily Postnews
Satiricky laděná parodie na soubory otázek a odpovědí ohledně síťové etikety.
http://www.templetons.com/brad/emily.html
- Elektronický slovník J. Peterky: Netiquette
Výklad pojmu Nettiquette podle známého počítačového publicisty.
http://archiv.czech.net/axxxk160/a705k164.htm
- Antispam
Server zaměřený na informace o problematice největšího současného problému
internetové etiky nevyžádanou elektronickou poštu.
http://www.antispam.cz/
Netiketa v bodech
Obecné zásady
1 Šetrnost - uživatel sítě šetří síťové prostředky, tedy chová se tak, aby síť
zbytečně nezatěžoval víc, než je nutné.
2 Ohleduplnost - je zakázáno takové chování, které by mohlo jinému uživateli
způsobit újmu, komplikaci, omezení nebo jiné ztížení jeho vlastní práce v síti.
3 Konvence - uživatel sítě dodržuje při využívání jejích služeb určité vžité
formální zvyklosti.
Elektronická pošta
- Snažte se používat výstižný a co nejkratší předmět (subject), nejlépe do 30 a
výjimečně do 70 znaků.
- Omezte své dopisy na rozumnou délku = snažte se vyjadřovat věcně, stručně a
jasně.
- Před odesláním si text raději znovu přečtete, a hlavně zkontrolujte položky v
hlavičce dopisu, obsahující adresáty: do položky To: (komu) napište ty
adresáty, od kterých čekáte přímou reakci (že vám odpoví); do položky CC:
(kopie) napište toho, komu chcete dát zprávu na vědomí, ale nepředpokládáte
žádnou reakci, a konečně do položky BCC: (skrytá kopie) uveďte adresáty, o
jejichž existenci by neměli vědět adresáti původní (To: a CC:).
- U odpovědi zachovejte původní předmět a připojte před něj zkratku Re: (od
Reply odpověď) většina poštovních programů ji doplňuje automaticky.
- Pokud v odpovědi citujete původní text, čiňte tak s mírou (citujte pouze
část, na níž reagujete) a odlište jej od nového textu (zpravidla pomocí znaku >
před každou původní řádkou opět to většina programů udělá za vás).
- Nepište celý text velkými písmeny (považuje se to za hulákání). Velkými
písmeny můžete zdůraznit důležité slovo či frázi. Ke zdůraznění je vžité také
použití hvězdiček či podtržítek před a za slovem.
- V textu dopisu pokud možno nepoužívejte diakritiku vaše zásilka totiž může
procházet servery, které podporují pouze 7bitovou znakovou sadu ASCII s
anglickou abecedou, a znaky s diakritikou mohou po doručení buďto chybět, nebo
být nahrazeny jinými.
- Dávejte si pozor na formulaci svých myšlenek. Někdo by je mohl pochopit
jinak, než jste zamýšleli. Zejména psaní textů bez diakritiky může vést k tomu,
že mnohá slova dostávají zcela jiný význam podle toho, jak si příjemce domyslí
háčky a čárky.
- Pro vyjádření svých nálad a pocitů můžete s úspěchem použít tzv. emotikony
tj. řetězce znaků představující při pohledu s hlavou nakloněnou doleva grimasu
obličeje. Např. radost = úsměv :-) či zklamání :-(
- Pokud přesně nevíte, jaké má vlastnosti program, který pro příjem pošty
adresát používá (typicky v konferencích s mnoha účastníky), nepoužívejte
speciální formátování dopisu (například kód HTML) váš vzkaz by se mohl pro
příjemce stát nečitelným, či dokonce neviditelným :-)
- Snažte se psát přehledně, tj. krátké odstavce oddělené prázdným řádkem, URL
(adresy web-stránek či jiných zdrojů) raději na samostatném řádku, e-mailové
adresy pak do špičatých závorek např.
- Neposílejte samoúčelné či více lidí zbytečně obtěžující zprávy, jako např.
řetězové dopisy.
- Pokud e-mailem posíláte pro adresáta choulostivé (např. osobní) údaje,
použijte po předchozí dohodě s adresátem šifrování (např. PGP). Šance, že se
vaše zásilka může dostat do nepovolaných rukou, je u elektronické pošty větší
než u klasické papírové.
Elektronické konference
- Sledujte diskuse v konkrétní konferenci jako pasivní divák již nějaký čas
předtím, než pošlete svůj první příspěvek. Vyvarujete se tak mnoha nedorozumění.
- Pokud reagujete způsobem, který se týká pouze pisatele konkrétního příspěvku
a ostatní účastníky konference nezajímá, pište přímo na jeho adresu a ne do
konference.
- Do konference neposílejte soubory jako přílohy svých dopisů, protože jejich
hromadné rozesílání ostatním účastníkům značně zatěžuje síť, a především server
konference. Pokud potřebujete předat informaci v podobě rozsáhlejšího souboru,
umístěte jej na veřejně (anonymně) přístupný FTP server, odkud si jej budou
moci zájemci stáhnout (nemáte-li tuto možnost, požádejte o pomoc správce
konference).
- Kvůli lepší průchodnosti konference a lepší orientaci účastníků v příspěvcích
je vhodné neposílat do konference více krátkých zpráv, ale raději méně
ucelených dopisů.
- Píšete-li do konference s úzkým okruhem účastníků, kde vás pravděpodobně
všichni znají, je připojování celé signatury (koncové hlavičky s údaji o
odesílateli) zbytečné. Zvažte, zda nepostačí jen vaše jméno či iniciály.
- Vyhněte se kritizování postojů, názorů, překlepů či jiných formálních chyb v
příspěvcích ostatních účastníků konference je o tématu, a ne o podobném
balastu. Komentujete-li cizí názory či myšlenky, čiňte tak pokud možno
konstruktivně a každopádně se vyhněte nadávkám a urážkám.
- Pokud někoho v konferenci nespravedlivě napadnete, omluvte se také dopisem do
konference (tedy veřejně) a včas (co nejdříve).
Vemte na to síť
Nákup knih přes Internet
Že se dají knihy výhodně nakoupit přes Internet, je asi mnohému z již
připojených známo. Jak si ale při nákupu počínat, kde seženete těžko dostupné
tituly a jak zjistíte, kde jsou hledané knihy nejlevnější? Na tyto i další
otázky se vám pokusím odpovědět.
Tam za vodou
Jako téměř vše na Internetu, kvete i knižní obchod nejvíce ve Spojených
státech. Pokud sháníte jakoukoliv cizojazyčnou literaturu, nebo jen chcete
vidět, jak takový internetový megaobchod vypadá, je nejlépe vydat se právě tam.
K největším a nejznámějším patří první čistě internetové knihkupectví Amazon.
com
knihkupectví v USA Barnes & Noble
Mezi jejich menší konkurenty, jejichž obchody rovněž stojí za návštěvu, patří
například Borders.com
Z evropských, tedy nám geograficky bližších obchodů můžeme zmínit například na
internetové poměry letité (založeno 1993) německé knihkupectví Lehmanns Online
Bookshop
vysokoškolské učebnice Blackwell\s Online Bookshop, na adrese
Pokud hledáte některou starší knihu či vydání, neváhejte a navštivte stránky
amerického knihkupectví Powell\s Books
se na skupování výprodejních knih totiž specializuje od svého založení a má na
skladě více než jeden a půl milionu titulů.
Pokud vás, jako správné počítačové nadšence, neuspokojí nabídka odborné
literatury ve velkých knihkupectvích, můžete zkusit navštívit sympatické
specializované knihkupectví DigitalGuru :-)
obchod "Computer Literacy"
na poněkud kuriózní fatbrain.
com), který kromě literatury disponuje i širokou nabídkou školení, kursů a
certifikačních zkoušek.
Než objednáš, klikni!
"Klikni na čudlík" (v originále ClickTheButton) se jmenuje jedna ze zajímavých
novinek, která pro vás vyhledá a zobrazí cenu vybrané knížky u pěti největších
internetových knihkupectví.
Stačí, když si na adrese
ikonku v podobě pestrobarevného terčíku. Pak už jen zbývá při procházení
nabídky některého z knihkupectví zastoupených v databázi kliknout na ikonku a
počkat na výpis cen. Možná budete překvapeni, že cenové rozdíly mohou být
(rozhodně pro našince) značné.
Princip fungování je prostý program sejme z prohlížeče aktuální URL s údaji o
knize, pošle ho na server ClickTheButton, a ten vám vrátí výsledek hledání ve
své databázi cen (zatím cca 500 000 titulů). A to včetně odkazů přímo na
stránky s hledanou knihou v jednotlivých knihkupectvích.
Levnější než Amazon
Kdo z uživatelů Webu by neznal současnou největší legendu mezi internetovými
obchody Amazon.com. Jeho věhlas (tak obrovský, že po něm Modré stránky
pojmenovaly svůj obchod Český Amazon) stojí na dvou pilířích: nabídce knižních
titulů tak široké, že jí nemůže konkurovat žádné reálné knihkupectví, a
nevídaných slevách oproti cenám katalogovým (daným menší provozní režií a
agresivní obchodní strategií dohromady).
Čím více slávy a zákazníků má Amazon, tím jsou na tom hůře malá místní
knihkupectví (mimochodem, už jste viděli film Láska přes Internet?). Přesto se
na Internetu stalo nemožné skutkem malé on-line knihkupectví Positively-You! je
levnější než Amazon a najdete jej na adrese
poznámce na okraji stránek Positively-You! se dozvíte, že je na jednom titulu u
bestsellerů v průměru o 1,40 USD levnější než Amazon.com či Barnes & Noble. K
tomu navíc 10 % z hodnoty vašeho nákupu poukáží na neziskovou organizaci dle
vašeho výběru.
Prodejnu založil a o její server pečuje Lyle Bowlin (bývalý profesor malého
podnikání na universitě v severní Iowě), o samotnou distribuci se stará jeho
manželka, a osmnáctiletá dcera dělá účetnictví. Knihkupectví, které Bowlin
spustil v listopadu 1997, začínalo s obratem 400 dolarů měsíčně. Díky šikovné
obchodní politice se však do dneška vyšplhal na úctyhodných 4 000 USD denně.
Celý vtip úspěchu je v tom, že knihy ze stejných velkoobchodů a za stejné ceny
jako má Amazon.
com lze v USA nakupovat již při minimálním počtu 5 kusů od jednoho titulu, a
rodinná firmička má přeci jen menší režii než obrovský Amazon.
9,90 + poštovné
Dojem ze superbaťovské ceny v on-line knihkupectvích, respektive veškerých
internetových obchodech vám mnohdy může pokazit pár na první pohled
nepodstatných drobností. Ty souvisejí se způsobem platby a dopravy zboží k
zákazníkovi.
Při objednávce ze zahraničí přichází v úvahu platba buďto šekem, nebo platební
kartou. První varianta je pro vás sice opravdu bezpečná, ale poměrně
komplikovaná. Musíte požádat vaši banku o vystavení šeku v cizí měně na jméno
dodavatele, zaplatit nemalé poplatky za jeho vystavení a někdy i za jeho inkaso
bankou příjemce, doručit jej jako cenné psaní přes oceán atd. To vše vás nejen
stojí úsilí a další peníze, ale především to značně zdržuje vyřízení vaší
objednávky (podle mých zkušeností 3-4 týdny zdržení). Při platbě kartou jste
zase jako zákazník tuzemských bank, které vydávají pouze karty debetní (přímé
riziko zneužití nese klient, ne jako u kreditní karty banka), vystaven
nebezpečí neoprávněného inkasa novodobými zloději. Pokud však objednáváte u
renomovaných dodavatelů a pro přenos informací o kartě používáte šifrovaný
přenos (128 bit SSL), je toto riziko poměrně malé.
Také přiměřenost ceny poštovného a balného je dobré pozorně sledovat. Vhodné je
si ji raději zjistit předem, než věnujete nemalé úsilí vyhledání knih a
sestavení objednávky. Někteří obchodníci se totiž stanovením přemrštěných
paušálních poplatků za tyto služby snaží vyrovnat rozpočet, postižený obrovskou
konkurencí mezi on-line obchody, s někdy až nesmyslnou honbou za nejvyššími
slevami. Jejich výši a zároveň i dodací lhůtu ovlivňuje vzdálenost dodacího a
distribučního místa. Běžně dostupné zahraniční publikace je proto lepší
objednávat do knihkupectví sídlících v Evropě např. v zásilkové službě
největšího evropského nakladatelství BOL (dříve Bertelsmann AG), jehož hlavní
filiálky jsou v Německu a ve Francii (
Také můžete využít některou z poboček amerického Amazonu:
Konečně poslední komplikací může být skutečná dostupnost požadovaného titulu u
obchodníka.Tu je vhodné průběžně sledovat a např. nezařazovat do objednávky
několika knih, expedovaných obratem až do 3 dnů, jeden výtisk knihy, který se
dodavatel zavazuje opatřit do 6 týdnů. Zejména při platbě šekem, kdy je do
celkové částky zakalkulována cena jen jedné zásilky, se váš nákup může kvůli
tomu zdržet i o dva měsíce.
Procenta pro vás
Zdá se to neuvěřitelné, ale kromě hledání nejlevnějšího knihkupce a hlídání
výše poštovného, můžete při koupi knihy ještě ušetřit, či na knížkách prodaných
ve dvou největších internetových knihkupectvích dokonce vydělat.
Stačí pokud máte vybudovanou alespoň trochu navštěvovanou webstránku, věnovanou
určité oblasti, a budete na ní propagovat odpovídající tituly z nabídky Amazonu
či Barnes & Noble. Za každou knihu prodanou návštěvníkovi, který na její
stránku přišel po odkazu z té vaší, totiž dostanete provizi ve výši několika
procent z ceny knihy.
Provize se vám přitom připisuje na účet u knihkupce, a přesáhne-li minimální
limit pár desítek dolarů, tak vám bude (jednou za dva měsíce) poukázána. No a
pokud byste v Čechách žádný z amerických bestsellerů neudali, klikněte si
klidně na svůj odkaz i při vlastních nákupech vždyť jste přece také návštěvníci
(nebo snad ne?).
Domácí scéna
Už také z toho věčného opěvování internetové Ameriky nevíte, kde vám hlava
stojí? Tak ji ještě nevěšte a pojďte se podívat na domácí knižní trh,
respektive české "Amazony". Jak to už v životě bývá, hodně povolaných (rozuměj
inspirovaných), málo vyvolených. Přesto pár adres stojí za návštěvu a každá vám
nabídne něco trochu jiného.
Začneme internetovým knihkupectvím Vltava
Charakterizuje ji poměrně dlouhá historie, profesionální zpracování s vlastním
magazínem, široká nabídka (přes 50 000 titulů) a slábnoucí, ale přeci ještě
patrná orientace na odbornou literaturu (a také nabídka neexistujících či
beznadějně vyprodaných knih, a občasné problémy se včasnou dodávkou).
Dalším českým Amazonem je obchod pojmenovaný opravdu "Český Amazon"
nabídce je vidět vliv CD-ROM centra Modrých stránek, a pokud požadovaný titul
nenajdete na Vltavě, je možné, že bude zde (a obráceně).
Dalším z větších knihkupectví je server Eliška
je, kromě prodeje knih zásilkovou službou, zajímavý především obsahem katalogu.
Jeho hlavním zdrojem je "Katalog skladovaných knih" Svazu českých knihkupců a
nakladatelů, takže veškeré nové knihy, jež ještě nejsou rozebrány, byste měli
na Elišce najít. Kromě toho máte možnost si knihy od nakladatelů, kteří s
knihkupectvím Eliška přímo spolupracují, objednat přímo se slevou 25 % oproti
katalogové ceně.
Pokud hledáte odbornou literaturu, snad vám dobře poslouží zásilková služba
knižního velkoobchodu Grada Bohemia na adrese
možná stránky knihkupectví a vydavatelství technické literatury BEN
Kupodivu i na malém českém Internetu naleznete pár pěkných stránek malých
knihkupectví, jako je třeba Knihkupectví Trávníček
jehož majitele prý řemeslo baví a z jehož stránek to je vidět, či jičínské
Knihkupectví Fiala, které na vás vybafne z prestižní adresy
Abych nezapomněl, knihy můžete samozřejmě zakoupit také v internetových
obchodních domech jako je třeba SHOP.cz
email.cz/>.
Kdo hledá...
Přehled českých hledačů
Atlas, Kompas, Search.cz, Sherlock
Podle několika průzkumů využívají doposud Češi pro vyhledávání v textech
webovských stránek nejvíce AltaVistu, kdežto mezi jejich nejoblíbenější
katalogy bezkonkurenčně patří domácí Seznam. Není snad na domácí scéně dost
kvalitních hledačů, že Čechovi nezbývá nic jiného, než se obtěžovat na tuto
vzdálenou a naši mini-doménu neúplně mapující horu?
Atlas
Adresa: http://www.atlas.cz/
Provozuje: Atlas, a. s.
Umístění: Global One
Server Atlas byl na jaře roku 1997 prvním funkčním fulltextovým hledačem u nás.
Od té doby prošel několika změnami a rozrostl se o katalog, který byl při
nedávné poslední změně designu dokonce předřazen před samotný původní hledač.
Po stránce možností hledání je na tom Atlas, díky využití standardního enginu
firmy Microsoft, poměrně dobře (AND, OR, NOT, NEAR, fráze, pravostranné
rozšíření).
Po vyřešení největšího problému zmnožení výsledků díky nalezení stejných
stránek v mnoha různých kódováních češtiny a doplnění o pokročilé možnosti
(hledání v rámci titulků, odkazů, a ne vždy fungující omezení hledání na
určitou doménu), je Atlas asi nejlépe použitelným hledačem u nás.
Bohužel si jeho autoři příliš neváží bookmarků svých uživatelů (stránka
pokročilého hledání se s každou změnou na serveru přestěhovala a nakonec
zakotvila na http://hledej.atlas.cz), a uživatelům Netscapu se na ní místo
formuláře pro zadání dotazu zobrazuje nápověda.
Kompas
Adresa: http://kompas.seznam.cz/
Provozuje: Ivo Lukačovič Seznam
Umístění: Global One
Kompas Seznamu byl jako druhý spuštěný a zároveň i druhý komerční hledač
odpovědí I. Lukačoviče na prvenství Atlasu (doba mezi uvedením obou služeb byla
tak krátká, že pravděpodobně dlouho předtím šlo o souboj "kdo s koho").
Na rozdíl od Atlasu používá Kompas od začátku původní autorský fulltextový
engine, vyvinutý Seznamem a firmou Solamylware. Ten umožňuje použití operátorů
AND, OR a NOT + omezení hledání na zvolenou doménu (pochopitelně v rámci
indexované cz) a použití pravostranného i levostranného (hvězdička před!)
rozšíření.
Bohužel Kompas od začátku až doposud neumí hledat fráze ani nepodporuje
jakékoli jiné distnační vyhledávání (hledání v závislosti na vzájemné
vzdálenosti hledaných slov typicky operátor NEAR). To jej činí téměř
nepoužitelným smysl má hledat pouze velmi speciální místní či odborné termíny.
Další, stěží pochopitelnou vlastností Kompasu, je naprosté ignorování
diakritiky české znaky jsou nejprve "odháčkovány" a výsledné hledání probíhá
pouze v "cestine".
Přesto, že značně dlouho byl Kompas pověstný zastaralostí svých indexů, je
dnes, po přepracování robota a vygenerování nové startovací databáze možná
nejobsáhlejším indexem českého webprostoru.
Vemte na to síť
Adresa: http://www.search.cz
Provozuje: SPT Telecom
Umístění: IOL
Search.CZ je poměrně málo známým hledačem SPT Telecomu. Jako jediný z
popisovaných má přímo vestavěnou podporu pro analýzu tvarosloví, takže
automaticky najde hledaná slova bez ohledu na tvar, v němž byla zadána! Dále je
vybaven možností automatického doplnění diakritiky u hledaných slov (pro
případ, že z vašeho prohlížeče nelze diakritiku zadat) a zase jako jediný
umožňuje distanční hledání určením maximální vzdálenosti slov ve frázi, včetně
závislosti hledání na jejich pořadí.
Co se týče struktury dokumentu, lze hledání omezit na název (titulek) či obsah
(tělo) dokumentu, nebo hledat jen v nadpisech odstavců či v adrese (URL).
Služba Search.CZ, která byla spuštěna poměrně záhy jako služba pro uživatele
IOL, však již velmi dlouho stagnuje, pro minimální rozsah a neaktuálnost indexů
není prakticky použitelná a v tomto přehledu ji uvádím spíše jako zajímavé
technické řešení.
Sherlock
Adresa: http://www.sherlock.cz/
Provozuje: viz text
Umístění: GTS
Služba Sherlock, původně provozovaná Bajtem na bázi technologie Harvest, se
před časem dočkala svého znovuzrození jako studentský projekt vyhledávacího
serveru pro střední a východní Evropu, sponzorovaný grantem od Open Society
Institute.
Její engine je autorský a umožňuje použití operátorů AND, OR a NOT. Přestože
Sherlock má aktuální a poměrně rozsáhlé indexy (zatím sice pouze pro ČR a
Slovensko), diskvalifikují jej slabé možnosti hledání a omezená funkčnost
(často odmítá dokončit hledání pro zahlcení mezivýsledky).
Rovněž jako jediný Sherlock vůbec neřeší hledání podle kmenů slov, takže např.
u podstatného jména byste do dotazu museli vypsat (oddělené OR) všech 14 tvarů
(jednotné a množné číslo ve všech pádech).
Další rozvoj Sherlocka je ve hvězdách, stejně jako je tomu u většiny jiných
školních projektů. Vzhledem k tomu, že již delší dobu stagnuje, je možné že se
podstatnějších vylepšení a tím i více uživatelů nedočká vůbec.
Závěrem
Bohužel v současnosti ani jedna z domácích služeb nenabízí možnost prohledávání
archivu českých news (elektronických konferencí), přestože v minulosti to Atlas
umožňoval. Český uživatel tak přichází o velmi cenný zdroj vysoce aktuálních
informací. Co se týče samotného hledání v textech webstránek, doporučil bych
server Atlas (který nově hledá i v databázi firem), případně okrajově pro
speciální termíny Kompas Seznamu, a v případě neúspěchu samozřejmě starou
dobrou AltaVistu s omezením na doménu cz.
Co má umět hledač
WWW stránek?
- podporovat logické operátory AND, OR, NOT
- zvládat výrazy sestavené s použitím závorek
- umožňovat hledání frází, pokud možno i nezávisle na pořadí slov
- podporovat distanční operátory, minimálně NEAR (poblíž)
- umožňovat hledání kmenů slov alespoň pomocí pravostranného rozšíření
(hvězdička na konci)
- podporovat hledání v rámci vybrané domény
- podporovat vyhledávání v rámci definovaných částí HTML dokumentu, jako jsou
titulek, odkazy atd.
Když se řekne...
ICQ (Aj sík jů) @ (zavináč)
Internetové pojmy, jak je ve slovníku nenajdete
ICQ
- ICQ je taková slovní hříčka (ne zkratka, i když tak vypadá). Pokud si ji ale
zkusíte v angličtině hláskovat, dostanete něco, co na poslech věrně připomíná
anglickou větu "I seek you", což znamená "Hledám tě" a vystihuje do detailu
určení stejnojmenného programu izraelské firmy Mirabilis.
- ICQ je tedy program, respektive technologie, umožňující velmi komfortní
způsob komunikace lidí připojených do Internetu. Na rozdíl od e-mailu se ale
nejedná o komunikaci mezi lidmi, kteří mají do sítě přístup, ale především mezi
těmi z nich, kteří právě sedí u připojeného počítače.
ICQ vychází ze známé služby IRC (Internet Relay Chat) a posouvá její možnosti o
notný kus dál. Pokud si stáhnete a nainstalujete klientský program, musíte se
zaregistrovat v centrálním adresáři uživatelů ICQ, kde je vám přiděleno vaše
číslo UIN (Unique ICQ Number), pod nímž vás mohou ostatní uživatelé kontaktovat.
Přes ICQ můžete svým přátelům posílat zprávy, soubory, tipy na zajímavé adresy
(URL), žádat je o chat nebo si s nimi on-line zahrát nějakou hru (Quake,
Canasta...). Největší výhodou přitom je, že se okamžitě dozvíte, kteří lidé z
vašeho seznamu kontaktů jsou momentálně připojeni, a můžete s nimi tudíž přímo
komunikovat. Každý uživatel ICQ navíc obdrží vlastní e-mailovou adresu ve
formátu UIN@pager.mirabilis.com, umožňující přijímat vzkazy do délky 450 znaků.
- ICQ je tedy také synonymum pro tento nový způsob komunikace (to už je osud
jmen průkopníků ve svých oborech, vždyť v Čechách dodnes říkáme vysavači lux).
Komunikace, která je pohodlnější a komfortnější než klasické IRC a přitom
bezprostřednější a rychlejší než e-mail, která je stejně pohotová, ale přitom
ne tak obtěžující jako telefon. Prostě jakmile se připojíte do Internetu,
jakobyste vešli do klubovny a potkali tam spoustu kamarádů, kteří měli zrovna
ten samý nápad zajít na kus řeči s ostatními, nebo se tam alespoň ve shonu
všedního dne zastavili, aby předali a vyřídili nejnutnější vzkazy.
- ICQ je také způsob, jak se stát za dva roky multimilonářem firma autorů
systému ICQ, izraelská společnost Mirabilis, byla zakoupena spolu s produktem
známou americkou společností AOL (America On Line největší americká on-line
služba a nyní i největší ISP) za 200 či 400 milionů USD (zprávy se různí). AOL,
která už před zakoupením nabízela podobný způsob komunikace programem Instant
Messengeru 14 milionům svých abonentů. S dnes už desítkami registrovaných
uživatelů ICQ tak AOL obhospodařuje největší komunikační centrálu současného
Internetu.
- ICQ je freeware, tedy program, který si můžete po Internetu nahrát a používat
zadarmo. Novinka roku 1997 a nepřehlédnutelný fenomén roku loňského.
Podrobnosti o produktu najdete na adrese
originální
- ICQ je i přes svou popularitu v Čechách popelkou, protože jeho efektivní
využití předpokládá trávit on-line značné množství času, což si doposud mnozí z
domácích uživatelů Internetu nemohli kvůli poplatkům za místní hovory dovolit.
Snad tarif Internet 99 pomůže rozšíření ICQ alespoň mezi ty z nás, kteří
nechodí "spát se slepicemi".
@neboli "zavináč"
- @ je "zavinutý marinovaný plátek sledě se zaleninou", jak je uvedeno ve
Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost.
- @ je znak, kterým se v adrese elektronické pošty odděluje jméno (přezdívka)
adresáta od názvu domény, do níž bude zpráva podle této adresy odeslána.
- @ je znak, který není na standardní české klávesnici a který je jedním z těch
znaků, jež mohou za to, že i laičtí uživatelé počítačů (rozuměj neprogramátoři)
si neustále pletou Y a Z netuše, zda si zrovna nechali přepnutou americkou
klávesnici.
- @ se čte jako "at" (v angličtině předložka určující místo v, na), takže
anglicky hovořící uživatelé e-mailu čtou adresu bill@microsoft.com jako "bill
at microsoft dot com".
iFAQ
Internet FAQ
Odpovědi na dotazy čtenářů ohledně užívání Internetu
Jak zjistit aktuální IP adresu
? Potřeboval bych nějaký prográmek, který pod Windows 98 zjistí moji aktuální
IP adresu (používám dial-up připojení s dynamickým přidělováním adres).
Pod Windows lze použít program winipcfg, který vypisuje aktuální konfiuraci
existujících TCP/IP připojení, a součástí instalace Windows je i standardní
řádkově ovládaná utilita ipconfig, jež zobrazuje aktuální nastavení prostředků
sítě TCP/IP standardně vypisuje IP adresu, masku podsítě a implicitní bránu, s
parametrem /all kompletní podrobné informace (nezapomeňte tyto programy
spouštět z předem otevřeného okna DOSu, ať se vám okno s výpisem nezavře).
Jinak je možné použít také některou z mnoha multifunkčních sharewarových
utilit, např. prográmek MultiNet (k mání na download. com), který po připojení
automaticky vyzvedne poštu, zapíše IP do schránky atd.
Otravuje "Telefonické připojení sítě"
? Hned po startu Windows95 se mi zobrazuje dialog "Telefonické připojení sítě".
Začalo to po instalaci nějaké (už nevím které) aplikace jak se toho zbavit?
Jedná se o vcelku nevinnou hlášku Windows prostě chtějí mít jasno v tom, jaké
připojení do Internetu mají aplikace na příslušném počítači používat. Stačí v
tomto dialogu o krok dále odpovědět, že budete používat existující připojení,
nebo nastavit ve vlastnostech Internetu (Exploreru) "Připojovat se k síti
Internet místní sítí".
Hromadně rozesílaný e-mail
? Když rozesílám e-mail s kopií zprávy mnoha lidem, mohu nějak docílit, aby
všichni nedostali ten dlouhý seznam adres všech, jimž je zpráva také kopírována
(děje se tak, i když použiji v Outlook Expressu jako adresáta skupinu kontaktů
z adresáře)?
Skupina kontaktů je pouze pohodlnější forma zadávání adres a pochopitelně do
příslušné kolonky v hlavičce zkopíruje všechny zařazené adresy jednu za druhou.
Pokud nechcete, aby se o sobě jednotliví adresáti dozvěděli, uveďte je do pole
BCC (Blind Carbon Copy skrytá kopie). Toto pole je v novém Outlook Expressu
implicitně skryté zobrazíte je pomocí nabídky View/All Headers.
Tento způsob má však jednu nevýhodu zpráva bude mít jednoho adresáta a ostatním
se bude jevit pouze jako zpráva, kterou dostali na vědomí. Pokud chcete, aby
každý adresát dostal vlastní originál zprávy, musíte použít program, který
podporuje hromadné rozesílání zpráv podle připraveného seznamu adresátů. Z
běžně dostupných programů pro Windows je to například freewarový Pegasus Mail.
Přehrávání mp3
? Na Internetu jsem několikrát viděl možnost nahrát si hudbu ve formátu MP3.
Jak tyto soubory přehrávat je potřeba nějaký speciální software?
Speciální přehrávač opravdu potřebujete. Pokud máte nainstalovanou novější
verzi Windows Media Playeru, postačí vám k přehrávání souborů MP3 i ten, ale
existuje množství specializovaných, a tudíž komfortnějších přehrávačů.
Nejlepším z nich je asi WinAmp
např. i Sonique
Wplay
Rychlost modemového spojení
? S faxmodemem WELL FM-56 se mi vůbec nedaří připojit k poskytovateli
nabízejícímu podporu V.90, přestože na uzel s podporou V.34 Plus (33,6 Kb/s) je
spojení bez potíží a s modemem 33,6 Kb/s je spojení se stejným poskytovatelem
rovněž bez problémů.
Toto je poměrně nepříjemná, ale typická vlastnost modemů s čipovou sadou
Rockwell. Pokud je horší linka (nebo není splněna podmínka pouze jedné konverze
digital-analog po cestě mezi vaší stanicí a sérií linek poskytovatele), pak se
tyto modemy po selhání spojení pomocí 56k protokolů mnohdy nespojí vůbec.
Jediným řešením je úplně zakázat používání 56k protokolů, a to pomocí příkazu
AT+MS=11, který můžete zadat v příslušném "Telefonickém připojení sítě" v
kolonce pro nastavení speciálních parametrů modemu.
Prohlížení ASP off-line
? Nedaří se mi rozchodit prohlížení ASP-skriptů off-line (na lokálním
počítači). Prohlížeč místo načtení dokumentu jej začne stahovat jako soubor.
Kde je chyba?
Pokud máte na lokálním disku uložený dokument s příponou ASP, který je normálně
stažený z Internetu, brání jeho normálnímu zobrazení jenom ta přípona. Soubor
ASP, obsahující skripty prováděné serverem, je totiž v originále k dispozici
pouze správci serveru, kdežto běžnému návštěvníkovi stránky se předává již
výsledný statický HTML kód. Stránku na lokálním disku pak stačí buďto
přejmenovat na HTM, nebo soubory s příponou ASP asociovat v prohlížeči jako
standardní HTML dokumenty.
Pokud chcete na lokálním počítači testovat webovskou aplikaci, napsanou jako
ASP skripty, potřebujete mít na svém počítači nainstalovaný WWW server s
podporou ASP (např. PWS Personal WebServer dodávaný s programem FrontPage či
IIS Internet Information Server). Adresář, který skripty obsahuje, pak musí mít
v konfiguraci serveru povoleno spouštění skriptů a do prohlížeče je nesmíte
natahovat přímo z disku, ale ze svého lokálního serveru
10 tipů, pro fulltextové vyhledávání
1 Jak byste to napsali vy?
To je otázka, kterou by si měl položit každý, kdo se chystá odeslat dotaz do
hledače.
Hledáte totiž stránky, jejichž text psal také člověk a s velkou
pravděpodobností použil slova či fráze zaužívané v daném oboru, oblasti či
komunitě. Dotaz do hledače pak není nic jiného než požadavek typu: Chci všechny
dokumenty, do nichž někdo napsal: "vodní turbína", a zmiňuje se také v této
souvislosti o výrobě elektřiny.
Před vlastní formulací podmínky se proto důkladně zamyslete, jaká slova či
sousloví budou pro hledané téma charakteristická; pokud hledáte zahraniční
stránky, zopakujte si související terminologii a frazeologii příslušného jazyka
(zpravidla angličtiny).
2 Nebojte se operátorů
Většina hledačů vám sice umožní vyhledat i tak, že do pole pro dotaz napíšete
pouhý výčet požadovaných slov jak je ale hledač pochopí, pak záleží na něm,
respektive na zkušenostech a fantazii jeho tvůrců (jinak řečeno různé hledače,
různé dotazy). Je proto lepší naučit se užívat základní logické operátory
používané pro hledání v textech dokumentů. Jsou jimi AND (a zároveň), OR
(nebo), NOT (není) a NEAR (poblíž).
Při formulaci dotazu mějte vždy napaměti, že počítač nerozumí přirozenému
jazyku, ale jen mechanicky vyhledává požadované kombinace řetězců znaků. Např.
podmínku "v této souvislosti" by odpovídajícím způsobem zpracoval pouze počítač
s vysokým stupněm umělé inteligence (a dobře víte, že ani dva lidé by se na
její aplikaci zcela neshodli). Ve fulltextovém hledání ji nahradíme operátorem
NEAR, vzhledem k předpokladu, že slova, která jsou v textu poblíž sebe, jsou
pravděpodobně uvedena ve stejném kontextu.
3 Napodruhé s NOT
Nejčastější slabinou velkých hledačů je, že na první dotaz vrátí seznam mnoha
tisíců vyhovujících stránek. Nenechte se tím odradit a zkuste jej zpřesnit
třeba tak, že v prvním výsledku vytipujete slova, která se s vaším tématem
rozhodně neslučují, a ke stávajícímu dotazu je přidáte s operátorem NOT.
Například: "hard disk AND NOT SCSI", či pro více slov "hard disk AND NOT (SCSI
OR Seagate OR Samsung)".
4 Raději více závorek
U složitějších dotazů, kombinujících více slov s různými operátory, v žádném
případě nešetřete závorkami. Výhody to má hned dvě: jednak snižujete riziko, že
logika dotazu bude nakonec pochopena jinak, než jste zamýšleli, a jednak vám to
může i ušetřit nějaké to zbytečné opisování téhož.
5 Vypilovat aneb "refine"
Další dobrou možností, jak omezit počet nalezených dokumentů (a to zejména pro
případ, že první dotaz nalezl vesměs správné dokumenty, jen je jich příliš
mnoho), je znovu hledat konkrétnější podrobnosti pouze v seznamu již nalezených
dokumentů na hledačích najdete tuto možnost zpravidla jako volbu "Refine
Search".
6 Hledejte v titulku, nadpisech...
Přestože hledání na WWW je v podstatě hledání ve volně psaném textu, mají i
HTML dokumenty určitou technicko-formální strukturu, a toho lze při hledání s
výhodou využít. Lze totiž vcelku správně předpokládat, že pokus je hledané
slovo uvedeno v titulku či hlavním nadpisu stránky, souvisí s jejím zaměřením
více, než kdyby bylo volně v textu. Přední světové hledače (např. AltaVista)
proto většinou umožňují omezit vyhledávání na některé definované části
dokumentu, jako je třeba právě jeho titulek (vypisuje se zpravidla jako název
okna prohlížeče) či text podtržený jako hypertextový odkaz (v němž mohl jeho
tvůrce stránku popsat mnohdy výstižněji než sám autor) a podobně. Zajímavou
volbou z této kategorie disponuje server HotBot, který umožňuje omezit hledání
pouze na hlavní stránky celých serverů, čímž můžete podstatně zvýšit
pravděpodobnost, že najdete server zaměřený právě na hledané téma.
7 Využívejte fráze
Pokud již nějakou dobu na Webu hledáte, jistě jste si všimli, že použití
operátoru AND (a mnohdy i NEAR) je pro dvojči trojslovné dotazy nedostačující,
protože požadavek, aby se dvě jen trochu obecnější slova vyskytovala ve stejném
dokumentu, ještě zdaleka nezaručuje, že dokument popisuje to, co hledáte.
Pokud však uvedete posloupnost slov do uvozovek, bude je hledač chápat jako
frázi, tedy jako skupinu slov, která musí být na hledané stránce bezprostředně
za sebou a ve stejném pořadí jako jsou uvedena v dotazu. Před hledáním si proto
zkuste sestavit přehled několika sousloví, jimiž se zpravidla popisuje to, co
hledáte. Pokud se vám (zejména u cizojazyčných textů) nedaří, nevzdávejte se,
ale projděte pár nadějnějších stránek ze seznamu výsledků.
8 Omezte dotaz na určitou doménu
Velká většina hledačů umožňuje omezit prohledávání pouze na vybranou doménu
(typicky parametr host:doména, používaný AltaVistou i domácím Kompasem). Můžete
tak snadno hledat např. v určité geografické zóně např. střední Evropě (většina
domén nejvyšší úrovně jsou tzv. národní domény, určené pro zdroje/subjekty s
místní působností).
Přitom se nemusí jednat pouze o např. národní doménu nejvyšší úrovně, určující
region, ale o doménu specifikující konkrétní server nebo skupinu serverů např.
doména geocities.com nebo mujweb.cz, vám slušně zajistí, že budete hledat v
okruhu stránek, spravovaných nadšenci a koníčkáři s minimálním zastoupením
čistě komerčních aktivit.
9 Doména nemusí určovat Region, hledejte podle adresy jazyka
Pokud si (a věřím že snadno) zvykáte na hledání v doménách, nezapomeňte, že
zdaleka ne všechny české stránky musí být bezpodmínečně v doméně cz, ale že
mnohé stránky jsou umístěny na zahraničních serverech poskytujících prostor
zdarma, či jsou na serverech zahraničních poskytovatelů zkrátka proto, že
jejich tvůrce je krajan, žijící v zahraničí.
Zajímavou možnost řešení tohoto problému nabízí AltaVista, na níž můžete zvolit
i požadovaný jazyk, v němž mají být nalezené stránky psány. Čeština kupodivu
nechybí, ale sem tam dostanete i slovenskou, polskou, slovinskou, či dokonce
ruskou stránku holt se jejímu lingvistickému modulu Slované ještě trochu
pletou. U hledačů, které hledání podle jazyka nepodporují, dosáhnete dobrých
výsledků také volbou typicky českých slov, tedy většinou těch obsahujících
znaky s diakritikou.
10 Najděte si přehled
Pokud chcete do určité oblasti či ke konkrétnímu tématu proniknout hlouběji (a
máte tudíž již určitý přehled o existujících zdrojích), můžete hledač s výhodou
využít pro nalezení přehledů souvisejících odkazů, které již někdo před vámi
zpracoval.
Např. zadáte-li dotaz typu "(Seagate AND Western AND Quantum AND IBM) AND NOT
price*", s poměrně velkou pravděpodobností najdete stránky/přehledy zabývající
se pevnými disky (a taky trochu těch ceníků, co se zrovna nejmenují pricelist).
Pokud znáte název, nebo ještě lépe URL (adresu) nějakého hodnotného zdroje,
který je vašim potřebám přímo šitý na míru, hledejte (např. AltaVistou)
dokumenty, obsahující odkazy na něj budete se divit, kolik přehledů a
"bookmarků" svých surfujících kolegů najdete.
9 0288/OK
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU