Microsoft Office rozšiřuje podporu otevřených formátů

Manažer sady Office Jim Thatcher na blogu Microsoftu tento týden oznámil: „V následující verzi sady Office jsme přidali možnost plně používat další dva formáty – Open XML a Open Document Format 1.2. Přidali jsme také podporu otevírání dokumentů PDF, které bude možné upravit ve Wordu a uložit v některém z podporovaných formátů. Microsoft Office 2013 díky rozšíření o podporu těchto standardizovaných formátů dokumentů nabídne uživatelům více možností výběru při práci s dokumenty a jejich výměně s ostatními.“

Tato slova potvrzují sílu otevřených standardů, protože dokáží vnést na softwarový trh silnou konkurenci a modernizaci. Formáty souborů mohou vypadat nezajímavě, toto oznámení nicméně potvrzuje dvě významné vlastnosti open source. Otevřené standardy mohou fungovat jako významná konkurence a současně mohou nabízet pevnou základnu, na které mohou stavět ostatní.

Na přelomu tisíciletí se podařilo sadě MS Office vytlačit veškerou významnější konkurenci a ovládnout trh až na úroveň hraničící s monopolem. V této situaci přišla společnost Sun Microsystems se svým projektem open source kancelářské sady nazvané StarOffice. Ten postavila na základech kódu sady OpenOffice.org, kterou zakoupila v roce 1999. Nekomerční verze nabízená i nadále pod označením OpenOffice.org se prosadila natolik, že se stala alternativou k MS Office na poli open source. Výhodou vyplývající z využití otevřeného kódu bylo také rozšíření do různých operačních systémů.

Vývojáři této sady po přechodu k Sunu vyvinuli nový formát souborů založený na jazyce XML. Díky tomu bylo mnohem snadnější dosáhnout spolupráce s jinými aplikacemi a navíc i zaručit kompatibilitu formátu mezi různými verzemi kancelářské sady.

Sun se snažil dosáhnout mezinárodní standardizace nového formátu v rámci oborové asociace OASIS. I když ho Microsoft, který je členem této asociace, odmítal, byl formát ODF nakonec schválen jako standardní v rámci OASIS. Později získal i certifikaci mezinárodně široce uznávaného standardu ISO. Tím vzrostl tlak na vlastní formáty, které používal Microsoft v aplikacích sady Office. Společnost proto podnítila zavedení konkurenčního otevřeného standardu postaveného na jazyce XML a vycházejícího z formátů Microsoftu. Formát, označovaný jako OOXML, byl zařazen mezi standardní, a to jak v rámci OASIS, tak ISO. Pod tlakem open source změnil Microsoft přístup ke kompatibilitě formátů. Opustil dosavadní praxi, kdy nezaručoval kompatibilitu formátů mezi různými verzemi sady Office, a přešel k otevřeným formátům podporovaným různými verzemi. Tento otevřený formát navíc mohou využívat ostatní aplikace bez rizika ztráty části informací jako u uzavřených formátů.

Druhé oznámení na blogu Microsoftu dokumentuje, že dobré příklady táhnou. OpenOffice.org a LibreOffice (který vznikl v roce 2010 jako samostatná větev postavená na kódu OpenOffice.org) podporují možnost ukládání souborů do formátu PDF. MS Office nabídl tuto funkčnost volitelně ve verzi 2007 a v následující verzi již standardně pro všechny.

LibreOffice navíc umožňuje vytvářet tzv. hybridní dokumenty PDF, které je možné opakovaně upravovat a ukládat. Z oznámení na blogu je možné usuzovat, že podobný přístup zvolil i Microsoft. Použil ale vlastní formát, což znamená, že editovatelné dokumenty PDF vytvořené v sadě LibreOffice nebude možné upravovat v sadě MS Office a naopak.

Další problém představuje zrušení možnosti zápisu souborů ve starší verzi formátu ODF – 1.1. To poněkud omezí možnost spolupráce se staršími verzemi OpenOffice.org, protože v novém Office bude možné soubory ODF ukládat pouze ve verzi 1.2.

Nicméně i přes tyto nedostatky je možno říct, že otevřené standardy pomohly uživatelům sady MS Office získat nové užitečné funkce a navíc i možnost spolupráce s jinými aplikacemi včetně těch cloudových typu Dokumentů Google.