Ze studie zadané IBM vyplývá, že 61 % Čechů již slyšelo o cloudových službách, přičemž muži mají o cloudu větší povědomí (72 %) než ženy (51 %). Ve věkové skupině 18 až 24 let rozumí pojmu cloud dokonce 91 % oslovených, z respondentů starších 65 let ovšem jen třetina, přesněji 35 %.
„Pro srovnání, v Polsku slyšelo o cloudových službách 78 % respondentů. Tento podíl se pohybuje mezi 70 a 80 % napříč všemi věkovými skupinami, u mužů i žen,“ vysvětluje Petr Leština manažer pro cloudové služby IBM Česká republika. „Podle mého názoru lze tento výrazný rozdíl připisovat tomu, že v Česku v podstatě cloud není tématem veřejné debaty.“
Podle výzkumu považuje více než 72 % Čechů cloud za užitečnou technologii, ve věku 18 až 24 let dokonce 90 % respondentů. Více než polovina dotázaných (52 %) by umožnila využití cloudu ve veřejné správě, zároveň se ale 75 % z nich obává možného zneužití údajů, špionáže či úniku dat. Podle Čechů jsou cloudové služby nejvhodnější pro odvětví telekomunikací (73 %), průmysl (73 %) a maloobchod (71 %). Naopak 76 % respondentů nepovažuje cloudová řešení za vhodná pro bezpečnostní aplikace. Zároveň pouze 28 % dotázaných uvedlo, že by se cloudové servery měly nacházet na území České republiky.
„V první fázi digitální transformace se firmy soustředily na nákladovou efektivitu a zabezpečení údajů. Podle našeho odhadu doposud podniky završily prvních 20 % své cloudové cesty. Druhou kapitolou, tedy dalších 80 %, je přesun aplikací zásadního významu od dodavatelského řetězce po bankovnictví do cloudu. Nechat běžet jen jednoduché úlohy v cloudu již nestačí – podniky budou hledat hybridní cloudové dodavatele a partnery, kteří jim pomohou s řízením většího počtu cloudů od různých poskytovatelů,“ říká Petr Leština manažer pro cloudové služby IBM Česká republika.
Na 48 % Čechů považuje cloud obecně za bezpečný, přičemž 10 % v této oblasti nemá žádné obavy. 12 % má k této technologii rezervovaný přístup, ale nedokáže pojmenovat konkrétní rizika. Většinu respondentů znepokojuje možný neoprávněný přístup k jejich údajům (55 %), ztráta dat (40 %) a netransparentní zacházení s jejich daty (35 %).
Stojí za pozornost, že Češi považují cloudové služby za šetrné k životnímu prostředí (52 %), ale pouze 40 % souhlasí s tím, že cloudy snižují spotřebu elektrické energie. Respondenti se ovšem obávají, že údaje uložené v cloudu mohou být nějakým způsobem dále zpracovávány (51 %) nebo k nim může získat přístup neoprávněná osoba (49 %).
Celkem 72 % respondentů považuje cloudové služby za užitečné. Mladší Češi s vyšším vzděláním, kteří cloudové služby často používají, je nepřekvapivě oceňují ještě více. Nejvíce s tím, že cloudové služby jsou užitečné, souhlasí uživatelé cloudu (pouze 4 % z nich se domnívají, že cloud nepředstavuje užitečnou technologii).
Studie ukazuje, že informovanost Čechů o cloudové technologii roste. Ovšem obavy účastníků průzkumu jasně ukazují, že na poskytovatele služeb a firmy, které předávají data svých klientů do cloudu, ještě čeká spousta práce, co se osvěty na poli správy soukromých dat týče. Je důležité vést diskuzi o tom, jaká data, jakým způsobem a v jakém rozsahu mohou dodavatelé zpracovávat pro konkrétní obchodní účely.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU