Naše nákupní zvyklosti už pro prodejce dávno nejsou tajemstvím. Díky věrnostním kartám či nákupům online dobře vědí, co a jak často nakupujeme. Také v oblasti prodeje se však čím dál tím víc začíná prosazovat umělá inteligence, která nejenže dokáže předem odhadnout, jak bude náš nákup vypadat, ale také naši volbu výběru ovlivnit dosud nevídaným způsobem. Jinými slovy, přimět nás koupit něco dřív, ještě než si sami uvědomíme, že to vlastně potřebujeme.
Jednou z firem, která se na tomto poli angažuje, je britská Ubamarket, vyvíjející stejnojmennou aplikaci umožňující platit skrz telefon, vytvářet nákupní seznamy či skenovat produkty za účelem zjištění jejich složení.
„Náš AI systém spíš než samotné nákupy sleduje vzorce chování lidí a čím více nakupujete, tím více se dozvídá o tom, co máte rádi,“ říká zakladatel společnosti Will Broome. „Postupně tak může získat představu o tom, nakolik je pravděpodobné, že vyzkoušíte jinou značku vybraného zboží, nebo zda si třeba v sobotu dopřejete čokoládu.“
Co víc, aplikace dokáže nabídnout také něco, čemu Broome říká „hyper-personalizovaná nabídka“, jako je třeba zlevněný konkrétní produkt v konkrétní dobu, kdy je pravděpodobnější, že budete ochotni si ho zakoupit.
V Británii se Ubamarketu zatím nepodařilo navázat spolupráci s těmi největšími řetězci a tak se zaměřil na menší sítě a postupně jeho rozšíření roste, zčásti i díky pandemii, kdy mnozí namísto osobní návštěvy obchodu upřednostňují online nákup.
„Díky aplikaci jsme zjistili, že průměrný obsah nákupního koše vzrostl o dvacet procent, a že s aplikací u nich existuje až trojnásobně vyšší pravděpodobnost, že se do daného obchodu vrátí,“ hodnotí Broome, dle kterého aplikace zároveň nutí lidi díky personalizovaným nabídkám více utrácet. V Německu na podobném projektu pracuje start-up SO1. Z jeho závěrů vyplývá, že až devětkrát víc lidí nakupuje zboží navržené umělou inteligencí ve srovnání s tradičními reklamními pobídkami, a to i tehdy, je-li zboží například z letáku o 30 % levnější.
Datoví analytici však upozorňují na etickou stránku věci. Nejen na množství a povahu dat, která o nás takové aplikace sbírají, ale také na to, jak nás na jejich základě profilují, a v důsledku také na to, jak tato profilace a ovlivňování našich nákupních návyků může ovlivnit další oblasti našeho života.
Přeborníkem ve sběru takových dat je například online gigant Amazon, který v zámoří rozjíždí první kamenné obchody, v nichž zákazník vůbec nepřijde do kontaktu s prodavačem ani s pokladnou. Při vstupu jednoduše naskenuje svůj telefon, vyzvedne si požadované zboží a odejde. Vše pod dohledem umělé inteligence, která mu na telefon následně doručí účet.
Jiný americký prodejce – Kroger – pro změnu experimentuje s chytrými regály vybavenými LCD displeji zobrazujícími nakupujícím personalizovanou nabídku zboží, které by je mohlo zajímat, a to díky propojení s věrnostní aplikací na telefonu.
Dle společnosti Gartner víc než tři čtvrtiny velkých prodejců už nějaké AI systémy v prodeji využívá anebo je do konce roku hodlá instalovat. A jak už bylo zmíněno, letošní pandemie tento trend jen urychlila. Lidé nejenže chodí do kamenných obchodů méně často, ale také v nich chtějí trávit méně času a nakupují s jasnější představou, co vlastně chtějí koupit – jen to důležité. Změněný přístup nakupujících si žádá změnu v zásobování, také proto byly zejména na jaře i u nás k vidění prázdné regály, v nichž bylo některé zboží zkrátka vykoupené.
Na zásobování se zaměřuje pro změnu americká firma Afresh, která chce AI využít k vytváření ideálních zásobovacích plánů. Dle jejího zakladatele Matta Schwartze je důležité, aby prodávající systém poučili o významných dnech roku, jako jsou svátky, kdy mají obchody pozměněnou otevírací dobu nebo během nich roste poptávka po specifickém zboží.
„Jde o jednu z největších výzev našeho systému. Přesto, nikdy nebude plně automatický, lidský faktor bude stále třeba,“ říká Schwartz.