Internet zvířat

Sledování živočichů pomocí dálkových vysílačů – zvířecí telemetrie – je odborná záležitost, ale může být fascinující také pro širokou veřejnost. Biologové studující chování již vybavili takovými přístroji kolem 50 tisíc zvířat. Vědci chtějí především díky dálkovému měření lépe porozumět chování a životním podmínkám živočichů, a lépe je tak chránit.

„Zvířata sama nás budou v odlehlých končinách světa varovat před katastrofami, předpovídat klima, nebo měřit chemii vzduchu, vody a země,“ napsal německý filozof Alexander Pschera v knize „Internet zvířat“. Měřit se mají mimo jiné hodnoty ozónu, rychlost větru, v moři například tlak vody, obsah soli nebo slabé světélkování bioluminiscenčních organismů. Telemetrie tak má odhalit mnohá tajemství záhadné přírody.

Pomocí klasických telemetrických technik je dnes možné na dálku sledovat zejména větší zvířata – ptáky, ryby, jeleny či různé dravce. Záleží především na hmotnosti a velikosti použité baterie, tedy na tom, jestli bude zvíře celé zařízení schopné unést.

Například u projektu sledování jelenů a rysů na Šumavě má telemetrický obojek (stojí kolem 80 tisíc Kč) hmotnost přibližně jeden kilogram.

„Jakmile sledované zvíře vstoupí do oblasti pokryté mobilním signálem, obojek vybavený systémem GPS automaticky odešle SMS s informací o jeho pozici,“ vysvětluje zoolog Pavel Šustr. Tato data se uloží do počítače a zakreslí do mapy. Tak se vědci dozvědí, kudy se jelen nebo rys ostrovid pohybuje, kde se zastaví, kdy loví, ale třeba i to, kdy klesne jeho tělesná teplota, což většinou znamená jediné – že zvíře uhynulo.

Výzkum týkající se rozsáhlých ptačích hejn v současnosti probíhá na Institutu Maxe Plancka pro ornitologii v německém Radolfzellu. Na tomto institutu byly ptákům implantovány senzory, které informují o rytmu srdeční činnosti nebo o tělesné teplotě. Čidla byla implantovaná mimo jiné kachnám, díky čemuž je možné rozpoznat ptačí chřipku ještě předtím, než se plně rozvine. Ptáci tak mohou podávat informace o tom, jak se šíří infekční nemoci – například SARS, ptačí chřipka či západonilská horečka.

Senzory poskytují údaje s centimetrovou přesností o výšce letu, 3D akcelerometry pak prozradí, jestli jejich nositelé právě letí, běží, spí, zabíjejí kořist. Ptáci nesou také magnetometr a gyroskop, který zjišťuje jejich polohu v prostoru. K tomu ještě mají GPS vysílač, microSD kartu pro ukládání nasbíraných dat, solární buňky pro napájení, a už tu máme výkonné vybavení – něco na způsob „oblékatelné elektroniky“ pro zvířata.

Telemetrii lze použít nejenom pro monitoring ptačích hejn. Byl už například navržen projekt, v jehož rámci by byli vodní ptáci vybavení minikamerami, aby na širém moři odhalovali lodě pirátů. Díky magickému šestému smyslu mohou zvířata také varovat před přírodními katastrofami.

Výzkumníci z institutu v Radolfzellu opatřili vysílači kozy a ovce v oblasti poblíž sopky Etny v Sicílii, jednoho z nejaktivnějších vulkánů světa. V případě sedmi největších výbuchů posledních let totiž zvířata již několik hodin předtím prchala do nejbližšího úkrytu. Podnětem pro to se nemohla stát šelma, například vlk, protože zvířata se skrývala v pravidelném kruhu kolem vulkánu. Zatím vědci přesně nevědí, na co zvířata reagují, možná na seizmické poruchy či vycházející plyny, které jsou předzvěstí exploze. Reakce ovcí a koz přesto nastala mezi čtyřmi až šesti hodinami před výbuchem. Vzorec pohybu byl tak typický, že byl automaticky rozpoznaný počítačovým systémem.