strany hudebních koncernů neustále stoupá a před nějakým časem přestoupila
hranice počítačového světa. Skladby v tomto formátu již řada lidí neposlouchá
jen ze sluchátek při práci, ale i doma, při procházkách, nebo i v autě.
I když není PC WORLD časopisem specializovaným na hudbu ani na automobily,
připravili jsme pro vás malý přehled nejlevnějších autopřehrávačů s CD
mechanikou, podporujících média obsahující skladby ve formátu MP3. Oslovili
jsme řadu výrobců, ale jelikož jsme časopis převážně počítačový, nakonec k nám
dorazily pouze čtyři přehrávače, na nichž však lze dobře ukázat, jakými cestami
se ubírá vývoj segmentu levných CD/MP3 zařízení pro automobily. Vzhledem k
povaze našeho časopisu i našich čtenářů jsme se příliš nevěnovali kvalitě
hudebního výstupu z přehrávačů (ta je ostatně při produkci formátu MP3 stejně
ztrátová), ale zaměřili jsme se hlavně na funkce, ovládání a praktické postřehy
týkající se vybraných modelů. Předtím, než se podíváme podrobněji na test
samotných zařízení, připravili jsme pro vás krátký úvod do problematiky
ozvučení automobilu.
Hudba na čtyřech kolech
Přestože má automobilové hi-fi stále blíže světu osobních počítačů (ať už díky
možnostem přehrávání MP3 a WMA formátů, či zásluhou navigačních přístrojů,
které jsou v podstatě jednoúčelovou palubní aplikací notebooku či PDA), jedná
se stále o samostatnou oblast audio (a v posledních letech též video) techniky.
Při volbě auto hi-fi vybavení je proto dobré se řídit pravidly a doporučeními,
z nichž bychom rádi uvedli alespoň ta nejdůležitější a nejzajímavější. Pokud
vás daná problematika zajímá a chcete se dozvědět více, doporučujeme vám
prostudovat odbornou literaturu, poměrně obsáhlé on-line zdroje či periodika
věnovaná automobilům a jejich doplňkům. Výtečného ozvučení pochopitelně
dosáhnete, svěříte-li svůj vůz odborníkům, kteří vše zařídí "na klíč" (včetně
utlumení nežádoucích vibrací a případných úprav interiéru), v takovém případě
ale musíte zaplatit o něco více, nehledě na to, že bez kvalitních referencí
není radno svěřovat drahocenný vůz do cizích rukou.
Centrální jednotka (autorádio)
V současné době lze zakoupit minimálně čtyři druhy centrálních jednotek. Vedle
klasických kombinací rádio/kazeta a rádio/CD jsou to trojkombinace rádio/
kazeta/CD či rádio/MD. Existují ale i další typy, podporující přehrávání MP3 či
WMA formátu z CD či paměťových karet, rádia vybavená vyjímatelným či pevně
zabudovaným pevným diskem či rádia kombinovaná s navigací a DVD přehrávačem.
Drtivá většina rádií se dodává ve velikosti 1 DIN, kterou lze nainstalovat
prakticky do všech vozidel, někteří výrobci (např. Panasonic) dodávají i modely
dvojnásobné výšky, jež lze montovat do mnoha vozů od nižší střední třídy výše.
Problém s montáží rádia může nastat u některých modernějších vozidel, která
používají centrální LCD displej umístěný jinde než autorádio pokud do takového
vozu nainstalujete jiné než originální rádio, musíte se rozloučit s informacemi
na centrálním displeji (ten bude fungovat pouze v režimu hodin, případně
zobrazovat informace palubního počítače).
Při výběru vlastní řídicí jednotky patří (vedle vzhledu a barvy osvětlení
ladících s interiérem vozu) mezi nejdůležitější kritéria možnost instalace a
ovládání CD měniče (případně měniče MD či DVD), podpora CD-Text informací (ta
je užitečná též u měniče disků), výkon udávaný výrobcem alespoň 45 či 50 W na
kanál (zejména neplánujete-li instalaci dodatečných zesilovačů u autorádia je
často udáván špičkový výkon, reálný výkon RMS je obvykle zhruba poloviční).
Pokud plánujete instalaci samostatných zesilovačů, je důležité aby rádio mělo
linkové výstupy cinch (RCA) v ideálním případě dva páry pro přední a zadní
reproduktory a samostatnou linku pro subwoofer. Nejlepší jsou vysokonapěťové
výstupy (2 až 4 volty), které lépe odolávají rušení. Samozřejmostí jsou různé
zabezpečovací techniky jako je otočný či odnímatelný panel, šuplík (ten už se
žel nevyrábí), kódové karty apod. Pravdou ovšem zůstává, že jedinou spolehlivou
ochranou proti zlodějům je autorádio prostě nemít.
V případě autorádií s CD přehrávačem je často diskutovanou otázkou přítomnost a
velikost vyrovnávací paměti. Na rozdíl od přenosných přístrojů, u kterých byla
dříve vyrovnávací paměť luxusní výbavou a dnes se stává standardem, se o ní v
případě autorádií mluví stále méně. Důvodem je to, že moderní autorádia spíše
než vyrovnávací paměť, jejíž kapacita je omezená a na hrbolaté vozovce může
snadno "doběhnout", používají inovované CD mechaniky s odlišným uchycením
optiky a CD, jež jsou odolnější proti otřesům samotným (i tak ale mohou při
extrémním nárazu či přetížení přeskočit). Vyrovnávací paměť je tak častěji
uváděna u levnějších autorádií s CD, která používají starší techniku.
Reproduktory
Vysvětlovat princip reproduktoru by bylo jistě zbytečné, přesto jsou ale jistá
pravidla, která mnozí kutilové při instalaci opomíjejí. Mezi elementární zásady
patří například oddělení prostoru před a za reproduktorem důvod je nasnadě:
zatímco předek reproduktoru vzduch tlačí vpřed, za reproduktorem vzniká
podtlak, a pokud nejsou prostory alespoň do jisté míry odděleny, oba efekty se
částečně vyruší. Při umístění libovolných reproduktorů platí to ale zejména pro
středobasové a subwoofery tedy dbejte na uzavření prostoru za reproduktorem
(nemusí být hermetické, u subwooferů je často nutné přidat basreflexový otvor).
Mimochodem právě kvalitní oddělení prostoru za reproduktorem je tajemstvím
poměrně solidního zvuku některých originálních reprosoustav například u novější
vozů koncernu VW.
Při osazování reproduktorů v automobilu je největší problém dosáhnout
kvalitního prostoru a detailu zvuku. Vnímání směru, a tedy i prostoru je
nejvýraznější u vysokých frekvencí, proto je vhodné použít místo dvou či
třípásmových reproduktorů oddělené středobasové a výškové reproduktory. Výškové
reproduktory je pak vhodné umístit co nejvýše (nad palubní desku, do horní
části dveří apod.), středobasové mohou být níže (stále je ale vhodnější umístit
je po stranách, tedy pod palubní desku či do dveří), a konečně subwoofer může
být umístěn libovolně, neboť u nízkých frekvencí nedokážeme určit jejich směr.
Koneckonců i tato pravidla dodržují mnozí výrobci u novějších vozů (počínaje
nižší střední či střední třídou).
Subwoofery představují pochopitelně samostatnou kapitolu u mnoha novějších vozů
s kvalitními reproduktory z výroby se může jednat o jediný potřebný doplněk. Na
výběr jsou buď hotové sady (zesilovač, reproduktor i vlastní zapouzdření o
různé velikosti, tvaru a výkonu), nebo jednotlivé díly (zesilovač,
reproduktor), které lze zamontovat přímo do vozu. Pokud ovšem nemáte vůz s
tříprostorovou karoserií (sedan), u kterého lze woofer instalovat pod zadní
okno (kufr tak funguje jako skříň subwooferu), budete nejspíš stejně nuceni
vyrobit uzavřenou či portovanou (basreflex) skříň, do které woofer zasadíte tím
se ovšem zmenší prostor ve vašem kufru.
Výhybky a zesilovače
Pokud chcete osadit oddělené výškové a středobasové reproduktory či subwoofer,
budete potřebovat výhybky (crossover), které do jednotlivých reproduktorů pustí
pouze žádoucí frekvence tím jednak optimalizujete jejich výkon, a zároveň
zabráníte případnému poškození. U některých sad reproduktorů může být výhybka
integrována ve středobasovém měniči, stejně tak mnohé samostatné zesilovače
mohou být vybaveny výhybkou či frekvenčním filtrem. Existují aktivní (před
výkonovým zesilovačem) i pasivní typy (před vlastním reproduktorem) u mnoha lze
navíc dělicí frekvence ručně nastavit.
Jaký výkon je třeba? Pro kvalitní reprodukci (ne pouze pro extrémně hlasitou)
je vhodných alespoň 30 až 50 W na kanál pro středy a výšky. Výkon zesilovače
pro subwoofer by pak měl být přinejmenším stejný jako součet ostatních kanálů
(tedy 150 až 200 W). Obecně vzato by externí zesilovač měl obsahovat frekvenční
výhybku či filtr, ochranu proti přetížení a zkratu je dobré volit typy s nízkým
harmonickým zkreslením (THD). Podle možností a financí můžete zvolit buď
kvalitnější "Class A" zesilovače (ty jsou větší, zahřívají se a mají nižší
účinnost, ale nabízejí lepší zvuk), kombinované A-B či levnější "Class B" (pro
běžné nasazení v autě obvykle postačí). Pro labužníky je ještě třída D
(digitální zesilovače), která nabízí vysoký výkon a účinnost při malé velikosti
a minimální produkci tepla.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU