Jak na nákup notebooku: Naučte se rozumět specifikacím - 1. díl

Jak na nákup notebooku: Naučte se rozumět specifikacím - 1. díl

Ačkoliv se v názvosloví různí prodejci liší, mohli bychom notebooky rozdělit do čtyř velikostních kategorií: netbooky, ultrapřenosné notebooky, standardní notebooky a deskbooky. Pokud jste se již rozhodli, která z nich by vám nejlépe vyhovovala, je nejvyšší čas prozkoumat útroby kýženého zařízení. Budete si muset vybrat mezi množstvím typů procesorů, pamětí RAM, grafických karet, displejů a dalších vlastností.

Rozhodování mezi nezbytnými nebo naopak postradatelnými funkcemi je velmi náročné, nicméně nevyhnutelné při vybírání zařízení, jež vás má uspokojit jak svou výbavou, tak cenou. Pokud se v technických specifikacích neorientujete, mohli byste si nechtěně pořídit zbytečně drahý notebook, jehož schopnosti nevyužijete, nebo naopak levný, ale pomalý předpotopní stroj.

Procesor

CPU (Central Processing Unit = centrální výpočetní jednotka, neboli procesor) je srdcem celého notebooku. Zodpovídá za běh operačního systému a spuštěných aplikací. Vyšší takt procesoru se projeví na svižnější práci s programy, ale obvykle také na zvýšené spotřebě baterie. Téměř všechny notebooky jsou osazeny procesory výrobců Intel a AMD.

Drtivá většina netbooků je postavena na platformě Intel Atom, přičemž jednotliví zástupci procesorů se nijak významně neliší. Snad jen N450 poněkud lépe hospodaří s kapacitou baterie.

Ultrapřenosné notebooky obecně využívají nízkonapěťové, povětšinou dvoujádrové procesory. Při výběru se držte následujícího pravidla: Větší cache (vyrovnávací paměť) a vyšší frekvence rovná se vyšší výkon spojený s nižší výdrží baterie.

Standardní notebooky a deskbooky nabídnou dvě nebo čtyři jádra. Běžní uživatelé si bohatě vystačí s řadami Core i3 a Core i5 taktovanými nad 2.0 GHz, ovšem náročnější jedinci, především hráči a střihači videí, by se měli poohlédnout po výkonnějších čtyřjádrových Core i7.

Na trhu se stále pohybují notebooky využívající starší procesory Core 2 Duo, které si s většinou úkonů hravě poradí, ovšem modelům s nižším taktem a menší cache (1 nebo 2 MB) se raději vyhněte. Nejhorší volbou jsou potom procesory Intel Celeron nebo AMD Sempron, jež společně s cenou táhnou dolů i výkon.

Grafická karta

Význam GPU (Graphic Processing Unit = grafická výpočetní jednotka) sahá mnohem dále, než jen po hraní počítačových her. Tento nepostradatelný kus křemíku je zodpovědný za vše, co se na monitoru zobrazí. Mnohé grafické karty rovněž zvládnou akcelerovat dekódování videí, což se projeví například na vyšší kvalitě a plynulosti přehrávání streamovaných videí.

Při koupi přenosného počítače budete volit mezi integrovanou (Intel, AMD) a dedikovanou (nVidia, ATI) grafickou kartou. V prvním případě je grafický čip zabudovaný buďto do chipsetu, nebo přímo na CPU, s nímž se dělí o systémovou paměť. V druhém případě se grafický čip nachází na samostatné kartě, jež disponuje vlastní pamětí, což se podepisuje na značně vyšším výkonu.

Integrované grafické karty jsou obecně nevýkonné, tudíž se pro 3D hry nebo dekódování videa nehodí. Novější grafické čipy, které jsou součástí procesorů Core i5, jsou sice podstatně rychlejší, ovšem dedikovaným grafickým kartám od nVidie nebo ATI se nemůžou rovnat. Při výběru grafické karty potom většinou platí, že vyšší číslo sériového označení daného produktu (například série 5000 u ATI, nebo série 300 u nVidie) odpovídá vyššímu výkonu.

RAM

Méně paměti RAM zapříčiňuje častější nahrávání dat z harddisku, přičemž notebookové harddisky jsou ve srovnání s desktopovými značně pomalejší. Nejrozumnější variantou je dnes tedy volba 4GB RAM. Paměť s ještě vyšší kapacitou už se neprojeví na výkonu tolik, co na ceně.

Používají se dva typy pamětí, DDR2 a DDR3, přičemž druhý z nich je obvykle rychlejší. Mezi specifikacemi rovněž najdete údaj o frekvenci paměti,  jako například 667MHz, 800MHz, nebo 1066MHz.  Opět zde platí, že vyšší takt odpovídá vyšší rychlosti, ovšem nezávisle na frekvenci volte raději větší množství paměti.