V Japonsku se každý rok na více než 3 000 místech propadne silnice či chodník – a nejde o malé díry, ale masivní propady o velikosti desítek metrů. Některé vznikají jako výsledek stavebních prací, jiné ve chvíli, kdy prasknou odpadní roury budované v 50. a 60. letech minulého století; vytváří totiž kapsu vyplněnou vzduchem, která se po čase propadne.
Překvapivým řešením rozšířeného problému je radar, který dokáže proniknout pod povrch a který využívá elektromagnetické vlny k odhalení potenciální propadliště v hloubce až tří metrů. Radary jsou umístěné na dodávkách, které jezdí po rizikových silnicích.
Zjednodušeně řečeno jde o jakýsi podpovrchový rentgen.
Data z radaru následně zpracovávají odborníci; na 100 kilometrů silnice připadá 200 A3 papírů, nad kterými sedí hned několik lidí. Je to náročná a nudná práce, navíc i trénovaný inženýr se může dopustit omylu.
Tušíte správně, řešení je nasnadě: automatizace, v tomto případě pomocí umělé inteligence. Algoritmy na rozpoznávání obrazu by měly stejnou práci vykonávat efektivněji, levněji, a hlavně by měly odborníkům umožnit věnovat se záživnějším činnostem.
Firma Kawasaki Geological Engineering (KGE) tak spolupracuje s další japonskou společností Fujitsu a pomocí jejího řešení hlubokého učení Zinrai pracuje na tom, aby umělá inteligence dokázala správně identifikovat hrozící propadliště.
V současnosti dokáže – stále ještě experimentální – AI správně detekovat vznikající kapsy s přesností 82 %; živí lidé mají přitom v průměru 80 %. Algoritmus se má nadále zlepšovat.