Dne 12. listopadu se v Plzni v rámci počítačového veletrhu Present PC již
potřetí konalo finále soutěže v programování Present Baltazar 98. Celkově již
pátý ročník této akce opět přilákal řadu soutěžících, kteří prezentovali
vlastní programy vytvořené v programovacím prostředí SGP Baltazar. Letošní
finále mělo poprvé nádech mezinárodního klání a kromě soutěžících z České
republiky přijeli také zástupci Slovenska.
V kategorii do 16 let byla na první místo skutečná tlačenice a mladí
programátoři předvedli výtvory, za které by se nemusel stydět mnohý počítačový
veterán. Však také mnozí zcela vyčerpali současné možnosti programovacího
prostředí Baltazar pořádající firmy SGP Systems. Nakonec o jeden jediný bod
zvítězil 14letý Michal Trna z Hranic se svým hudebním programem Klavír 2.0. Pro
úplnost dodejme, že s první verzí tohoto programu se Michal úspěšně účastnil
již loňského finále a ukázal tak, že vylepšování softwaru se vyplatí. Jen o
pověstný chloupek na druhém místě se umístil 13letý Libor Bareš se zeměpisným
programem Euro-Map. Loňský vítěz, 12letý Marek Blahuš, byl letos třetí s
programem DIGIFRIEND, kreací na motivy Tamagotchi.
V neomezené katego-rii nad 16 let si vítězství z Plzně odvezl Rudolf Pazourek
za program Gotes pro zobrazování vlakových rozvrhů. Na druhém místě skončil
Tomáš Rybka se slovníkovým programem Langame. Třetí Ing. Jiří Sumbal si po roli
porotce v kategorii mladších programátorů vyzkoušel také soutěžení, a s
trojprogramem Počítání s pohádkou se umístit na třetím místě.
Ani letos žádný z účastníků finále neodjížděl z Plzně s prázdnou. Pro všechny
byly připraveny hodnotné ceny od sponzorů soutěže, časopisů a vydavatelství
Chip, Computer Press, Computer, Computerworld, GameStar, Grada Publishing, PC
WORLD, Software 602 a Level. Největší radost ale jistě měli vítězové obou
kategorií, kteří od ing. Františka Provazníka, generálního ředitele GHC
Toshiba, převzali nejnovější model barevného notebooku Toshiba Libretto 100CT.
Ročník 1998 je tedy za námi, již nyní se ale můžete začít připravovat na ročník
příští. Ceny budou jistě opět zajímavé a programovací prostředí Baltazar, ve
kterém se soutěžní software připravuje, také brzy dozná mnoha výrazných
vylepšení.
Elegantní a výkonné
Nová rodina notebooků NEC Versa LX a SX
Roman Barták
Firma NEC připravila na druhou polovinu roku 98 dvě řady nových přenosných
počítačů, nabízejících vysoký výkon a modulární architekturu. Na náš trh je
uvedla zlínská firma Impromat Computer, s. r. o.
Pro uživatele, kteří požadují vysoký výkon a zároveň nízkou hmotnost notebooku,
je určena řada Versa SX. Tento jen 35 mm tenký a 2 kg vážící notebook ovšem nic
neslevuje na výkonu ani velikosti displeje. K dispozici je v konfiguracích s
233, 266 a 300MHz procesory Pentium II (512 KB level 2 cache) a s 13,3" nebo
14,1" TFT displeji. Oba typy displejů pocházejí z dílen NEC a poskytují
rozlišení 1 024 x 768 a 64k barev (2 MB VRAM, Trident akcelerátor). Počítače
jsou dodávány s 32 MB paměti SDRAM, kterou lze rozšířit pomocí modulu SODIMM na
256 MB.
Součástí dodávky je pevný disk o kapacitě 3,2 GB, volitelně lze instalovat
disky o kapacitách 4, 5 nebo 6 GB. Standardně obsahují počítače disketovou
jednotku, umístěnou v šachtě VersaBay III, a 24x CD-ROM, který lze zaměnit za
disketovou jednotku. Výměnu modulů je možné díky funkci HotSwap provádět i za
provozu bez vypnutí počítače.
O kvalitní 16bitový zvuk se stará SoundBlaster Pro kompatibilní karta s 3D
stereo-surround zvukem. Vestavěny jsou dva reproduktory, mikrofon a konektory
pro připojení externího mikrofonu a sluchátek.
Pro rozšiřování počítače lze použít dvojici CardBus (PC Card) slotů, k
dispozici je standardní sada rozhraní, tj. po jednom sériovém, paralelním, PS/2
a USB konektoru, SVGA výstup na monitor, dva infraporty a konektor pro
připojení různých dokovacích stanic.
O napájení se stará 3600 mAh lithium-iontová baterie, která umožňuje až
tříhodinový nepřetržitý provoz. Do šachty pro výměnné moduly lze umístit druhou
baterii, a tak dosáhnou dvojnásobné provozní doby.
Notebooky Versa SX jsou vybaveny US/CS klávesnicí s 83 klávesami, jejíž
zajímavostí je přítomnost klávesy se značkou nové měny Euro. Pro ovládání
kurzoru se používá dotyková ploška VersaGlide. Cena notebooků se v závislosti
na konfiguraci pochybuje od 105 do 133 tisíc Kč, předinstalován je operační
systém Windows 95(98) CZ nebo volitelně Windows NT 4.0.
Jestliže řadu Versa SX lze charakterizovat slovy modulární a lehká, potom
počítače Versa LX nabízejí modulární konstrukci typu vše v jednom. K dispozici
jsou konfigurace s procesory 233 MHz Pentium MMX resp. 233, 266 nebo 300 MHz
Pentium II s 512 KB level 2 cache. Standardně je opět dodáváno 32 MB SDRAM,
rozšiřitelné na 196 (MMX model), resp. 256 MB. K dispozici jsou TFT displeje o
úhlopříčce 12,1", 13,3" nebo 14,1". Nejmenší z displejů má rozlišení 800 x 600
bodů při 64k barev, oba větší displeje potom zvládnou 1 024 x 768 bodů a 64k
barev. Videosystém je založen na čipu ATI 3D RAGE se 4MB Video RAM.
Kromě modelu MMX, který obsahuje 2,1GB pevný disk, jsou další modely dodávány s
3,2GB disky nebo volitelně 4,5 a 6GB disky. Standardně je vestavěna
3,5disketová jednotka, doplněná VersaBay III šachtou pro výměnné moduly. Zde je
standardně instalován 24x CD-ROM. Počítače obsahují stejnou sadu rozhraní jako
řada Versa SX, mají stejné zvukové schopnosti i stejnou klávesnici. Li-Ion
baterie tentokrát nabízejí kapacitu 4 800 mAh, která umožňuje 2,5 až 4 hodiny
provozu. Cena počítače se v závislosti na vybavení pohybuje od 82 po 133 tisíc
Kč.
Všechny nové modely Versa SX a LX mohou používat stejné příslušenství. K
dispozici je 7 výměnných modulů pro šachtu VersaBay III: SuperDisk 120, ZIP, 2x
DVD, 24x CD-ROM, druhá baterie, druhý pevný disk nebo prázdný modul pro udržení
nízké hmotnosti. Počítače také mohou používat stejnou Desktop Docking Station,
která obsahuje 2 volné PCI sloty (1 poloviční délky) a standardní 5,25" šachtu.
Dokovací stanice nabízí také šachtu VersaBay III, do níž lze umístit jeden z
výše zmíněných výměnných modulů. Pokud se chcete dozvědět více podrobností o
noteboocích NEC Versa, nepřehlédněte TOPy v tomto čísle. Další informace
naleznete na Webu společnosti NEC www.nec computers.com/products/notebooks/
versa.html.
Unix útočí na NT
Sun představil Solaris 7
Roman Barták
Společnost Sun Microsystems Czech představila 11. listopadu novou verzi široce
používaného unixového operačního prostředí Solaris 7. Důležitost, jakou tomuto
kroku přikládá společnost Sun, potvrzuje i změna loga systému a nové číslování,
kdy po verzi 2.6 přišla místo očekávané 2.7 rovnou verze 7 (technický název je
tradiční, tj. SunOS 5.7).
Solaris 7 je plně 64bitové operační prostředí, což znamená výrazně vyšší výkon
a možnost adresovat větší množství paměti. Prostřednictvím 32bitových knihoven
je ovšem zachována plná binární kompatibilita se staršími aplikacemi,
vyvinutými pro předchozí verze prostředí Solaris. Solaris 7 je určen pro
platformy SPARC a Intel, současné intelské procesory ovšem v současnosti
nemohou využívat výhod 64bitového prostředí.
Solaris 7 zjednodušuje používání i administraci počítače prostřednictvím
Solaris Web Start. Jedná se o jedno z vůbec prvních použití instalačního
procesu založeného na webových technologiích. Veškerá nastavení a správu
systému lze provádět lokálně nebo na dálku prostřednictvím webového prohlížeče.
Solaris Web Start tak odstraňuje nutnost správy v systému UNIX a umožňuje
provádět správu i méně zkušeným administrátorům. Díky technologii Web Start
Wizards je pak zjednodušena také instalace a nastavení dalšího softwaru.
Solaris 7 se soustředí na vyšší spolehlivost výpočetního prostředí. Poskytuje
například tzv. dynamickou rekonfiguraci systému, díky které lze za chodu
vyměnit vadnou desku bez nutnosti přerušit práci. Zlepšily se také schopnosti v
oblasti bezpečnosti dat. Solaris 7 je postaven na průmyslových standardech jako
je TCP/IP a NFS, jeho integrální součástí je přirozeně technologie Java.
Podporováno je 37 jazyků včetně češtiny a systém je odolný vůči problému roku
2000.
Operační prostředí Solaris 7 je možné škálovat od stolního počítače až po velké
datové centrum, což jen umocňuje jeho univerzálnost jeho použití. Vlastní
operační prostředí je doprovázeno třemi softwarovými rozšířeními, která jsou
zaměřena na specifické požadavky pracovních skupin, datových center a
poskytovatelů síťových služeb.
Solaris Easy Access Server 2.0 je zamířen do heterogenního prostředí pracovních
skupin, kde nabízí kompletní sadu služeb. Jeho součástí je Solaris Web Start s
technologií Solaris Web Start Wizards pro snadnou instalaci, nastavení a správu
systému a instalovaného softwaru. Důležitou komponentou Solaris Easy Access
Serveru je software SunLink PC pro snadné napojení PC klientů, bez nutnosti
provádět změny na těchto klientech. Nabízí sdílení souborů, tiskáren i aplikací
pro Windows 3.x/95/98/NT, NetWare, Macintosh a OS/2. K dispozici jsou také
integrované síťové služby včetně webového a e-mailového serveru. Solaris Easy
Access Server 2.0 vyžaduje operační prostředí Solaris 2.6 nebo Solaris 7,
běžící na platformě SPARC nebo Intel.
Spolehlivou, rozšiřitelnou a bezpečnou platformu pro kritické aplikace v
podnikové sféře nabídne v první polovině roku 1999 Solaris Enterprise Server
1.0. Navržen je speciálně pro potřeby datových center, e-commerce a ERP
(Enterprise Resource Planning), kde nabízí schopnosti sálových počítačů za
zlomek jejich ceny. Jeho součástí bude Sun Cluster 2.2 a Sun DiskSuite,
zajišťující neustálou dostupnost dat. Solaris Enterprise Server vyžaduje
Solaris 2.6 nebo Solaris 7, běžící na platformě SPARC.
Pro poskytovatele síťových služeb (ISP Internet Service Provider) je určen
Solaris ISP Server 2.0. Ten se zaměřuje na dvě klíčové oblasti: operační
efektivitu a přidané služby. Nabízí proto nástroje pro snadnou instalaci,
konfiguraci a správu, pro zajištění bezpečnosti a pro monitorování. Součástí
Solaris ISP Serveru jsou pochopitelně webový, USENET a FTP server. Podobně jako
obě předchozí rozšíření vyžaduje Solaris ISP Server pro svůj běh operační
prostředí Solaris 2.6 nebo Solaris 7, běžící na platformě SPARC nebo Pentium.
Drobečci od Fujitsu
Plasmové displeje PlasmaVision
Roman Barták
Plasmové displeje nejsou nějakou technologickou novinkou, širokého použití se
ale zatím nedočkaly. Nabízejí ovšem vlastnosti, které kombinují výhody
klasických CRT monitorů a LCD displejů při odstranění jejich nevýhod. Úhel
pohledu na plasmový displej je například 160?, což odpovídá CRT monitorům a
dvojnásobně převyšuje běžné LCD displeje. Obraz je ve všech částech displeje
ostrý bez zkreslení v okrajích, což je zase kladná vlastnost LCD displejů.
Podobně jako LCD displeje jsou také plasmové displeje tenké a lehké, takže je
možné je například pověsit na stěnu. Navíc plasmový displej není ovlivněn
magnetickou interferencí (neobsahuje katodovou trubici CRT monitorů), což
usnadňuje jeho použití v různých prostředích.
Vlastnosti a velikost úhlopříčky plasmových displejů je předurčují pro použití
jako digitální plakáty, nástěnné reklamy a informační tabule. Dobře se uplatní
také v konferenčních místnostech, kde je lze snadno instalovat na stěnu.
Fujitsu dnes nabízí dvě řady plasmových displejů, lišící se velikostí
úhlopříčky. Menší z displejů, model PlasmaVision PDS 2174, nabízí úhlopříčku
21" s rozlišením 640 x 480 bodů při 16,7 milionech barev. Jeho hloubka je ale
pouhých 8 cm a hmotnost 11,5 kg, takže jeho umístění například na stěnu nečiní
problémy. Displej obsahuje konektory vstupu zvuku a S-Video, kompozitní video a
15pinový VGA, takže jej lze připojit k celé třídě zařízení od počítačů až po
videopřehrávače a TV tunery. Nastavení displeje se provádí dálkovým IR
ovládáním. Cena displeje je 248 tisíc Kč.
Pro větší prostory nabízí Fujitsu displeje PlasmaVision PDS 4201 a 4203 se 42"
obrazovkou. Maximální rozlišení se zvětšilo na 852 x
x 480 bodů, hloubka displeje vzrostla na 15 cm a hmotnost na 38,5 kg. Ke
vstupům předchozího modelu přibyla trojice BNC konektorů a rozhraní RS 232C pro
ovládání funkcí displeje. Zachováno zůstalo infračervené dálkové ovládání.
Displeje 4201 a 4203 se odlišují kontrastním poměrem a jejich cena je 260,
resp. 345 tisíc Kč.
Další model řady 42xx, PlasmaVision PDS 4204, zahrnuje všechny vlastnosti
standardních PlasmaVision displejů, ke kterým přidává slot pro PC Card.
Parametry tohoto displeje se neliší od modelu PDS 4203, přibyl ale vestavěný PC
Card Viewer. Displej tak nepotřebuje být napojen na externí zařízení dodávající
obraz (počítač, videopřehrávač apod.), čímž se ušetří ne vždy jednoduché
přivedení obrazového signálu drátem. Do slotu pro PC Cards lze vkládat karty
Flash Disk, obsahující v závislosti na kapacitě až 102 obrázků, které se po
zasunutí karty začnou automaticky přehrávat. Tento přístup se uplatní především
u samostatně umístěných informačních nebo reklamních displejů. Cena displeje
PlasmaVision PDS 4204 je 375 tisíc Kč.
Úplnou novinkou je PlasmaVision PDS 4207, jenž se začne prodávat koncem roku
1998. Na první pohled se výrazně neliší od předchozího modelu PDS 4204, opět
nabízí obrazovku s úhlopříčkou 42 ", slot pro PC Card s promítanými obrázky a
řadu videovstupů. Tentokrát je ovšem maximální podporované rozlišení 1 024 x
768 bodů při 16,7 milionech barev, čímž tento displej vstoupil do éry XGA.
Velmi zajímavá je možnost doplnit 42" displeje o klipový rám, používající
infračervené technologie pro vytvoření dotykové obrazovky. Tu pak lze používat
v různých informačních kioscích jako vstup informací zadávaných
uživatelem.Velký a plochý
Nové displeje od NEC
Roman Barták
Perspektivní, i když ve srovnání s CRT monitory stále ještě drahou technologií
zobrazovacích zařízení jsou ploché LCD displeje, které se ze světa notebooků
vydaly také na stoly. Jejich výhodou je stálý obraz, žádné škodlivé
elektromagnetické vyzařování a také malé rozměry a nízká hmotnost. O tom, že
stolní LCD displeje dnes velikostí nijak nezaostávají za svými klasickými
kolegy, svědčí i produktová řada firmy NEC.
Stolní LCD displeje firmy NEC začínají u modelů LCD 400(V) se 14,1"
úhlopříčkou. Jedná se samozřejmě o TFT displeje s aktivní maticí a s maximálním
rozlišením 1 024 x 768 bodů. Hmotnost displeje je 5 kg. Model LCD 400 používá
pro zobrazování technologii XtraView/SuperFine, díky které je viditelný úhel
zobrazení 160 ?, čímž se vyrovná běžným monitorům. Jeho cena je 44 200 Kč.
Levnější model LCD 400V používá klasický LCD displej, u něhož je úhel pohledu
omezen na 100 ? horizontálně a 45 ? vertikálně. Cena je o něco nižší, tj. 34
400 Kč.
Od 15" displejů nabízí NEC nový TORO design, kdy je vlastní displej oddělen od
podstavce a síťové přípojky. To umožňuje nejrůznější umístění displeje,
například na pohyblivé rameno nebo na stěnu. TORO design také umožňuje otáčet
displej o 90 stupňů, součástí dodávky je proto software, který otáčí obrazem,
takže displej lze provozovat jak na výšku, tak i na šířku. Všechny nové modely
také používají originální plastický kryt NEC na bázi polykarbonátu se
silikonem, jenž je neškodný vůči životnímu prostředí a je plně recyklovatelný.
Zástupcem 15 palcových LCD displejů NEC jsou modely LCD 1510V a LCD 1510,
nabízející stejné maximální rozlišení jako jejich menší kolegové, tj. 1 024 x
768 bodů při obnovovací frekvenci 75 Hz. Displej váží 7 kg. Oba modely opět
používají aktivní TFT matici, přičemž dražší z nich, LCD 1510, využívá
technologie XtraView/SuperFine pro široký úhel pohledu. Jeho cena je 61 400 Kč.
Nižší cena modelu LCD 1510V, 49 100 Kč, je vykoupena použitím klasické TFT
matice s užším úhlem, pod kterým se lze na monitor dívat.
A nastupují profesionální modely LCD displejů vhodné pro grafické, DTP a
CAD/CAM aplikace. Displej s úhlopříčkou 18,1 " nese typové označení LCD 1810 a
stojí 147 400 Kč. V této ceně je zahrnuta jak technologie TORO design pro
snadnou manipulaci s displejem, tak technologie XtraView/SuperFine pro široký
úhel pohledu. Tento displej již podporuje maximální rozlišení 1 280 x 1 024
bodů a má BNC vstup videosignálu. Váží 9 kg, je široký 252 mm, takže se vejde
na běžný pracovní stůl, což rozhodně neplatí o podobně velkých CRT monitorech.
Současným vrcholem řady LCD displejů NEC je model LCD 2010 s úhlopříčkou 20,1
". Opět jsou přítomny technologie TORO design a XtraView/SuperFine a
podporováno je rozlišení do 1 280 x 1 024 bodů při obnovovací frekvenci 75 Hz.
Displej je určen pro profesionální práci, takže nechybí konektory BNC a
software pro nastavení barev. Hmotnost displeje se vyhoupla na 12,5 kg, ale
jeho šířka zůstala stejná jako u 18" modelu. Za prémium technologii se ovšem
platí, a tak displej LCD 2010 již stojí 294 900 Kč.
NEC má přirozeně ve své produkci i kompletní řadu klasických CRT monitorů.
Novinkou v této řadě je 19" monitor E900+, který vyplňuje mezeru mezi 17" a 21"
monitory. Obliba monitorů s úhlopříčkou 19 " stále roste a brzy možná nahradí
dnes typický formát 17 ". 19" monitory totiž umožňují pohodlně zobrazovat
stránku A4 na výšku bez nevýhod 21" monitorů, jako jsou hmotnost, rozměry a
pořizovací náklady. Doporučeným rozlišením monitoru NEC E900+ je 1 280 x 1 024
bodů při obnovovací frekvenci 85 Hz. I při maximálním rozlišení 1 600 x x 1 200
bodů je ale obnovovací frekvence pořád ještě ergonomicky přijatelných 75 Hz.
Monitor používá masku s roztečí 0,26 mm, zajišťující ostré zobrazení, a metodu
OptiClear bránící nepříjemným odleskům na obrazovce monitoru. Velikost monitoru
je 447 x 462 x 482 mm, hmotnost 23,8 kg a cena 29 990 Kč.
Opět šampióny?
Mezinárodní soutěž v programování ACM
Roman Barták
Rok 1998 pro nás byl na mezinárodním kolbišti poměrně úspěšný, stačí jen
připomenout slavné olympijské zlato našich hokejistů. Málokdo ovšem tuší, že
podobně úspěšní byli i naši reprezentanti na poli high-tech. V roce 1998 totiž
tým Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy zvítězil ve světovém
finále ACM International Collegiate Programming Contest (ACMICPC), nejstarší a
největší soutěže v programování pro studenty středních a vysokých škol. Tuto
soutěž pořádá nezisková organizace ACM (the Association for Computing
Machinery), která je největší mezinárodní vědeckou a vzdělávací společností v
oboru využití počítačů. Vítězství českého týmu je o to cennější, že v celé
dvacetileté historii ACMICPC se podařilo vyhrát jen čtyřem neamerickým týmům,
naposledy tedy právě českému družstvu.
Světové finále 1998 je za námi a tak se již koncem roku 1998 naplno rozhořely
boje v regionálních kolech o postup do Světového finále 1999. V polovině
listopadu se do Prahy na České vysoké učení technické sjelo 44 trojčlenných
týmů z České republiky, Maďarska, Polska, Slovenska a Rakouska, aby spolu
svedly boj ve středoevropském finále (v Evropě je celkem pět takových regionů).
Již druhý rok toto regionální finále sponzoruje společnost IBM Česká republika,
pro kterou je to zároveň příležitost k hledání nových talentů v oboru
informačních technologií. Ostatně IBM je celosvětovým sponzorem soutěže ACM.
Po pětihodinovém boji, kdy soutěžící řešili osm různých příkladů s rozdílnou
obtížností, bylo rozhodnuto. A jak to tedy dopadlo, dočkáme se v roce 1999
obhajoby titulu světového šampióna v programování? Dnes už jasné, že bohužel
ne. Žádný z českých týmů totiž neprošel přes středoevropské finále, ve kterém
zvítězilo družstvo Univerzity Komenského z Bratislavy, postupující společně s
druhým v pořadí, Varšavskou universitou, do celosvětového finále. Nejlepší
české družstvo z University Karlovy, se umístilo na pátém místě. Ve světovém
finále ACMICPC 1999, jež se bude konat na jaře 1999 v nizozemském Eindhovenu,
tj. mimochodem poprvé na evropském kontinentu, tak můžeme držet palce týmům ze
sousedních států, které to rozhodně nebudou mít v konkurenci 54 družstev z
celého světa snadné.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU