Procházka po brněnském výstavišti v době letošního ročníku spojených veletrhů Invex a Digitex byla zejména v prvních dvou dnech, vyhrazených pro novináře, odbornou veřejnost (a každého, kdo byl ochoten zaplatit za vstupenku 500 Kč) od několika předcházejících let v mnohém odlišná. Vítalo-li nás loni či předloni jen trochu sychravé počasí, občas stále střídané posledními záchvěvy babího léta, pak letos jsme si deště, podmračeného počasí a nízkých teplot užili skutečně dost. Invex/Digitex letos začínal o den později a trval o den déle. Přesun návštěvních dnů pondělí–pátek na nové uspořádání úterý–sobota měl podle zástupců veletrhů lépe vyhovovat těm návštěvníkům, kteří se díky práci přes týden na výstaviště nedostanou. Posun na podzimní školní prázdniny byl zajímavým trikem, jak nabídnout program převážně mladším návštěvníkům. Nelze zastírat, že očekávání se nenaplnilo zcela a počet návštěvníků byl nepochybně nižší než v minulosti. Organizátor v předběžné závěrečné zprávě ročník 2007 označil jako výstavu, na níž se sešlo více odborných zájemců, doprovodných akcí a tematických projektů a u které došlo k redukci organizovaných zájezdů a k menšímu náporu nejmladších návštěvníků.
S uvedeným stanoviskem lze v podstatě bez výhrad souhlasit. Invex/Digitex byl místem, kde se mohli bezstarostně pohybovat i lidé nevyhledávající tlačenici. Počet výstavních hal byl významným způsobem redukován, stánky a výstavní plochy mezi sebou měly dostatek prostoru k volnému procházení a k návalu u jednotlivých expozic či exponátů docházelo skutečně sporadicky. Vystavovatelé si však na nedostatek zájmu nestěžovali. Přicházející návštěvníci nemuseli dlouho procházet od pavilonu k pavilonu, větší dobu strávili mezi exponáty a podle rozhovorů s některými z nich bylo zřejmé, že ani jedna strana (návštěvník – vystavovatel) není z probíhající akce zklamána.
O pozornost se téměř rovným dílem dělila výpočetní technika a spotřební elektronika. Promíchání vystavovatelů v hale věnované Digitexu vedle sebe postavilo inkoustové a laserové tiskárny, multifunkční zařízení, digitální fotoaparáty, ale také LCD a plazmové televizory velkých úhlopříček, improvizované fotoateliéry, expozici interiérů se zabudovanými televizory, přehrávači a reproduktory nebo nejnovější počítače s výkonnými procesory a grafickými kartami.
Velikostí se už přestalo jednat o veletrh. Zbyl jen trh… Ale v tom dobrém slova smyslu – chápeme-li trh jako místo, v němž naše pozornost přeskakuje z místa na místo, s dychtivostí objevit něco nového, zajímavého. Funkce trhu z obchodního hlediska svým způsobem vymizela. Běžný návštěvník neměl šanci mnoho výrobků koupit. Občas narazil na pobídku slevy k budoucímu nákupu, mohl objednat zboží s pozdějším doručením, vybrat si a zaplatit nějaký časopis, knihu, kurz či výukový program. Mohl si vyzkoušet, osahat, půjčit. Jen málokdy si ale mohl také něco fyzicky odnést.
Toto zevšeobecnění naopak neplatí pro obchodní schůzky a jednání, probíhající v obchodní části pavilonů G, v níž bez halasného pokřikování dorostenců prahnoucích po reklamním předmětu našli určitou oázu klidu obchodníci. I zde jsme spatřili pár zajímavostí, svědčících o rozšiřujícím se záběru IT firem. Kromě komunikačních produktů, „obalové techniky“ zahrnující brašny a batohy na mobilní zařízení všeho druhu mohl pozorovatel spatřit méně očekávané výrobky, například hračky na dálkové ovládání. Málem bych zapomněl – dorazily i karavany z východu. Pár stánků asijských výrobců jsme zahlédli i v Brně a bezpochyby to dodalo veletrhu tolik potřebný punc světovosti.
Pro skončený ročník platí následující údaje: 519 vystavovatelů z 21 zemí obsadilo výstavní plochu 22 870 m2. Invex vidělo asi 80 000 platících návštěvníků a navštívilo jej 689 akreditovaných novinářů. Podívejte se na fotografie a sami zjistíte, zda jste se jako návštěvníci Invexu byli podívat všude, nebo vám něco uniklo. Pokud jste se na výstaviště nedostali, získáte alespoň představu o jednotlivých expozicích. Můžete se přijít podívat příště. Tedy, bude-li nějaké příště.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU