Konec pseudonymity na internetu - 2. díl

23. 10. 2013

Sdílet

 Autor: © SP-PIC - Fotolia.com
Pseudonymita, součást kultury internetu od jeho prvopočátků, se může stát zvláštním reliktem devadesátých a nultých let.

Předchozí díl

Huffington Post v tom však není sám. Minulý rok v říjnu zakázal řetězec komunitních novin v Massachusetts, GateHouse Media, anonymní komentáře. V únoru letošního roku učinil to samé Miami Herald. V květnu 2012 stát New York zvažoval legislativu, která by od webových nakladatelství vyžadovala odstranění anonymních komentářů na požádání, pokud jejich autoři nebudou souhlasit s tím, že by ke komentářům bylo přiřazeno jejich [ověřené] jméno. O zákonu ještě nebylo hlasováno.

A nemusíme chodit daleko – v českých luzích a hájích existuje iniciativa MojeID, v rámci níž se se svým ověřeným jménem, adresou a dalšími osobními údaji můžete přihlásit do stále většího počtu různých služeb. Web Nevyhazujto.cz se po oznámení svého zapojení do MojeID (a nemožnosti do budoucna používat původní přihlašovací údaje) dostal pod tak ostrou kritiku uživatelů, že se rozhodl svůj plán realizace tohoto kroku odsunout o pár měsíců. Asi než uživatelé vychladnou a rozmyslí si to. Reálná jména požadují i diskuse na některých českých zpravodajských serverech, například na iDnes.cz nebo Novinky.cz. A jestliže ke jménu na iDnesu chcete přiřadit fotografii, musí být opravdu vaše.

Kromě snahy o noblesnější internet má tlak na reálná jména i komerčnější motivaci. Propojení reálného jména a webového pseudonymu může otevřít pokladnici obchodních a vládních dat o každém jednotlivci. Čím je identita ověřitelnější, tím větší hodnotu má pro zadavatele reklam a e-tailery.

bitcoin_skoleni

Reakce uživatelů na sebe samozřejmě nenechaly dlouho čekat, měly ovšem omezený úspěch. Poté, co pro síť Google+ představil Google v roce 2011 svou tvrdou politiku „reálných jmen“ – čímž spustil něco, co bylo později známo jako „Nymwars“ – zmírnil své stanovisko ke pseudonymům, ale jen do určité míry. Jiná než zákonná jména jsou na sociální síti povolena, ale jen v případě, že je uživatel schopen dokázat, že jde o „zavedenou online identitu se smysluplným zdůvodněním.“ Když byl mluvčí Googlu požádán, aby definoval, co je „smysluplné“, odpověděl: „Ve skutečnosti to nekvantifikujeme.“

Pokračování