Změna nastala 5. září roku 2006, když společnost oznámila zásadní aktualizaci vzhledu a funkcí. Toho dne Facebook představil News Feed, novinku, která změnila podobu Internetu.
Na začátku září, když Facebook News Feed představil, byla sociální síť stále ještě uzavřenou platformou přibližně 10 milionů studentů, pro veřejnost se otevřel až o několik týdnů později.
„News Feed se liší od všeho, co je k nalezení na internetu,” napsala tehdejší produktová manažerka společnosti Ruchi Sanghviová.
Stejně jako většina změn, ani tato nebyla ze začátku příliš populární a uživatele tehdejšího Facebooku poprvé napadla otázka, jak jednoduše by asi mohli jejich osobní údaje zneužít ostatní. Mark Zuckerberg se omluvil a slíbil lepší nastavení viditelnosti osobních údajů, News Feed však nezrušil; i přes vlnu protestů bylo totiž už tehdy jasné, že si lidé novou funkci nakonec zamilují. Obavy o soukromí však přetrvávají i po necelých deseti letech. A celkem oprávněně.
Nepochybuji o tom, že Facebook vznikl s dobrými úmysly, a na začátku jsem byla sama jeho velkým fanouškem, který ho doporučoval každému na potkání. Vydrželo mi to přibližně rok, možná dva, ale i poté jsem byla dlouho tím, kdo Facebook ve všech diskuzích podporoval a nenávistné komentáře na jeho adresu nechápal. Sloužil mi jako zdroj zajímavých informací a přiznejme si, pro nás introverty jsou sociální sítě ideálním zdrojem mezilidské komunikace.
Jenže pak se začal měnit. A každou změnu, kterou Facebook představil, následovaly protesty a nářky. Uživatelů však neubývalo, ba naopak – měsíc od měsíce jich bylo stejně jako reklam a chyb víc a víc.
Náhradu jsem začala hledat přibližně před třemi lety. Princip sociální sítě se mi líbil a rozhodně jsem nechtěla přijít o pohodlný kontakt s lidmi, Jenže realita byla krutá – náhrada za Facebook neexistovala. Občas se objevil nějaký cílevědomý projekt, například Diaspora, ale po velkém očekávání vždy přišlo akorát velké zklamání.
Z pasti hrůzné modré obludy mě vysvobodil až Google+. Sice tam nebyli mí známí z Facebooku, ale to mi nevadilo, udělala jsem si nové známé, kteří navíc nesdíleli nic o obědech ani dětech, ale o technologiích, vědě nebo o vesmíru, zkrátka opravdu zajímavé věci. Brzy jsem zjistila, že mi aktualizace toho, co měl kdo k obědu, nijak zásadně nechybí.
Přesto jsem se k jeho smazání jen tak odhodlat nedokázala. Protože co kdyby mi pak něco uteklo? Nakoplo mě až jedno přihlášení na Facebook po celé noci strávené mazáním mých fotografií a příspěvků. Můj šok, když jsem ráno zjistila, že je všechno zpátky, je celkem nezapomenutelný. V tu chvíli už jsem neváhala a účet okamžitě smazala.
Naneštěstí jsem realista a tak vidím, jak i Google+ směřuje k podobnému osudu, ale tak už to na Internetu prostě chodí.
Facebook je dnes pro mě cizím světem a často mě překvapí, že je pro řadu lidí stále středobodem vesmíru (nebo alespoň internetu) a div jim oči nevypadnou po zjištění, že tam už dlouho účet nemám.
Přestože fanouškem Facebooku už rozhodně nejsem, zásluhy na dnešní podobě internetu i společnosti mu připsat musím, kdo ví, jak by to dnes bez jeho existence vypadalo?
Markéta Gajdošová
Autorka se zajímá o teorii IT i všech příbuzných oborů. Zaměřuje se na nejnovější technologie a snaží se je také využívat.
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU