Autorem studie je bezpečnostní divize Intelu McAfee, která zprávu vypracovala ve spolupráci s washingtonským think-tankem Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS).
Studie vychází z veřejně dostupných dat shromážděných vládními organizacemi a univerzitami po celém světě. Seznam zahrnuje instituce z Německa, Nizozemska, Číny, Austrálie či Malajsie. Studie pak těží i z rozhovorů s mnoha bezpečnostními experty.
Spodní odhad nákladů kybernetické kriminality činí 375 miliard dolarů, zatímco horní hranice je 575 miliard. „Dokonce i spodní odhad je vyšší než národní produkt mnoha zemí a vlád,“ píše se v bezpečnostní zprávě.
V roce 2009 McAfee (tehdy ještě jako samostatná společnost) odhadovala roční náklady kyberkriminality na 1 bilion dolarů. S tímto číslem však narazila u odborných kruhů a sama společnost později přiznala, že jde o chybnou hodnotu. V roce 2013 poprvé provedla průzkum ve spolupráci s CSIS a tehdy došla k horní hranici 600 miliard dolarů, což je mimochodem podobné číslo jako v případě mezinárodního obchodu s drogami.
V nejnovější studii autoři přiznávají, že většina incidentů, které lze označit zahrnout do škatulky kyberkriminalita, není nikde hlášena. K tomu, že se staly obětí této činnosti, se prý přizná jen malé procento firem. Shromažďování dat o kyberkriminalitě pak stěžuje také fakt, že v různých zemích mají pro tuto aktivitu jinou definici. „Jen pár států se pokusilo o přesnější vyčíslení škod způsobených kyberkriminalitou,“ stěžují si autoři studie.
Celkem byla pro účely studie použita data z 51 zemí z oblastí, které generují asi 80 % světového příjmu. Podle studie lze náklady kyberkriminality vyjádřit jako konstantní podíl národního produktu, přičemž toto procento se liší v závislosti na rozvinutosti dané země. Studie přitom brala v potaz i nepřímé náklady jako například porušení duševního vlastnictví nebo poničení reputace.
V závěru studie předpovídá další růst celkových nákladů v souvislosti s tím, jak další společnosti přecházejí do kyberprostoru.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU