Jsou české úřady připraveny na e-Government?

O svoje názory na tuto problematiku se s námi v rozhovoru podělil Josef Tesařík jr., obchodní ředitel společnosti Tesco SW.

Jak se podle vás v průběhu uplynulé dekády změnil přístup úřadů k e-Governmentu?
Prostředí úřadů je přirozeně konzervativní. Základními stavebními kameny úřadu vždy byly formulář a úřední spis. Naše platná legislativa navíc tento stav dlouho konzervovala. Z těchto důvodů i z nedostatku konkrétních fungujících příkladů pramenila počáteční nedůvěra úředníků k elektronickým médiím. Klíčovým aktivátorem změn se staly nástup e-mailové komunikace i internetu a legislativní změny prosazené na centrální úrovni, které staví dopis zaslaný s využitím datové schránky na stejnou úroveň jako zaslaný doporučeně poštou.

Nezanedbatelnou motivační roli jistě hrají i evropské peníze, které jsou směrovány do konkrétních věcných oblastí (spisová služba, projektové a procesní řízení, centrální registry atd.,) a to samo o sobě úřady motivuje se těmito věcmi zabývat.

Využívají úřady dostupné prostředky pro zavádění elektronických služeb?
Ministerstvo vnitra vyhlásilo v rámci Integrovaného operačního programu výzvy č. 6, č. 8 a č. 9 na rozvoj služeb e-Governmentu elektronizaci služeb veřejné správy a zavádění a rozvoj ICT určené pro kraje, města nebo obce s rozšířenou působností. Státní instituce tyto prostředky v současnosti začínají využívat a je možné je použít například na integraci a sdílení dat s centrálními projekty a registry, zřízení technologického centra, na budování nové komunikační infrastruktury či její zabezpečení nebo na elektronizaci služeb úřadu.

S jakými problémy se setkáváte při „elektronizaci“ jednotlivých úřadů?
Žádný ze současných centrálních systémů nebo registrů neřeší procesy uvnitř jednotlivých úřadů. Ty je tedy potřeba nejdříve analyzovat. Cílem transformace bývá často nejdříve integrace všech interních IS do jednoho celku a poté jeho napojení na centrální systémy a registry. Součástí integrace chodu úřadu je například nastavení systému řízení organizační struktury organizace a systému řízení zdrojů a služeb anebo standardizace agend nebo služeb s lokálními specifiky. Důležité je i nastavení a řízení uživatelských oprávnění k funkcím používaných informačních systémů a funkce autorizace, identifikace a autentizace konkrétních úředníků.

Jaké hlavní přínosy transformace přináší?
Nově nastavené procesy umožňují sledovat a hodnotit efektivitu jak jednotlivých zaměstnanců, tak i útvarů úřadu. Hlavním přínosem by tedy mělo být zvýšení efektivity práce úředníků a celého úřadu. Díky propojení a integraci všech relevantních databází, registrů a systémů by měl mít každý úředník ve svém počítači k dispozici všechny potřebné informace, a tak by se snížil počet administrativních úkonů, zjednodušil a zrychlil výkon státní správy a zvýšila její transparentnost.