Jak přicházejí IT produkty ke svým názvům? - 2. díl

26. 11. 2008

Sdílet

Když v dnešní době člověk přijde s výborným produktem či službou, vyhrál zatím pouze polovinu bitvy. Vytvoření jména pro takový produkt je velmi těžké.

bitcoin_skoleni

Když v dnešní době člověk přijde na trh s výborným produktem či službou, vyhrál zatím pouze polovinu bitvy. Vytvoření jména pro takový produkt, který je sice „cool“, ale ne natolik „cool“, aby nepotřeboval originální název, je velmi těžké. Zvlášť v situaci, kdy musíte brát ohled na ochranné známky a copyrighty jiných produktů.


Tvůrci následujících 10 úspěšných produktů - iPod, BlackBerry, Firefox, Twitter, Windows 7, ThinkPad, Android, Wikipedia, Mac OS X a „Big Cats“ a Red Hat Linux – ti všichni museli projevit určité množství marketingového důvtipu a prokázat svého humorného ducha, když vymýšleli jména pro svá díla. Nyní máte možnost se v našem článku obeznámit s někdy naprosto překvapivými, jindy zase poměrně předvídatelnými příběhy vzniku jejich názvů.

ThinkPad: Jednoduchost vyhrává




Úctyhodná série notebooků se dostala na scénu v roce 1992. Zatímco technický koncept byl dokonale znám již předem, vzniknul v IBM zmatek ohledně jména tohoto produktu, které se mělo teprve vymyslet. Skupina vývojářů z IBM chtěla ponechat název jednoduchý; líbilo se jim prosté „ThinkPad“. Ale představenstvo IBM jejich pocity nesdílelo. Název totiž neobsahoval žádné číslo a ještě k tomu namítali, že neví, jak by byl ThinkPad přeložen do ostatních jazyků. Díky kuráži pracovníků IBM, kteří přišli s tímto názvem, ale nakonec ThinkPad vyhrál. A stal se pro IBM velkým hitem, který byl posléze v roce 2005 prodán Lenovu.

Android: Tajnůstkářský, ale ne právě vzrušující




Mysleli byste si, že příběh, točící se kolem pojmenování nové open-source platformy pro mobilní zařízení, bude hodně poutavý? Ale, hmm, ani ne, skutečnost je totiž velmi prostá. Vraťme se však do roku 2005, kdy Google v tichosti získal rozjetý podnik Android Inc., který fungoval relativně v anonymitě a podle serveru Businessweek se soustředil na vývoj softwaru pro mobilní telefony. Výsledkem této akvizice ze strany Googlu byl dne 22.10.2008 debut přístroje G1 od T-Mobilu.

Wikipedia: Přesně tak, jak to zní




Podle Wikipedie je název Wikipedia skládačkou ze dvou slov: Wiki (technologie pro vytváření webových stránek pro spolupráci) a encyklopedie (určitě si pamatujete, jak nemilosrdně využívali těchto velkých chytrých knih pro psaní školních prací). Takovéto skládání slov je všeobecně vnímáno jako líbivý způsob utváření názvů a lidi většinou zaujme. Na závěr bychom využili axiomu „čím více se věci mění, tím více zůstávají stejné“: Dnes děti i dospělí namísto encyklopedií nemilosrdně využívají ke zpracování svých úkolů právě Wikipedii…

Mac OS X a „The Big Cats“: Kočičí uhlazenost a styl




Populární Macintoshový operační systém X vyjadřuje vlastně římskou číslici 10, neboť se jedná desáté vydání operačního systému, jenž ve vývoji následovalo Mac OS 9. Ovšem toto označení místy způsobilo přívaly hněvu fanoušků Applu, neboť někteří lidé čtou tento název jako písmeno „X“. Zajímavější jsou krycí jména kočkovitých šelem pro každé následující vydání série X: Gepard (10.0), Puma, Jaguár, Panter, Tygr a v současnosti kotě Leoparda. Sněžný Leopard byl zadán pro vydání 10.6 a proslýchá se, že se již pracuje na dalších kočkovitých šelmách: Cougar a Lynx.

Red Hat Linux: Jméno mnoha smyslů i nesmyslů




Spoluzakladatel Bob Young stojí za vznikem vícerozměrného názvu červeného klobouku:

Červená barva byla použita z toho důvodu, že ve westernové historii jde o symbol osvobození a zpochybnění autority.

Spoluzakladatel Marc Swing nosil na vysoké škole červenou kšiltovku po svém dědečkovi Cornellovi a byl znám pro svou technickou odbornost. Proto, když měl někdo problém týkající se školy, poslali ho „za tím s tou červenou kšiltovkou“.

Swing pojmenoval své softwarové projekty Red Hat 1, Red Hat 2 atd. Takže když začínal s projektem Linux, hned jej pojmenoval na Red Hat Linux. A Young na to: „Inu dobrá!“

- - Michal Brzobohatý, Thomas Wailgum