takřka symbolem počátků moderního používáni internetu a především webu a jeho
aplikací, výrazem charity. Jednalo se o důsledek poměrně dlouhodobého vývoje.
Netscape se svým produktem byl nekorunovaným králem webových prohlížečů.
Konkurenční aplikace, kterých existovalo několik (až několik desítek)
nedosahovaly kvality NN a především pak jeho rozšířenosti. Ranou pro tohoto
krále byl až radikální nástup společnosti Microsoft na pole prohlížečů
(přesněji řečeno webových klientů).
Zatímco dnes používáme webový prohlížeč jednak pro čtení stránek a pro práci s
aplikacemi od elektronické pošty až po bankovnictví nebo hraní uzpůsobených
her, na konci devadesátých let dvacátého století vládlo přesvědčení, že účel
tohoto programu je jiný. Prohlížeč, případně jeho nadstavby a především pak
integrace do operačního systému měly být "v budoucnosti" prakticky vzato
jediným nástrojem komunikace uživatele počítače a informačních systémů. Jazyky,
které tvoří web, měly být prostředkem pro vytvoření prakticky jakékoliv
aplikace. Příkladem této teze může být třeba integrace "aktivního desktopu"
nebo "aktivních kanálů" do Windows 98 - na stopy této snahy o univerzálnost
prohlížeče stále můžete narazit, pokud zmíněnou verzi operačního systému
instalujete na nějaký počítač, a to v podobě odkazů na kanály a neekonomického
nastavení plochy a jejích komponent.
Microsoft Internet Explorer, který dnes známe jako většinový prohlížeč s
drtivým podílem mezi aplikacemi tohoto typu, byl první tři verze své existence
na hranici použitelnosti. Integrace do Windows 95SR2 jej sice značně rozšířila
a následně i vyvolala notoricky známé soudní spory mezi Microsoftem a polovinou
USA, reprezentovaných Federálním ministerstvem spravedlnosti. Nicméně se
rozhodně nejednalo o propagaci kvalitní aplikace. Až Internet Explorer 4, který
přišel se zcela jinou koncepcí, s automatickým doplňováním adres a formulářů, s
mnohonásobně lepší stabilitou a využitelností, následovaný "modulární" verzi 5,
podrazil definitivně tehdy již jen "alternativnímu" Netscapu nohy. Společně s
Internet Explorerem přidávaným do Windows spatřila světlo světa také
implementace webových standardů v podání Microsoftu, která byla poněkud odlišná
od toho, co nabízel Netscape. V důsledku toho a kvůli optimalizaci především
komplikovanějších webů a aplikací se NN, respektive NC stal postupem času stále
méně a méně použitelným. Firma Netscape, která byla na prodeji svého
komunikátoru (později už tomu bylo jinak) finančně závislá, nemohla s
mnohonásobně silnějším Microsoftem, jehož nejlepší lidé pracovali na vývoji
Internet Exploreru, držet krok. A následné otevření zdrojových kódů bylo jen
důsledkem tohoto stavu.
Prakticky okamžitě začal vývoj nového prohlížeče Mozilla, který také po
několika letech spatřil světlo světa ve své první oficiální verzi. Do původního
kódu Netscapu byly implementovány novější standardy, byly opraveny chyby,
nepatrně se změnil vzhled, bylo přidáno mnoho užitečných pomůcek. Ve
skutečnosti ale Mozilla byla a ve své aktuální verzi stále ještě je variací na
původní Netscape, jakýmsi pokračováním jeho vývoje - pouze s jinou koordinací a
za přispění velkého množství vývojářů rozmístěných po celém světě.
Koncepce komunikátoru, tedy programu, který v sobě slučuje několik různých
nástrojů, není pro každého uživatele nebo administrátora sítě optimální. Jednak
kvůli velké kumulaci nástrojů, z nichž ne všechny najdou využití, jednak proto,
že s Mozillou přichází množství věcí, které mohou být problematické. Sem patří
složitější konfigurace, vyšší nároky na hardware a v některých případech také
problémy se stabilitou nebo se slučitelností vůči jiným aplikacím. Asi takto se
zrodila idea Firefoxu.
Mozilla Firefox (dříve Firebird - projekt byl kvůli kolizi s jinou aplikací
přejmenován) vychází z "velké" Mozilly, ale aplikace je zúžena pouze na
prohlížeč. Jádro Gecko, které překládá webové stránky a stará se o jejich
korektní zobrazení, je ve Firefoxu stejné jako v Mozille. Výrazně je ale
změněno prostředí aplikace, v němž toto jádro pracuje. Program je zjednodušen,
má nový vzhled, nabízí nástroje pro práci s "nedostatky" moderního webu, jako
je manažer vyskakovacích oken nebo cookies, konfigurace je podstatně jednodušší
než u Mozilly (kde prakticky kopíruje koncepci Netscapu, včetně původních
oken). Mozilla Firefox je prostě zcela novým prohlížečem, který přichází s
novou kvalitou a je Internet Exploreru do jisté místy schopen konkurovat lépe,
než jak to svede "velká" Mozilla. Pojďme se na něj tedy podívat zblízka a
ukažme si, jak můžete Firefox využít u vás doma nebo například ve firmě.
Test: Měl bych přejít na Firefox?
1) Navštěvujete weby s warezem?
2) Navštěvujete weby s pornografií?
3) Míváte otevřeno hodně oken prohlížeče (více než tři) současně?
4) Měl(a) jste v počítači za poslední týden nový spyware?
5) Obáváte se bezpečnostních neduhů svého prohlížeče?
6) Obáváte se virové nákazy přes prohlížeč?
7) Vadí vám vyskakovací (pop-up) okna?
8) Chcete využívat manažer stahovaných souborů, bez nutnosti instalovat externí?
Za každou kladnou odpověď v testu si připište jeden bod.
Pokud se vám podařilo dosáhnout tří a více bodů, měli byste o Firefoxu uvažovat
a měli byste si jej v české verzi vyzkoušet. Po jeho instalování Internet
Explorer v operačním systému Windows zůstane a je tak možné ho v krajním
případě používat pro weby, které s Firefoxem nefungují nebo se zobrazují
nekorektně (především pro velmi sofistikované aplikace)
Mozilla Firefox: Přednosti a nedostatky
(ve srovnání s Internet Explorerem 6.0SP1-XPSP2)
V čem je lepší Firefox?
( Firefox je multiplatformní, existuje pro mnoho operačních systémů a prakticky
pro libovolný z nich je možné jej přizpůsobit. Internet Explorer funguje pouze
ve Windows a po stránce bezpečnosti nejlépe vybavená verze pouze ve Windows XP
s instalovaným servisním balíčkem SP2.
( Firefox nabízí možnost surfování v záložkách. V jednom fyzickém okně je možné
otevřít velké množství záložek a přepínat mezi nimi, zatímco v Internet
Exploreru (bez specializované nadstavby) musíte pro každou stránku otevírat
nové okno programu. Surfování v záložkách, které mohou být spouštěny na pozadí,
je jednoduché a uživatelsky přátelské. Nebrání samozřejmě otevírání většího
počtu záložek uživatelem.
(Firefox nabízí možnost ukládání a komplexní správy formulářů, které na webu
používáme, hesel, které jsou s nimi asociovány, blokování vyskakovacích oken a
vůbec soukromí i bezpečnost vůbec. Internet Explorer má analogické funkce
(XP-SP2), nicméně tyto funkce bývají hodnoceny jako méně bezpečné než v případě
Firefoxu.
V čem je lepší Internet Explorer?
( Internet Explorer je součástí operačních systémů Windows. Přes veškerou snahu
je třeba říci, že v těchto systémech je při splnění několika podmínek rychlejší
a výkonnější než Mozilla Firefox. Internet Explorer spotřebovává menší množství
operační paměti než Firefox, v současné době lze také říci, že je stabilnější.
Přetrvává nicméně skutečnost nižší úrovně zabezpečení a menšího uživatelského
pohodlí.
( Internet Explorer je také kompatibilnější. I když velkou většinu webů je
možné používat i s Mozilla Firefoxem, existuje (nezanedbatelné) množství
aplikací, které bez IE fungovat nebudou. V poslední době můžeme být svědky
opačného extrému, kdy jsou aplikace optimalizovány speciálně pro Mozillu,
Firefox nevyjímaje. Internet Explorer je však stejně nejrozšířenější, a proto
je také nutné říci, že i nejkompatibilnější webový prohlížeč.
( Firefox (nebo Mozillu) musíte stáhnout z internetu nebo instalovat z CD a až
pak ji můžete používat. Internet Explorer je předisntalován v systému. Z toho
plynou i další přednosti, jako například podpora aplikací. Mnoho programů,
které zobrazují webové stránky, používá pro tyto účely jádro Internet
Exploreru. Přestože přítomnost Mozilly Firefox v počítači takovému programu
nevadí, prozatím existuje jen velmi málo aplikací, které by ke stejnému účelu
používaly Firefox, a proto jej i vyžadovaly.
V čem jsou si oba prohlížeče podobné?
( Internet Explorer i Mozilla Firefox nabízejí kompatibilitu dostatečnou pro
naprostou většinu webových serverů. Setkat se s něčím, co na kterémkoliv z
těchto programů nefunguje, je v současnosti spíše výjimka.
( Obě aplikace jsou přeloženy do velkého množství jazyků a prakticky všechny
jazyky, jimiž je psán web, pasivně podporují. Internet Explorer je lokalizován
ve všech Windows, Firefox existuje v mnoha verzích (včetně české).
( Oba programy podporují plug-iny, rozšiřující jejich činnost. V případě
Internet Exploreru se vžilo zejména používání různých účelových "lištiček",
které mohou mít i dodatečnou funkcionalitu, jako například antivirové testování
nebo řízení vyskakovacích oken. Systém Firefoxu se využívá pro nástroje, které
se integrují do jeho rozhraní i jiným způsobem. Můžeme tak sledovat aktuální
počasí, ukládat obsah webů a provádět mnoho dalších podobných činností. Systém
použitý ve Firefoxu je flexibilnější a především bezpečnější, systém Microsoftu
zase jednodušší z hlediska použití (to je nicméně subjektivní kategorie).
( Mozilla Firefox obsahuje nástroj pro zjišťování a stahování aktualizací.
Internet Explorer je aktualizován automaticky prostřednictvím služby operačního
systému, nebo pomocí webu Windows Update. Je třeba říci, že aktualizační
mechanismus Internet Exploreru je považován za důvěryhodnější a v současné době
je i kvalitnější. Pomocí Firefoxu je zase možné aktualizovat instalované
doplňky a rozšíření, což je oproti Internet Exploreru určitá výhoda.
Na co je Firefox nepoužitelný?
( Nefunguje s ním mnoho specializovaných firemních aplikací.
( Nepracují frontendy k některým sofistikovaným systémům.
( Obecně nefunguje nic, co je šito na míru Internet Exploreru.
( Nepracují aplikace, jež ke své činnosti vyžadují plug-in nebo doplněk, který
pro Firefox neexistuje nebo není dostatečně kompatibilní (opět častý problém
firemních aplikací).
( Nemusí také fungovat starší verze některých webů, vytvořené dříve, než začala
být Mozilla (Firefox) při vytváření prezentací a především aplikací
zohledňována.
Co v takovém případě dělat? Pokud se v praxi setkáváte s aplikacemi, které
využívají Internet Explorer a není je možné využívat s Firefoxem, použijte
Internet Explorer. Mnoho uživatelů má IE v operačním systému nastaven
jako sekundární prohlížeč a používá jej pouze pro problematické weby. Při
soukromém použití se hlavně jedná o některá internetová bankovnictví.
A co poštovní program?
Firefox neobsahuje poštovního klienta. Pokud používáte Outlook Express, můžete
uvažovat o přechodu na Mozillu Thunderbird, což je poštovní klient vyvinutý
jako doplněk Firefoxu. Využívá část jeho kódu, jeho systém doplňků a má podobný
design. To vše jsou velké přednosti, společně s adaptivním antispamovým filtrem
a pokročilými možnostmi práce s velkým množstvím poštovních účtů i s organizací
doručených a odeslaných zpráv. Faktem ovšem je, že v některých ohledech není
Thunderbird na tak vysoké úrovni jako jiné poštovní programy, především jej
nelze srovnávat s "velkou" aplikací Microsoft Outlook nebo třeba s Lotus Notes.
Pro mnoho uživatelů však jde o vhodnou alternativu, která se právě s Mozillou
Firefox velice dobře snáší a umí s ní kooperovat.
To pochopitelně neznamená, že při použití Firefoxu nemůžete spoléhat na jiné
stávající poštovní klienty. Při otevření odkazu z webové stránky ve Firefoxu je
spuštěn a aktivován ten klient, který je v operačním systému nastaven jako
výchozí.
Firefox a bezpečnost
Většina bezpečnostních rizik spojených s používáním webu jsou ve skutečnosti
bezpečnostní rizika, která jsou spojena s používáním Internet Exploreru. Jde
především o chyby této aplikace, ať už záplatované nebo nikoliv, dále pak o
podobu implementace některých standardů Internet Exploreru a samozřejmě o
skutečnost, že IE je nejrozšířenější aplikací svého druhu. Firefox nepochybně
má i v současné verzi bezpečnostní nedostatky, ale vzhledem k tomu, že je méně
rozšířený, tvůrci spywaru a virů se na něj zatím příliš nekoncentrují. Riziko
napadením nechtěnými a především zcela automaticky se instalujícími špionážními
produkty, tak dobře známými z IE, sice existuje, nicméně je mnohem nižší. Také
matení uživatelů, například pomocí vyskakovacích oken či předávání uživatelů
různými webovými servery, je při správném nastavení bezpečnostní politiky
výrazně nižší. Firefox obsahuje možnost blokovat vyskakovací okna i instalaci
doplňků a individuálně nastavovat servery, které mají oprávnění tyto operace
provádět. Dále lze velmi snadno spravovat uložená hesla, soubory cookies a
další data související s webem. Zajímavé je i to, že pokud integrovaný
bezpečnostní systém brání například instalování škodlivého programu, je
prakticky nemožné, aby tento program prohlížeč napadl a začal svým vlastním
rozhraním mást uživatele či na ně působit, jako v případě Internet Exploreru.
Takové aplikace pro Firefox zatím ve větší míře ani neexistují (ačkoliv by bylo
chybou domnívat se, že neexistují vůbec).
U Mozilly obecně (v případě Firefoxu to platí také) je vždy spornou otázkou
realizace aktualizací. Firefox obsahuje aktualizační systém, ale je
nepravděpodobné, že by se do něj instalovaly záplaty podobně jako do Internet
Exploreru. Potíže byly v Mozille zatím většinou řešeny vydáním samostatného
buildu - tedy kompletní nové verze softwaru, která reinstaluje tu původní a
opravuje tím i nalezenou chybu. Zejména pro uživatele s omezeným a velmi
pomalým připojením k internetu je toto zásadní problém, protože je nutné
stahovat celou aplikaci znovu a znovu provádět i její kompletní instalaci.
Prozatím se nepodařilo objevit způsob (není o tom alespoň zpráva), jak systém,
který Firefox ve své první oficiální verzi používá pro blokování oken a
nežádoucího obsahu na internetu, obejít. Není vyloučeno, že toho autoři méně
solidních a více podvodných webových serverů dříve nebo později dosáhnou. Na
druhé straně ale není pravděpodobné, že by se jim podařilo objevit takový
způsob, který by zásadním způsobem naboural bezpečnost prohlížeče nebo třeba
mechanismus řízení jeho doplňků. Ve Firefoxu je možnost, kdy může aplikace
prohlížeče "z vlastní vůle" spouštět aplikace, které by běžely na úrovni
operačního systému jako binární kód, minimalizována. Na druhou stranu je však
potřeba říci, že pokusy obejít tento systém blokování se již objevily.
Firefox, respektive renderovací jádro Mozilly je možné portovat do aplikací
podobným způsobem jako u Internet Exploreru, ovšem za použití speciálního
doplňku, který může (ale také nemusí) být přímo závislý na prohlížeči.
Bezpečnost takových aplikací, respektive jejich části zobrazujících webový
obsah, je pak v mnohém odvozena od konkrétní verze Gecka. Některá rizika, která
jsou spojena s webovým prohlížečem, se jí netýkají, nicméně platí to i pro
některé bezpečnostní funkce, jež jsou koordinovány samotným prohlížečem. V
tomto ohledu se tedy dá říci, že Mozilla a Firefox zaostávají za Internet
Explorerem, který je i pro technicky jednodušší proveditelnost této akce
portován a využíván mnohem častěji.
Bezpečnost webového prohlížeče nebo jakékoliv jiné aplikace podobného typu je
vždy dána dvěma faktory. Prvním z těchto faktorů je technická stránka
používaného softwaru, tím druhým je ovšem uživatel. Rizikové chování uživatele,
který slepě potvrzuje jakýkoliv bezpečnostní dialog, je u Internet Exploreru
rizikem naprosto stejným jako u Mozilly Firefoxu. Alfou a omegou bezpečnosti je
tedy uživatel a jeho schopnost posoudit, co je a co není riziko. Pokud by totiž
prohlížeč blokoval vše, co jen trochu považuje za ne zcela bezpečné, mohlo by
se snadno stát, že by takový program ztratil velkou část své funkcionality a že
by se tedy stal (přinejmenším pro některé aplikace) nefunkčním. Toho je ostatně
při kritickém nastavení bezpečnosti možné dosáhnout stejně s Firefoxem jako s
Internet Explorerem.
Obecné zásady pro bezpečnost ve Firefoxu
( Nestahujte a neinstalujte nic, o čem nevíte, co to je a co to dělá.
( Ponechte výchozí nastavení vyskakovacích oken. Pokud nějakému serveru
explicitně důvěřujete, nastavte jej jako povolený, ale až po ověření. Pokud
povolíte nebezpečný server, můžete jej ze seznamu kdykoliv odstranit.
( Pozor (preventivně) na doplňky prohlížeče, pocházející z neznámých a
především z nedůvěryhodných zdrojů.
( Nezadávejte svá data (e-mailovou adresu, různá hesla, čísla) do formulářů, o
nichž přesně nevíte, odkud pocházejí.
( Data z formulářů prohlížeči ukládat nedovolte, pokud počítač a konkrétní
uživatelský profil používá více lidí nebo pokud se nachází na veřejně dostupném
místě.
( Neměňte žádné výchozí nastavení, pokud přesně nevíte, k čemu slouží.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU