Elektronický odpad je problematická záležitost, neboť recyklace starších modelů je problematická. Elektronika obsahuje množství těžko zpracovatelných materiálů a v zemích často pokulhává i samotný proces zpracování elektronického odpadu.
Průzkum se zaměřuje na 39 evropských zemí a využívá data z OSN a Global E-Waste Statistics Partnership. Do průzkumu jsou zahrnuty i zakavkazské země a Turecko.
Statistiky jsou docela zajímavé. Ačkoli většinou množství produkovaného elektroodpadu koreluje s vyspělostí a finančními prostředky země – zvítězilo Norsko s průměrně 57 kg e-odpadu na domácnost – v seznamu lze spatřit i menší anomálie: Na třetím místě se kupříkladu umístilo Irsko a na sedmém Kypr.
Nejméně elektroodpadu naopak jednoznačně produkují chudší země, vzestupně jde o Moldavsko (11,6 kg e-odpadu na domácnost), Ukrajina (19,3 kg), Arménie (20,3 kg), Bělorusko (23,3 kg), Gruzie (24 kg) a Albánie (24,4 kg).
Ze 39 zkoumaných zemí se Česká republika umístila na 20. místě, tedy v podstatě uprostřed tabulky. Jako ve většině evropských statistik jsme tedy i zde v naprostém průměru, a české domácnosti v průměru produkují 36,1 kg odpadu. Nad námi na 19. místě je Slovensko s 37,1 kg, o špetku lépe je pak na to Ázerbájdžán s 36 kg.
Pokud se podíváme na špičku žebříčku (což není něco, čím by se měla daná země chlubit), tak pod Norskem nalezneme Spojené království (55 kg), zmíněné Irsko (52,4 kg), Švýcarsko (51,5 kg) a Španělsko (49,4 kg).
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU