Microsoft, se zdá být ještě více šokující než to předchozí. Mnohé z jejich
praktik lze stručně shrnout: "Poddejte se, nebo vám sebereme produkt, který
potřebujete, abyste se vůbec udrželi nad vodou". Ať již je tím produktem CPU
nebo Windows, ostatním firmám nezbývá, než se podrobit. Dokonce i mocný Compaq,
jak se zdá, musel dvakrát kapitulovat. Musel předat své patenty týkající se
systémových desek firmě Intel, aby mu nezatrhli přístup k jejich procesorům, a
musel změnit své plány ohledně browserů, aby se vyhnul hrozbě zrušení kontraktu
na Windows. Jestliže dokonce největší firma na výrobu počítačů musí
kapitulovat, co se asi děje s menšími společnostmi, pokud se jejich zájmy
náhodou dostanou do jakéhokoli konfliktu se zájmem monopolistů?
Netrapte se. Jak se totiž ukazuje, ti z nás, kdo shledávají monopoly a jejich
bohorovnou neurvalost za nechutné, jsou totiž úplně vedle. My totiž příliš
trváme na takových pochybných koncepcích jako jsou právo, spravedlnost, volnost
konkurence a svoboda podnikání. Vždyť přece praktiky, o kterých jsme
přesvědčeni, že nám lámou páteře, by nás naopak měly naplnit uspokojením ze
života. My jsme si totiž jaksi nevšimli, že v americkém systému mezitím došlo k
velmi podstatným změnám. Zkrátka řečeno, ať se nám to líbí nebo ne, jsme zralí
pro patřičnou převýchovu.
Překonání vad v právním vědomí
Za to, že potřebujeme převychovat, se nemusíme cítit ani provinile, ani
přihlouple. Je zcela zřejmé, že naše nedostatky jsou výsledkem chybné výchovy
ze strany našich rodičů a generací, které je předcházely. Pro začátečníky v
kursu převýchovy pouze připomínám, že nás učili věřit ve správnost vlády
zákona. V tomto naivním rozpoložení našich myslí se někdy vracíme k samotným
začátkům a čteme si v antitrustových zákonech, když se pokoušíme porozumět
zprávám, které se na nás hrnou ze světa businessu. Vezměte si například takový
Shermanův zákon. Tam se v Článku 1. říká: "Každý kontrakt, kombinace ... nebo
konspirace, omezující volnost obchodu ... je ... nezákonná". V Článku 2. se
praví: "Kdokoli, kdo bude monopolizovat nebo se bude pokoušet monopolizovat,
nebo se bude spolčovat či konspirovat s jakoukoli jinou osobou nebo osobami za
účelem monopolizace jakékoli části směny zboží nebo obecně obchodu mezi
několika státy Unie ... bude považován za osobu, jež spáchala trestný čin ...".
A naše špatnou výchovou popletené dušičky horečně prohledávají Shermanův zákon
v marné snaze najít tam nějakou zmínku o výjimkách ve jménu údajné efektivnosti
nebo údajných výhod pro spotřebitele, které z monopolizace vyplývají.
Naši rodiče nám poskytli ještě jednu medvědí službu tím, že nás vychovali ve
víře v obecnou prospěšnost zastupitelské demokracie. Dokonce se jim podařilo
nás přesvědčit, že žijeme ve státě založeném na tomto principu. Takto
handicapováni si mylně myslíme, že když byl Shermanův zákon schválen Kongresem
Spojených států a stvrzen podpisem samotného prezidenta USA, musí tento zákon
mít nějaký význam a váhu. A potom pouze zůstáváme v údivu stát nad tím, jak je
možné, že pilíře vládní moci jednoduše ignorují základní právní pravidla a
poukazují na ekonomickou výhodnost zakotvenou v každém monopolu.
Co se dá dělat s lidmi jako jsme my? Naše převýchova se musí odehrát ve dvou
krocích. Za prvé, každý z nás dostane svůj osobní výtisk Shermanova zákona. Za
druhé, musíme nakreslit čáru, která protne všechna slova, jež v našem výtisku
najdeme. Tento úkol není tak těžký, jak by se na první pohled zdálo: stačí
dostat text zákona do počítače, zvolit povel "vyber vše", a potom změnit styl
fontu na "Strikethrough". To nás konečně uvede do souladu s velkými mysliteli
amerického soudnictví.
Dokončení procesu naší rehabilitace
Intel a Microsoft si počínají přesně tak, jak jim dané okolnosti umožňují. Ale
nesmíme podléhat dojmu, že nová éra antitrustové politiky se týká pouze
gigantů, jako jsou tyto dvě firmy. Teoretické základy tohoto nového přístupu k
věci mohou být odrazovým můstkem pro nové příležitosti pro každého, dokonce i
pro ty, kteří se právě vynořují z výše zmíněného převýchovného procesu. Velmi
často bývá citován výrok soudce Posnera, že pojmy jako právo a spravedlnost
"jsou termíny, které nemají žádný obsah". Co více bychom si mohli od soudce
přát?
Říkáte, že bychom si například mohli přát trvalou starost o dobro našich dětí?
Ale soudce Posner argumentoval ve prospěch legalizace obchodu s lidskými
miminky. "Konec konců", tvrdil, "ochota zaplatit je obecně velmi
spolehlivým ... ukazatelem hodnoty a rodiče, kteří si cení svého dítěte
nejvíce, jsou pravděpodobně schopni poskytnout dítěti nejvíce péče ...". Tu a
tam by mohl kupující opět dítě odprodat například pro účely lékařského výzkumu,
ale ekonomická analýza patrně neshledá nic špatného v čemkoli, co napomáhá
růstu příjmů ve slibně se rozvíjejícím průmyslu, i když je to kšeftování s
miminy. A pomyslete přitom na souzvuk zájmů s průmyslem biotechnologií!
Při provedení správné analýzy pravděpodobně zjistíte, že vaše děti vlastně
mohou patřit komukoli, kdo dokáže přebít vaši nabídku. Samozřejmě, byla by to
jenom vaše blbost, kdybyste prodával. Ale pokud správně uvážíte imperativ
ekonomické efektivnosti a maximalizace bohatství, pak z toho vyplývá jen jedno:
sbohem děti, vítejte prachy...
Můžete mě obvinit ze sentimentálnosti, ale já sám mám v úmyslu ponechat si své
děti pro sebe. A ze všeho nejvíce mám v plánu vyhýbat se soudu jako čert kříži.
Phil Lemmons je ředitel amerického PC WORLDu.
8 0375/DĚD
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU