Vytvoření samostatné zákonné úpravy regulující chování v internetových diskuzích se v nejbližší době jeví jako nereálné a možná i zbytečné. Takováto úprava by totiž musela ve svém obsahu zohlednit hned několik faktorů, aby mohla být považována za úpravu efektivní. Jedním z těchto faktorů je, mimo jiné, konsenzus na zákonné úpravě nejen mezi širokou veřejností, ale i mezi poskytovateli služeb internetových diskuzí (providery).
Zároveň by úprava musela přijít s efektivním vymáháním těchto pravidel, což je v dnešní době, kdy se informace šíří vysokou rychlostí, velmi komplikované. Pro posuzování chování v internetových diskuzích se tak postupuje podle obecných předpisů, např. podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, nebo v případě odpovědnosti provozovatelů diskuzí dle zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti.
Vzhledem k výše uvedenému a k rychlosti technického vývoje, včetně způsobu komunikace na internetu, přistupují provozovatelé internetových diskuzí (a obdobných platforem, na nichž může docházet k prezentaci názorů) k ustanovení vlastních pravidel, která zároveň z pozice administrátora vymáhají. Tato pravidla tak vedle zákonné úpravy představují další nástroj pro ochranu práv jednotlivců. Administrátoři vymáhají tato pravidla tak, že příspěvky manuálně nebo automatizovaně kontrolují, případně následně reagují na ohlášení nepovoleného obsahu, které přijde od jiných uživatelů. V některých případech, díky automatické kontrole, nemůže být vadný příspěvek ani odeslán. Mimo smazání příspěvku/omezení „publika“, kterému se příspěvek může zobrazit, může být trestem i smazání uživatelského účtu, případně zablokování („ban“) přístupu na určitou dobu.
Tato pravidla zakazují sdílení určitého obsahu, jako jsou např. viry, pornografie či nelegální software, stejně jako projevy obsahující vulgarity a nadávky. Explicitně zakázané bývá také rozesílání spamu atd. Dodržování těchto pravidel je založeno na soukromoprávním vztahu a tak, chce-li uživatel využívat dané internetové diskuze, musí se pravidlům podřídit, neboť jejich porušení znamená porušení smlouvy mezi uživatelem a providerem.
Autor je z advokátní kanceláře PwC Legal