Sledujete přetrvávající souboj hudebních vydavatelství s výměnnými sítěmi?
Pravdou je, že poslední dobou jeho intenzita polevila, nicméně je zde stále. A
vstupuje do nové, ještě před několika týdny netušené fáze.
Existuje několik velkých výměnných sítí, které bychom mohli označit za
globální. KaZaA o sobě prohlašuje, že je tou největší, ačkoliv není vůbec
jisté, zda tomu tak je i doopravdy. Tato síť, v současnosti provozovaná
společností Sharman Networks (po útěku z USA), nyní spustila kampaň proti
hudebním labelům. Ano těm, které se její vlastní činností cítí být nejvíce
poškozeny. Důvod je jednoduchý.
Představitelé společnosti Sharman se již drahnou dobu pokoušejí zcela neúspěšně
vyjednávat s managementem vydavatelských společností o podmínkách legalizace
obsahu sítě. Jak je všeobecně známo, řádově miliony uživatelů tohoto výměnného
systému nabízejí a také hledají a stahují si gigantické množství
multimediálních souborů, hudby, filmů a dalších. Drtivá většina tohoto obsahu
je pochopitelně ilegální, pirátská. Klient KaZaA je aplikací pracující fakticky
se dvěmi sítěmi zároveň. Kromě klasické sítě umožňuje vyhledávat také v
Altnetu, systému trochu jiného ražení. Jeho soubory, ve výsledcích vyhledávání
označené zlatou ikonkou, jsou chráněny správcem digitálních autorských práv
(DRM), jejich stahování může být sledováno a v podstatě jsou připraveny pro
prodej obsahu. Tedy nabízejí to, co zatím u výměnných sítí neexistuje. Aby však
bylo možné obsah prodávat, musíme mít k němu práva. A to je přesně to, co
Sharman Networks prozatím chybí.
Jak zlegalizovat piráta
Snahy o legalizaci obsahu výměnných sítí nejsou ničím novým, současná kampaň
Sharmanu je pouze uvádí do středu pozornosti. V současné době je situace
poněkud odlišná, než byla ještě před několika měsíci, porovnání se stavem před
rokem je pak velmi komplikované. Existují služby, které umožňují legální
stahování a využívání multimédií založené na poplatcích. Bohužel, tyto služby
jako je iTunes se nám zatím vyhýbají velikým obloukem, nicméně zde jsou a svým
tvůrcům a majitelům přinášejí peníze. Ačkoliv se očekávalo, že tyto služby
budou drtivou konkurencí konvenčním výměnným sítím, v praxi se ukázalo, že tomu
tak není. Obsahují sice množství souborů velké kvality, nicméně jich využívají
lidé, kteří si chtějí poslechnout nejnovější hity, nebo zavzpomínat na staré
písničky. Sběratelé obsahu stále používají výměnných sítí, stahují velké
množství souborů a z nich filtrují ty zajímavé a kvalitní. Organizace
podporující autorská práva nedávno vydaly prohlášení, podle kterého ohromné
množství uživatelů přestává nabízet obsah svých disků, a tedy i multimediální
soubory zbytku světa. Je to trochu zavádějící, spíše můžeme pozorovat přesun
mezi různými výměnnými systémy, jak bylo již před více než rokem předpovězeno,
od "centrálních" typu KaZaA k neřízeným nebo malým systémům (Gnutella2, DC). I
tak ale v této síti zůstává obrovské množství ilegálního obsahu. Co s ním?
V zásadě se při legalizaci obsahu výměnných sítí uvažovalo o dvou možných
modelech. Prvním z nich je to, co v praxi funguje například u služby iTunes,
tedy model malé platby za každý stažený soubor s garancí jeho kvality a
pravosti obsahu, čili využití Altnetu. Problém je v tom, že na jedné síti by
fakticky musel, právě tak jak je tomu v případě KaZaA dnes, existovat zároveň
legální i nelegální obsah. To druhé přitáhne uživatele k tomu prvnímu. Možná,
že to tak funguje při spolupráci Sharman Networks s malými vydavateli, ale
například archiv EMI to uživatelům KaZaA asi neotevře. Postupné odpojení
klasické, tedy pirátské části sítě by přitom znamenalo masivní odliv uživatelů,
jejich přechod k jiným systémům a konec výměnné sítě jako takové, respektive
její transformaci na čistě komerční službu, přičemž z původního systému by,
stejně jako u legendárního Napsteru, nezůstalo zhola nic.
Druhou možností, o které se hovoří, je částečná či celková takzvaná Generální
licence. O co jde? Vydavatelé se mohou s provozovatelem P2P sítě dohodnout na
volném šíření jejich souborů v rámci této sítě. DRM může, ale také, na rozdíl
od předchozího případu, nemusí být použito. Majitelé autorských práv by
dostávali pravidelné paušální platby za využívaný obsah, ale ten by právě díky
"paušálu"nemusel být pod tak striktní kontrolou. Pro uživatele by to nejspíše
znamenalo buď mnohem více reklamy, anebo poplatky za využívání sítě. Buďto
měsíční, nebo zahrnuté do licence klienta (daleko spíše měsíční). Sítě by pak
využívali dál stejně jako dnes, jejich činnost by však byla kryta "generální"
licencí a tedy legální, přinejmenším co se souborů určitého vydavatele nebo
vydavatelů týká.
Je zřejmé, že vydavatelské domy jednak pod tíhou své tradiční konzervativnosti,
ale také s přihlédnutím k úspěchům PPV nejsou ochotny se o generální licenci v
konkrétnějším a větším měřítku vůbec bavit. Na druhé straně se ukazuje, že
využití Altnetu by mohlo být uživatelsky přijatelné při zachování nízkých cen
za skladbu a faktu, že ilegální část sítě by fungovala jako reklama podle
hesla: když se mi něco líbí zadarmo, stáhnu si placenou, kvalitnější a
"oficiální" verzi. To je však zatím pouze teoretizování, protože chráněného
obsahu tolik není a údaje o jeho výtěžnosti jsou velice nekonkrétní.
Sežrat, nesežrat?
Společnost Sharman si stěžuje, že jednání s hudebním průmyslem nikam nevedou.
Faktem ovšem je to, že s ní hudební průmysl tak či onak jednat musí. KaZaA je
jednou z mála globálních výměnných sítí, které jsou pod nějakou, alespoň
částečnou kontrolou. I když se Fastrack svému provozovateli již dávno z větší
části vymknul z rukou, pořád je možné jej alespoň monitorovat. V případě
umírající sítě Gnutella, nebo aktuální a rozšiřující se G2 jsou možnosti
ovládání obsahu sítě bez participace jednotlivých klientů nulové, a možnosti
centrální správy přesně žádné. Monitorování hubů DC je sice možné, ale protože
si takový hub vytváří obvykle dobrovolník s rychlým počítačem a linkou,
rozhodně v něm nebude vytvářet systém pro distribuci elektronické hudby za
poplatek již vzhledem k principům DC by to byl naprostý nesmysl. KaZaA tak
zůstává velkou sítí, která si sice žije vlastním životem, ale která je také
zábavnímu průmyslu chtě nechtě partnerem, se kterým nemá mnoho smyslu vrhat se
do přímé konfrontace.
Nátlaková (propagační, informační) kampaň Sharmanu se průmyslu pokouší tuto
skutečnost znovu připomenout. Střízlivým odhadem bychom mohli říci, že dříve či
později k nějaké dohodě dojde. KaZaA sice obsahuje systém PPV, avšak i při
neochotě labelů dávat generální licenci globální síti, i tato varianta je již
testována, konkrétně na britské výměnné síti wippit (www.wippit.com), kde za
možnost stahovat bez omezení hudbu některých vydavatelů zaplatíte roční paušál
30 liber (tedy asi 1 200 Kč). Wippit je ovšem nevýznamná síť a nabídka je
teritoriálně omezená, jak už to tak bývá. Stejná věc by se v rámci KaZaA musela
odehrát globálně, a to by s sebou přineslo jednak mnoho technických, jednak i
administrativních problémů. Řešení se ovšem musí najít, a to chtě nebo nechtě
pro Sharman i pro hudební vydavatele.
Pohled na sdílení budoucnosti
Je velice obtížné dopouštět se prognóz v oblasti P2P, jestliže se svět tak
rychle mění. Pokud se ještě před nedávnem spekulovalo o brzkém konci veřejných
P2P sítí, přinejmenším těch globálních, nyní to tak nevypadá. Právní prostředky
k jejich smetení z povrchu zemského nevedly, technická vylepšení prakticky
znemožnila jejich naprosté vypnutí jinak než na úrovni firewallů a ISP. Také
proklamovaný úbytek uživatelů je dost možná ve skutečnosti pouze optickým
klamem souvisejícím s jejich migrací mezi sítěmi, převážně ve směru ke G2
(Gnutelle2) a některým dalším. Také představa, že P2P může existovat zcela bez
ilegálního obsahu, je iluzorní a patří spíše do říše pohádek. Mnohem rozumnější
možností je integrace několika elementů do sebe. Funkce PPV sítě, jejíž zisky
by pokrývaly "ztráty" způsobené ilegálním šířením, je jednou z těchto možností.
Generální licence a paušální poplatek pokud možno za veškerou hudbu by byly
pravděpodobně v kombinaci s rozumně využitým DRM systémem nebo i bez něj takřka
optimálním řešením, na němž je však třeba se dohodnout a které je otázkou
budoucnosti spíše než aktuálních jednání. Výkřik Sharmanu poukazující na
neutěšený stav jeho jednání s vydavateli je nesmírně důležitou událostí, která
však, aby mohla být užitečná, nesmí zůstat zapomenuta v propadlišti dějin
internetu.
Slovníček pojmů
P2P - peer to peer, princip propojení dvou systémů bez serveru, výměnné sítě
jsou založené na tomto principu
PPV Pay Per View - metoda platby za každé zhlédnutí multimediálního souboru
DRM - Digital Rights Management, systémy pro digitální řízení autorských práv
Altnet - Podsíť v systému Fastrack (KaZaA) původně určená pro distribuované
počítání na systémech klientů, později přepracovaná pro distribuci DRM
chráněného "zlatého" obsahu v rámci KaZaA.
ISP - Internet Service Provider, společnost, která vás připojí k internetu
Odkazy na stránky KaZaA
www.kazaa.com oficiální stránky KaZaA
www.kazaa.cz neoficiální český server
www.kazaa.com/us/about/sharman.htm Sharman Networks
Legální P2P? Jde to
Využití sítě Altnet, "zlatých ikonek" je možné pouze tehdy, pokud budou
poskytnuta práva na archivy velkých vydavatelů. Pokud Altnet slouží jen malým,
nerozšíří se a nebude tak využívaným, jako původní síť Fastrack
Systém PPV již nyní existuje u několika provozovatelů, asi neznámějším je
společnost Apple se svým obchodem iTunes, mimochodem klient tohoto systému
funguje nyní nejen na Mac OS, ale také pod Windows
Generální licence založená na paušálních poplatcích vydavatelům je ideálním
řešením. Například uživatelé služby Wippit dostávají za prakticky symbolických
30 liber ročně celý archiv EMI, to znamená přístup k tisícům legálních a
volných skladeb. Experiment, prozatím ve fázi testování nicméně ukazuje, že
taková možnost je reálná a funkční.
Financování práv na obsah P2P ze zobrazené reklamy patří mezi diskutované, ale
nikoli reálné možnosti. Je sporné, zda reklama tolik peněz vůbec vydělá, a zda
by se jich byl "provozovatel" P2P sítě ochoten vzdát. Klienty, již nyní
obsahující spyware, by mohly být reklamou přesyceny.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU