Komentář: Konec trendového šílenství

Jednou bylo módou implementovat v podnicích ERP, jindy CRM, pak SOA. Výrobci serverů, tvůrci informačních systémů, a pochopitelně armáda odborných novinářů a konzultantů všeho druhu se tomu přizpůsobovala. Zákazníkům, tedy firmám, jejichž podnikání nemá obvykle s IcT nic společného bylo vnucováno, že ignorace aktuální módní vlny znamená konkurenční znevýhodnění a potenciální ztrátu zisku. Zákazníci na to slyšeli – investovali do rychle se měnících „trendy“ technologií, dost často aniž by měřili jejich skutečný přínos pro vlastní práci.

Tento stav byl z pohledu průmyslu informačních technologií takřka dokonalým zlatým dolem. Systém módních (nezlobte se za použití tohoto slova zde, ale je skutečně výstižné) vln, společně s marketingovým přístupem typu „pojišťovna“, kdy klient nekupuje produkt, aby něco získal, ale naopak aby o něco nepřišel nesl ovoce, fungoval totiž jako davová psychóza. Víceméně až do okamžiku, kdy pod vlivem jiné davové psychózy, tentokrát na finančních trzích nenastala situace, kdy nekonečný penězovod do IT oddělení společností nezačal podezřele schnout.

Zatím, a jsem přesvědčen že  na dlouhou dobu poslední módní vlnou v oboru informačních technologií bylo „zelené IT“, jehož hlavní nápor dodavatelé vrhli na trh snad někdy na přelomu roku. Technologie se na politickou objednávku a v souladu s přáním většiny měly stát ekologickými. Že „zezelenání“ IT mělo znamenat nákup nového vybavení, a zcela neekologické zbavení se stávajícího (bez ohledu na to, co konkrétně s daným kusem hardwaru provedeme) bylo tak do očí bijící, že poslední módní vlna utichla, a zatím nebyla nahrazena žádnou další.

Máme se proto bát o osud trhů s IcT? V žádném případě. Vedlejším efektem ekonomických problémů bývá očištění organizací od neefektivního chování. Neustálá implementace nových a nových technologií v souladu s tím, co je předmětem aktuálního diskursu, chcete-li, co je trendy, nebyla ani trochu racionální. A jsou to paradoxně až ekonomické potíže, co nesprávné a neefektivní chování společností zastavilo. Krizi, která se zrodila v hlavách lidí, aby je pak ve stejných hlavách strašila bychom tak vlastně měli být vděčnými.