Linux na desktopu pravda nebo mýtus?

Přehled linuxových aplikací v kostce

OS Linux je v poslední době častým námětem autorů internetových i tištěných magazínů. Kromě přínosných článků, hodnotících převážně dostupná fakta, vzniká i mnoho takzvaných „flamewar“, sloužících pouze k vyvolání nesmyslných diskusí mezi oběma tábory uživatelů (Linuxu a Windows). V tomto textu nechceme oba systémy porovnávat, ale spíše ukázat budoucím „linuxákům“ možnosti tohoto operačního systému ve všech oblastech desktopové práce. Jakýsi přehled často používaných aplikací a pomocí obrázků i jejich pokročilý vzhled a ovládání. Linux je dnes na desktopu (v Evropě) největším a nejvážnějším konkurentem Windows, a proto se s ním na stránkách našeho časopisu budete setkávat stále častěji. Způsob práce s počítačem se pro každého uživatele velmi liší, a to je důvodem pro rozdělení programů do několika kategorií.

Internet a komunikace

Internetové aplikace uvádíme na prvním místě zcela záměrně. Úspěch Linuxu totiž započal právě na serverech poskytujících internetové služby. A klientské aplikace na tom nejsou se svou univerzalitou o nic hůře. Základním kamenem internetové komunikace je jistě prohlížeč webových stránek. Nejznámějším linuxovým zástupcem je stále populárnější Mozilla Firefox, který je shodně vyvíjen pro Linux i Windows. Ve své distribuci tak můžete vždy použít nejnovější verzi tohoto browseru, a to i v naší mateřštině. O kvalitách Firefoxu svědčí i jeho rostoucí podíl na světovém trhu. Mezi další dostupné prohlížeče pod Linuxem patří neméně známá Opera a také standardní zástupci ze dvou nejrozšířenějších objektově orientovaných grafických desktopů: Konqueror (z KDE) a Nautilus (z GNOME).
Druhou a stále důležitější kapitolou internetové komunikace je posílání krátkých zpráv (neboli instant messaging). V dnešní době jsme mu propadli úplně všichni a pro leckteré uživatele je tento způsob komunikace i pracovním nástrojem. V Linuxu se opět často používají zástupci GNOME nebo KDE, tj. GaIM a Kopete. Oba dva jsou multiprotokolární, poradí si tedy se všemi dnes dostupnými IM systémy jako je Jabber (mezi „linuxáky“ velmi oblíben díky své otevřenosti), ICQ, Yahoo, AIM, Google Talk atd. Z mnoha dalších aktivně vyvíjených klientů jmenujme PidGin, taktéž ovládající všemožné protokoly, navíc však snadno ovladatelný a podporující zásuvné moduly. O IM je tedy v Linuxu postaráno více než dobře.
Ve výčtu internetových aplikací nesmíme zapomenout na elektronickou poštu. Stejně jako ve Windows najdete v Linuxu mnoho poštovních klientů zvládajících protokoly POP3 a IMAP4. V KDE je to například velmi povedený KMail, více rozšířený je však populární Thunderbird z rodiny Mozilla Foundation. Jestliže se chcete přiblížit k „velkému“ Outlooku od Microsoftu, poohlédněte se po GNOME Evolution, komplexním pošťákovi včetně kalendáře a úkolů, jenž obsahuje (za peníze) i konektor pro server MS Exchange.

Kancelář

Kancelářské aplikace patřily v minulosti k těm nejvíce kritizovaným. Nejenže kompletně chyběly (a stále tak trochu chybí) zástupci pro zpracování vašich financí, nedostávalo se však ani tabulkových kalkulátorů a tak trochu pokročilejších textových editorů. Dominantní postavení MS Office pak vyvolalo akutní potřebu možnosti čtení MS formátů po Linuxem. S těmito požadavky vznikl z původního StarOffice dnes již rozšířený balík OpenOffice.org, který si s formáty od konkurence poradí téměř bez problémů a sám je navíc více než dobrou zdarma distribuovanou alternativou. Důkazem budiž masivní rozšíření tohoto balíku i na platformě Windows. K dispozici tak máte kvalitní textový editor, tabulkový kalkulátor, nástroj pro tvorbu prezentací a dokonce i databázový systém, kterých však samotný Linux obsahuje již mnoho let hned několik (mezi nejznámější patří MySQL a Postgre
SQL). Kromě toho je v rámci projektu KDE vyvíjen kancelářsky balík KOffice, snáze použitelná a méně hardwarově náročná alternativa k OpenOffice.org. Dlouhá léta pak v Linuxu najdete např. Abiword, velmi kvalitní textový editor, a mnoho dalších.

Grafické nástroje

Ano, i pod Linuxem existuje v dnešní době množství programů pro zpracování bitmapové a vektorové grafiky. Avšak není to Photoshop ani Corel Draw. Hromadný přesun profesionálních grafiků k Linuxu tak v nejbližších letech neočekáváme. Známým zástupcem pro bitmapu je jistě Gimp, opět vyvíjený paralelně pro Linux i Windows a na obou systémech stále populárnější. Gimp patří mezi špičku a nijak si nezadá ani se zmíněným Photoshopem. Markantní rozdíl však najdeme ve způsobu práce. Vektory si bere na svá bedra nejčastěji OpenOffice.org Draw, který sice kvalit výše zmíněného Corelu nedosahuje, avšak jako základní editor plně postačí. Linux je překvapivě dobře vybaven softwarem pro 3D grafiku a animace. Mnoho známých kreslených filmů tak bylo zpracováno právě na Linuxu. Nejznámějším zástupcem této kategorie je asi špičkový software Blender.

Zvuk a video

Multimedia jako taková patřila v Linuxu vždy k opomíjeným kategoriím, zejména pro nedostatečnou podporu zvukových a video karet. Dnes je však situace diametrálně odlišná. Oba dva největší výrobci (NVidia a ATI) produkují souběžně ovladače pro Linux i Windows a podpora zvukových karet je taktéž velmi dobrá. Potíže způsobí uživateli v některých distribucích nepřítomné video a audio kodeky, které je nutné posléze získat z internetu. Ale není tomu tak vždy. O přehrání video souborů se pak postará asi nejrozšířenější MPlayer Movie Player nebo neméně populární Xine, který zvládne i zobrazení TV kanálů (pokud máte příslušný hardware). Oba dva obsahují běžné funkce (titulky, pan&scan, filtry, playlist) a jejich schopnosti jsou přímo úměrné počtu kodeků, které jsou ve vašem Linuxu dostupné. Z alternativních pak jmenujme Totem (KDE), nebo GMPlayer (GNOME). Přehrávání zvuku naopak zajistí už celá léta vyvíjející se Amarok, který si svými schopnostmi nezadá s poslední verzí Winampu ve Windows. Skladby ukládá do databáze, nechybí jejich hodnocení, řazení, filtrace, stažení informací z internetu a další. Přehrajete opět vše, na co máte kodek. Amarok bez problémů zvládne i internetová rádia. Zvuk je však možné v Linuxu i editovat. K tomu slouží hlavně populární Audicity, nebo mnoho menších zvukových editorů. V Linuxu také pomocí Gripu nebo Sound Juiceru snadno „nagrabujete“ vaše zvukové CD a k jeho vypálení potom použijte KCDCreator či Serpentine.

Hry

S hudbou a videem úzce souvisí kategorie her. Tato část článku však bude krátká. Linux je totiž pro herní vývojáře platformou stále málo atraktivní, a proto lze v tomto OS spustit jen zlomek moderních herních titulů. Linuxoví hráči tak často sahají po emulátorech, které jim umožní pod Linuxem spouštět verzi určenou pro Windows. Jestliže si však vystačíte s kartami nebo vás baví Tetris, máte zde k dispozici dostatečně alternativ. Strategicky založení hráči dostali od vývojářů linuxovou verzi slavné Civilization a několika jejích pozdějších klonů. Pro dlouholeté a v tomto ohledu nepochopené „unixáky“ však zůstane největší „peckou“ xpilot. Vy ostatní ho neváhejte vyzkoušet.

Systémové nástroje

Nástroje pro správu systému se s konkrétní distribucí velmi liší. Zatímco ostatní výše zmíněný software vesměs zprovozníte pod kterýmkoliv Linuxem, se systémovými nástroji to není tak jednoznačné. Každý výrobce totiž vyvíjí vlastní sadu utilit, jejíž pomocí se vám snaží ovládání Linuxu co nejvíce zpříjemnit. A čím sofistikovanější tyto utility jsou, tím je pro začátečníky vhodnější vlastní distribuce. Obecně lze říci, že každá distribuce obsahuje nějakou aplikaci pro instalaci a údržbu programů, pro správu hardwaru a ovladačů, pro nastavení sítě a uživatelů a pro ovládání grafického rozhraní, které právě používáte (např. KDE má vlastní sadu nazvanou příznačně Ovládací panely, jež sdružuje hned několik panelu s nastavením oken, vzhledu, rozlišení atd.).
Správa vašeho systému tak nebude o mnoho náročnější než u konkurenčních Windows. Někdy spíše naopak. Jako důkaz prosím přijměte poslední ilustrační obrázek, který ukazuje možnosti správy v již dříve recenzované distribuci Linux Mint. 8 0139/CZ ?

Verdikt

Co říci závěrem? Linux dnes JE plnohodnotným operačním systémem pro desktop. Jsou si toho vědomy mnohé instituce včetně několika státních, které se rozhodly Linux používat. Pro Linux již dnes existuje obrovské množství programového vybavení, jehož kvalita ale mnohdy kolísá. Vždy je však možné nalézt alespoň jednoho zástupce, jenž perfektně vyhoví požadavkům uživatele. Procesu hledání se asi nevyhnete, ale přečtením tohoto článku jste si značnou část z něj pravděpodobně ušetřili.