Internetový provoz se každé dva roky zdvojnásobí

5. 12. 2008

Sdílet

Podle studie společnosti Cisco poroste provoz na IP sítích každý rok o 46 procent, v roce 2012 tak dosáhne 522 exabytů. Průzkum také řadí kvalitu českého broadbandu na 19. místo ze 42 zemí.

bitcoin_skoleni

Nárůst obliby videa na internetu potvrdily i například nedávné volby v USA. Okolo 30 procent registrovaných voličů uvedlo, že sledovalo prezidentskou kampaň prostřednictvím on-line videí. Uživatelé on-line videa se přitom v kampani angažovali více než jejich „offline“ protějšky. Podle průzkumu sledovalo kampaň "podrobně" okolo 62 procent uživatelů on-line videí oproti 37 procentům těch, kteří internetová videa nesledují.

Nejlepším širokopásmovým připojením v Evropě disponuje podle studie Oxford Said Business School a Univerzity Oviedo Švédsko a Nizozemí, což je důsledkem stále rostoucích investic do optických a kabelových sítí, udržování vysoce konkurenčního prostředí a podpory ze strany vládních úřadů. V roli celkového lídra žebříčku se ocitlo Japonsko a podle studie je jedinou zemí, kde je zajištěna kvalita připojení potřebná pro webové aplikace nové generace na příští tři roky až pět let.

Ve více než polovině ze 42 zemí širokopásmové připojení zaručuje konzistentní kvalitu využívání nejběžnějších webových aplikací. Mezi ně patří i Česká republika, která se v žebříčku umístila na 19. místě. Podle studie dosáhlo indexu kvality BQI (Broadband Quality Index) ve výši 34 bodů. Některé velké země včetně Velké Británie, Španělska a Itálie se však překvapivě pohybují pod touto úrovní.

Výzkumný tým posuzoval kvalitu broadbandu v jednotlivých zemích podle několika kritérií. Usoudil, že ji ovlivňuje především rychlost přenosu dat oběma směry, zpoždění, poměr agregace a ztrátovost paketů. Tyto parametry byly seskupeny do tří hlavních kategorií: propustnost pro download a upload a zpoždění. Samotné hodnocení kvality broadbandu pak vychází z výpočtu podle vzorce, který dává těmto třem kategoriím různou váhu na základě jejich důležitosti pro využívání sadu běžně užívaných aplikací dnes a v budoucnu.

Mezi typicky současné aplikace zařadil výzkumný tým webové prohlížení, užívání sociálních sítí, stahování hudby, sledování streamovaného videa, video konverzaci, IP televizi ve standardním rozlišení a na dálku užívané firemní kancelářské aplikace. Do aplikací běžných pro budoucnost byly zahrnuty systémy vzdálené virtuální komunikace (například TelePresence) pro běžné uživatele, zdravotnické a vzdělávací aplikace, sdílení a streamování videa ve vysoké obrazové kvalitě, IP televize ve vysokém rozlišení, živá vysílání událostí v kino kvalitě a pokročilé systémy pro automatizaci domácností.

- - Alexandr Radecký