Windows došlo v průběhu letošního roku k některým zajímavým událostem, jež opět
píší zásadní kapitoly do jeho historie. Protože nově připravované verze budou
jistě znamenat další výrazný posun, pozastavíme se v následujících odstavcích
nad dřívějšími smělými plány a realitou, jež začíná nabývat přesnějších kontur.
Řeč bude především o Longhornu, dnes již Vistě, a o variantách systému Windows
pro 64bitové platformy.
Na to, že operační systémy Windows firmy Microsoft jsou vyvíjeny v několika
paralelních liniích, jsme již dávno zvyklí: rodinu systémů 9x/Me, jež se
nesmírně zasloužily o vítězství myšlenky "PC do každé rodiny", ukončila až
konvergence v podobě Windows 2000 a XP, jež plynule navázaly na "firemní" řadu
NT s poněkud perspektivnější architekturou. Ač to vypadalo, že došlo k
žádoucímu zpřehlednění, v letošním roce si pro změnu hardwarový vývoj vyžádal
nové větvení rodokmenu. Již stávající Windows XP se totiž dočkaly verze pro
64bitové procesory a příslušné čipové sady, čímž dochází k odštěpení evoluční
řady, jež se pravděpodobně časem stane tou hlavní. Nedlouho poté byl rovněž
učiněn patrný krok vpřed v hlavním vývojovém proudu výrobce uvolnil první
"veřejnější" testovací verzi (beta 1) nové klientské platformy Windows Vista,
což bylo jisté překvapení, neboť po mnoho měsíců se užíval pracovní název
Longhorn. A v duchu výše zmíněného je tato nová verze již k dispozici jak pro
tradiční 32bitové stroje, tak pro platformu x64. A protože jsme obě vyvíjené
technologie vyzkoušeli, přinášíme vám pohled do budoucnosti našich i vašich
Windows.
Od Longhornu k Vistě
Proč bylo jméno připravované verze Windows náhle změněno na Vista, zřejmě
zůstane předmětem dohadů, ovšem jaké faktické změny byly zabudovány se alespoň
zčásti můžeme přesvědčit již dnes. Jako tradičně i v tomto případě je realita
ve srovnání s některými původními ambiciózními plány poněkud skromnější, což v
některých případech může mrzet. Pro pokročilejší uživatele a především
administrátory jistě není dobrou zprávou, že prozatím bylo vyřazeno zcela nové
ovládací rozhraní pomocí příkazové řádky, označované jako MSH (Microsoft Shell,
vývojový název Monad). Na druhou stranu třeba upuštění od realizace zcela
nového souborového systému na bázi databázové technologie s jazykem SQL celkové
stabilitě jistě prospěje. Pojďme se ale podívat, co v aktuální vývojové verzi
skutečně je k dispozici a co snad i ve výsledném produktu zůstane.
Začneme-li od proměn více orientovaných na uživatele, pak je již delší dobu
komentovanou novinkou Internet Explorer ve verzi 7. Přinesl jak změny ovládací
a grafické, mezi něž patří především u konkurenčních produktů velmi populární
systém záložek s jednotlivými otevřenými stránkami, tak posílení funkcí v
oblasti bezpečnosti. Přestože to vypadá, že na webovém prohlížeči není moc co
vylepšovat, jistě potěší třeba zabudovaná "čtečka" pro zdroje novinek,
označované jako RSS. Jsme-li u aplikací pro internet, zmíníme drobnou, ale
jistě důležitou změnu: v Outlook Expressu přibyla funkce pro filtrování
nevyžádané pošty, jež byla dosud pouze ve "velkém" Outlooku. S ovládáním a
především grafickým provedením souvisí výrazná inovace, označovaná jako
"Avalon" tento modulární univerzální zobrazovací stroj dává vývojářům do ruky
silný prostředek pro naprostou rekonstrukci vzhledu a způsobu ovládání
klientských operačních systémů. Tuto součást je paradoxně nutno doinstalovat,
avšak již je k dispozici. Pro mnoho uživatelů bude jistě ulehčením i proměna
instalační procedury, jež byla v základní podobě výrazně zjednodušena a byl do
ní zapracován pokročilejší, tentokráte již grafický nástroj pro prvotní práci s
pevným diskem a jeho oddíly. Mimochodem k instalaci jsme nebyli připuštěni bez
256 MB operační paměti a s instalačním oddílem menším než 6 GB. A jak asi
všichni očekávali, systém je distribuován na nosiči DVD.
Protože Windows Vista nebudou systémem jen pro domácí počítače, ale především
řešením pro klientské stroje ve firemních infrastrukturách, odpovídá tomu i
škála novinek pro pokročilejší administraci a náročnější práci. Žádoucím
tématem v této oblasti jsou jistě možnosti zabezpečení. Jednou z
nejzásadnějších novinek je bezesporu vylepšení šifrování obsahu pevných disků,
neboť v případě fyzického zcizení (třeba notebooku) byla cesta k často velmi
citlivým údajům až nepříjemně snadná. Technologie EFS (encrypted file system)
byla konečně rozšířena o možnost uložit šifrovací klíče na externí médium
(smart card, USB token), další inovací je ochrana celých svazků či disků šifrou
pomocí speciálních hardwarových komponent (čipů), označovaných jako Trusted
Platform Model (TPM). Cíl je zřejmý: ani zavedení jiného operačního systému či
speciálního nástroje z "bootovacích" nosičů neumožní ukrást či pozměnit soubory.
Zabýváme-li se nasazením Windows "ve velkém", nemůžeme pochopitelně opomenout
hromadnou distribuci na cílové počítače. Zde vstupuje na scénu zásadní novinka
jménem WIM, tedy Windows Imaging Format. Z názvu je dobře patrné, o co půjde:
jedná se o způsob uložení a přenosu celé instalované podoby mezi pevnými disky
počítačů, a to v podobě jediného souboru. Nejde principiálně o žádnou
převratnou věc, ale formát je přímo ve Windows podporován odpovídajícím
nástrojem Ximage, takže při řadě situací odpadá nutnost kupovat software jiných
výrobců. Mezi důležité vlastnosti patří především podpora zásahů off-line, kdy
je možno opakovaně do souboru s obrazem disku přidávat další komponenty jako
záplaty, ovladače apod.
Administrátory budou jistě zajímat další možnosti správy. Výrobce připravil
novou verzi základního nástroje Microsoft Management Console, jež hostí drtivou
většinu grafických pomůcek, jistou záplatou na absenci MSH se pak může stát
nová služba WS-Management, jež prostřednictvím technologie Web Services
dovoluje vzdáleně spouštět třeba administrativní skripty a další úlohy, a to s
maximální momentálně dostupnou mírou zabezpečení. Pokud jste jak pro
skriptování, tak pro jiné aplikace používali nástroj Naplánované úlohy
(Scheduled Tasks), čeká vás vylepšená verze s možností spustit úlohu na základě
záznamu logovací služby pomocí filtru můžete přesně specifikovat, který z
"eventů" se stane spouštěcím mechanizmem. Jednou z oblastí, jež tradičně trápí
jak uživatele, tak správce, je práce s distribuovanými souborovými zdroji.
Právě zde přicházejí další vylepšení v podobě upravené služby pro synchronizaci
souborů a přesměrování určitých složek. Uživatelé přenosných strojů pak určitě
ocení funkci pro jednoduchou vzájemnou synchronizaci dvou PC, jež nevyžaduje
serverovou infrastrukturu.
Protože změn a novinek je celá řada, rozhodně považujte předchozí výčet za
orientační. Další vývoj také jistě přinese úpravy a změny a v některém z
budoucích čísel se jistě zastavíme podrobněji třeba u problematiky zabezpečení,
kde dochází k velmi zajímavému vývoji.
Čas pro 64 bitů
Spolu s vývojem procesorů pro počítače standardu PC samozřejmě došlo i na
dlouho očekávaný pozvolný přechod na 64bitové platformy. Microsoft v tomto
zřejmě nehodlá zůstat pozadu, jeho operační systémy podle toho začínají vypadat
a my se proto zastavíme i u této technologie.
V první řadě připomeňme, o co se vlastně výrobci operačních systémů snaží.
Cílem je "osedlat železo", jehož procesor v zásadě pracuje v jednom taktu se 64
bity vstupních dat. Ve výsledku jde o zrychlení prováděných operací,
zpřístupnění většího množství přímo připojené operační paměti a zvýšení
propustnosti datových sběrnic, jež komunikují s periferiemi. Prakticky je dnes
situace mírně schizofrenní, neboť existují dvě odlišné architektury. Varianta
Itanium firmy Intel představuje zbrusu nové řešení, jež dokáže 64 bity výborně
využít, ale definitivně opouští staré základy. Druhou cestou je řešení x64,
které představuje inovaci stařičké architektury x86 nebo též i386, a výsledek
je nasnadě: použitelná zpětná kompatibilita a známé chování procesorů pomůže
jak uživatelům, tak vývojářům. A právě tento fakt je potřeba mít na paměti,
neboť i Microsoft se rozhodl pro druhou variantu.
V současné době je k dispozici klientský operační systém Windows XP
Professional x64 Edition, jenž pracuje na procesorech standardu x64. Mezi ně
dnes patří třeba Athlon 64 či Turion 64 firmy AMD a Xeony či Pentia s
rozšířením EM64T od Intelu. Architektura Itanium u těchto Windows podporována
není, podobně je tomu u Windows Vista beta 1, kde najdeme výmluvné označení
x64. Protože Longhorn alias Vista je ještě daleko a definitivní podobu neznáme,
budeme nadále hovořit o existující definitivní podobě Windows XP Professional
x64 Edition.
Použití 64bitového operačního systému dnes samozřejmě prozatím naráží na řadu
obtíží. Než si seženete zkušební verzi a zahájíte instalaci, zkuste se
zamyslet, co vám to přinese. Zakoupit příslušnou základní desku a odpovídající
procesor není problém, obtíže nastanou až posléze. Opravdu výraznou výhodu 64
bitů totiž oceníte v případě, že nejen Windows, ale především aplikace budou
napsány odpovídajícím způsobem. Co to znamená prakticky? Nejdříve si zjistěte,
zdali výrobci všech hardwarových zařízení, jež budete mít připojena, nabízejí
ovladače pro platformu x64. Pokud ne, máte smůlu ono to nebude pomalejší, ono
to prostě nebude fungovat! Zpětná kompatibilita pro 32bitové aplikace je sice
ve Windows zabudována, ale ovladače je potřeba používat korektní. I když celá
řádka dnešních aplikací běží víceméně správně, počítejte s určitými
průkopnickými problémy.
Otázkou je, zda vám 64bitová Windows přinesou výrazně vyšší výkon. Smysl to
pochopitelně má v případě, že budete pracovat s aplikací, jež toho dokáže
využít režim zpětné kompatibility jistě není hlavním cílem. Ne že by takové
programy nebyly, ale přecházet na novou platformu třeba kvůli 64bitovému
prohlížeči webu je asi dosti pošetilé. Ale třeba firma Adobe již zapracovala na
svém proslulém Photoshopu, k dispozici jsou antiviry i personální firewally a
možností bude přibývat. Než však vyměníte klasická "XP" za ta "x64ková",
uvažte, co od migrace očekáváte. Nepřehlédněte ani fakt, že v současné době
není podporován upgrade, takže musíte instalaci systému i všech aplikací
provést zcela načisto.
Stručně řečeno, zprovoznit dnes 64bitová Windows je možné, avšak stále
počítejte s určitým "pionýrským režimem", neboť hlavně absence řady ovladačů
vás pozlobí. To ale správného nadšence přece nemůže odradit!
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU