Celá řada uživatelů internetu dnes spoléhá na služby Cloud Computingu. Tyto služby, z nichž patrně nejznámější, byť jen jednou z mnoha, je Dropbox, umožňují synchronizaci dokumentů a dat napříč různými počítači. Ze své podstaty jsou velice praktické. Pokud se totiž pohybujete mezi více PC, nebo máte více počítačů s různými operačními systémy, můžete s jejich pomocí velmi snadno synchronizovat data. To, co se dříve dělalo pomocí flashdisků a ještě předtím disket, je dnes díky internetu velice snadné. Jednoduchá, uživatelsky přátelská a co je nejdůležitější – za normálních okolností neviditelná – služba zvládne zajistit, že ať jste kdekoli, své dokumenty máte vždy při ruce.
Bohužel všechny tyto výhody s sebou nesou i nemalé nedostatky. Nedostatky, které si většina uživatelů Cloudu velmi pravděpodobně ani neuvědomuje. Netýkají se náhodou i vás?
Cloudové služby se v zásadě dělí do dvou kategorií. První z nich jsou uzavřené systémy používané firmami a institucemi. Veřejnost k těmto službám nemá přístup, většinou o nich ani neví. Jsou provozovány přímo svými uživateli a pokud ne, jedná se o systémy na komerční bázi s garantovaným provozem a bezpečností dat. Mnohem známější, a používané jsou služby veřejné (jako je DropBox, nebo Live Mesh). Co se týče funkcionality, jsou uzavřeným službám velice podobné. Totéž ale neplatí pro garanci jejich provozu a stability.
Není to dávno, co světem bezplatných, zato však všeobecně rozšířených služeb otřásla nepříjemná událost. Touto událostí bylo ohlášení provozovatelů systému pro synchronizaci záložek XMarks (zrodil se u Firefoxu původně jako Foxmarks, ale jako jediný podporuje různé prohlížeče a přenos záložek mezi nimi), že s provozem služby skončí, protože se po letech provozu nepodařilo najít vhodný obchodní model. I když po prohlášení provozovatelů XMarks o ukončení služby se našla celá řada ochotníků, kteří ji chtěli sponzorovat nebo převzít, smutným faktem je, že neexistující vhodný obchodní model není problémem jen této služby.
Cloudy synchronizující dokumenty, nebo dokonce databáze sice nabízejí placené varianty svých služeb (vyznačující se hlavně větší kapacitou), ale jejich reálná využitelnost je velmi nízká. Odhaduje se, že placenou verzi služeb akceptuje v nejlepším případě okolo 3% všech uživatelů. A to může být málo nejenom dosažení smysluplného zisku, ale také k prostému udržení služby v provozu.
Záložky v prohlížeči jsou pro nás důležitá věc, dokumenty jsou ale důležitější. Pravděpodobně žádné soudové službě v krátkodobé perspektivě nehrozí pochmurný osud XMarks (ať už ve skutečnosti dopadnou jakkoli). Není ale vyloučeno, že by se tyto služby mohly odmlčet do budoucna. A nejenom to.
Jejich provozovatelé se dušují, že data uživatelů jsou bezpečně zašifrována a chráněna. Pokud ale nedosáhnou dostatečného zisku z platících zákazníků, mohou časem podlehnout (nebo již podlehli) lákání využít k dosažení profitu „datové základny“. Tedy nějakým způsobem zpracovávat svůj obsah a například na jeho základě nabízet kontextovou reklamu. To je věc, která také nevadila u XMarks, byť o tom celá řada jejich uživatelů nevěděla, nicméně může velmi značně vadit tam, kde jsou předmětem služby klíčové informace.
Celá řada uživatelů cloudů je používá k synchronizaci dat obchodního charakteru. Cloudy protékají faktury, objednávky, někdy i celá účetnictví. Jsou ale tyto služby pro podobná data dobrým místem? To, že plní svůj účel a že zadarmo dělají to, co říkají, že dělají, ještě není důvod, proč bychom jim měli důvěřovat. Absolutním minimem by mělo být to, že uživatelé si zachovají kopie (tj. aktuální kopie) svých dat mimo ně. A že je budou průběžně aktualizovat.
I když se zítra ani pozítří asi nestane to, že by veřejné cloudy přestaly fungovat, nebo že by je postihla devastující porucha, není vyloučeno, že se to nestane v blízké budoucnosti. Na podobnou situaci bychom měli být připraveni. Rozhodně bude lépe, když budeme.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU