Internetové kavárny nahrávají pirátům

30. 4. 2007

Sdílet

V Česku je okolo tisíce internetových kaváren a počítačových heren a další vznikají každým rokem. V mnoha z těchto podniků však údajně probíhá celá řada nekalých aktivit.

V Česku je okolo tisíce internetových kaváren a počítačových heren a další vznikají každým rokem. V mnoha z těchto podniků však údajně probíhá celá řada nekalých aktivit.

Podle analýzy soukromé detektivní agentury na odhalování počítačové kriminality Software security - SWS k nějaké formě softwarového pirátství pravidelně dochází zhruba v 90 % z celkového počtu těchto provozoven. V Česku se podle informací protipirátské organizace BSA celoplošně užívá 40 % softwaru nelegálně.

Piráti často využívají kavárny a internetové herny jako ideální místo pro stahování nelegálních kopií softwaru či pro jejich výměnu mezi dalšími uživateli. Anonymita přitahuje i jiné pachatele počítačové trestné činnosti, z kaváren se například obyčejně posílají výhružné maily či pořizuje nelegální obsah, jako třeba dětské porno. Piráty se často stávají samotní provozovatelé internetových kaváren. Mnozí z nich totiž používají na počítačích nelegální software – nejčastěji operační systém Windows a aplikace Microsoft Office – či užívání nelegálního softwaru dávají volný průběh.

K pirátství v internetových hernách a kavárnách přispívají i samotní výrobci softwaru licenční politikou. Jejich software je sice možné legálně zakoupit, ale legálně jej pronajímat je buďto zakázáno nebo je možné jen za velmi komplikovaných a finančně náročných podmínek. V důsledku se pak v takových podnicích provozuje legálně zakoupený software v rozporu s licenčními podmínkami výrobců softwaru. Vstřícnější licenční a cenová politika ze strany výrobců softwaru by mohla pomoci snížit míru nevědomého porušování zákona.

Jen pro představu: Podle informací protipirátské organizace BSA je v Česku užíváno 40 % softwaru nelegálně. Snížení míry pirátství o deset procentních bodů by podle BSA mohlo během čtyř let vytvořit až 2900 nových pracovních míst, posílit tuzemskou ekonomiku o 20,6 miliardy korun (950 mil. USD) a do státní kasy přinést na daních 2,1 miliardy korun (96 mil. USD).

 

Autor článku