Hlavní navigace

Komentář: Je opravdu možné koupit Yahoo?

9. 4. 2008

Sdílet

Na začátku tohoto roku se po jisté odmlce opět začalo živě jednat o prodeji internetové společnosti Yahoo!. Zájem projevili giganti Google, News Corp a především Microsoft. Vedení Yahoo! ale dosud všechny známé nabídky odmítlo.

Americký portál Yahoo! je největším katalogovým vyhledávačem na světě. Přestože je oproti Googlu používán téměř výhradně v anglicky mluvících zemích, podílí se na celosvětovém počtu vyhledávání celými 18%. Po svém vstupu na trh v roce 1996 zažila společnost raketový vzestup a její zisky i oblíbenost portálu rychle rostly. V poslední době ale Yahoo! stagnuje a vedení ani akcionáři se nebrání prodeji celé firmy.


Jerry Yang - Yahoo!

Jerry Jang

Zájem již projevilo hodně firem a organizací, ale většina z těchto nabídek ani nemohla být přijata a realizována. Vezměme v potaz čtyři společnosti, o kterých se v této souvislosti mluvilo nejčastěji: Microsoft, Google, News Corp a skupina Time Warner, jejíž součástí je AOL. V případě Googlu by z finančního hlediska takovýto obchod možný byl, ale spojení Google a Yahoo! by nenechal jen tak žádný antimonopolní úřad na světě - Google a Yahoo! jsou si totiž navzájem největšími přímými konkurenty. Jednání s News Corp o propojení produktů Yahoo! s MySpace skončila neúspěchem . Stejný výsledek měla také jednání o možnosti spojení Yahoo! a AOL. A vzhledem k tomu že News Corp ani AOL (resp. Time Warner) podle všeho nemají k dispozici několik desítek miliard dolarů navíc, jediným vážným zájemcem zůstává Microsoft. Ten finanční prostředky i na tak velkou akvizici má a pokud jde o antimonopolní zákony, neměl by zde být tak velký problém jako v případě spojení Googlu a Yahoo!.

Důvod, proč se Microsoft tak horlivě snaží Yahoo! získat, je prostý – přestože je Microsoft veleúspěšná softwarová firma, tak naprosto zaspala nástup internetu. Přes investování obrovských finančních prostředků do vyhledávacího portálu msn.com a k němu přidružených produktů Live se společnosti Billa Gatese nepodařilo dohnat náskok Googlu a Yahoo!.

Zájem Microsoftu o Yahoo! není tak čerstvý, jak by se mohlo z posledních zpráv zdát. Již několikrát se o koupi Yahoo! pokoušel. Naposledy na začátku loňského roku, kdy ale nešlo o veřejnou nabídku na odkoupení celé firmy. Představitelé Yahoo! tehdy odmítli diskuzi o případné akvizici s tím, že v brzké době očekávají prudký nárůst obratu a zisku díky tzv. Projektu Panama, což měl být nový systém reklam na Yahoo!. To se ale nestalo a akcie Yahoo! výrazně klesaly po celý rok. Takže opět přišla vhodná chvíle pro Microsoft, který nabídl rekordní sumu 44,6 miliard dolarů za akcie Yahoo!, což bylo o 60 % více než jejich tržní hodnota (která byla ale o rok dříve mnohem vyšší). Výsledkem toho byl obrovský skok nahoru v hodnotě akcií Yahoo!, které si rázem polepšili o 50% a rozdíl mezi tržní hodnotou společnosti a Microsoftem nabízenou částkou byl tak téměř smazán. Management Yahoo! o pár dní později odmítl štědrou nabídku Microsoftu s žádostí o lepší podmínky smlouvy (což v praxi znamená více peněz). Jednání se poté zastavila na několik měsíců, během kterých neúspěšně zkoušely své štěstí s Yahoo! i další společnosti. Zdá se, že Microsoftu už dochází trpělivost a skrze svého generálního ředitele Steve Ballmera dal před pár dny vedení Yahoo! na uzavření smlouvy o prodeji akcií třítýdenní ultimátům. Pokud do té doby požadavkům nevyhoví, obrátí se Microsoft se svou nabídkou na jednotlivé akcionáře.




Steve Ballmer - Microsoft

Otázkou je, kdo na těchto vleklých tahanicích o Yahoo! skutečně vydělá. Mohou to být držitelé akcií Yahoo!, kteří jen na předložení nabídky Microsoftu vydělali balík. Ale zároveň je zde pro ně riziko, že pokud budou s prodejem otálet, Microsoft opravdu ztratí zájem a akcie Yahoo! poletí rychle dolů.
Pak by se do hry mohla vložit nějaká úplně jiná společnost s dostatečnými finančními prostředky (např. General Electric či Viacom), která by pak Yahoo! mohla koupit za výrazně nižší cenu.
Dosud na celé kauze nejvíce profituje Google, který na úkor Yahoo! i MSN získává další a další uživatele a s nimi větší výdělky z internetových reklam.



Autor