Názor: Temná stránka crowdfundingu

Sdílet

 Autor: © auryndrikson - Fotolia.com
Crowdfunging, neboli komunitní financování, je v zahraničí velkým hitem už několik let a poslední dobou získává na popularitě i u nás. Vybrat se dají tisíce nebo i miliony dolarů.

Ovšem, nehledě na to, jak je myšlenka na financování projektů nadšenci novátorská, stejně jako vše, kde hraje podstatnou roli lidský faktor, má i crowdfunging svá nezanedbatelná úskalí.

Poslední dobou se o crowdfungingu mluví především v souvislosti s celkem cílevědomým projektem společnosti Canonical, která chce během jednoho měsíce vybrat 32 milionů dolarů na nový smartphone Ubuntu Edge. Canonical zatím vybral přes deset milionů dolarů, ale svého cíle do 21. srpna pravděpodobně nedosáhne. Vybranou část peněz tak bude muset vrátit.

Na Kikcstarteru nebo na Indiegogo, kde kampaň na financování Ubuntu Edge probíhá, se podařilo realizovat už celou řadu výborných nápadů. Díky komunitnímu financování vznikly například chytré hodinky Pebble nebo zdravotnické zařízení Scanadu Scout inspirované Tricoderem ze Star Treku.

Mezi dalšími úspěšně financovanými a dokončenými projekty je také například počítačová hra Shadowrun Returns od tvůrců původního Shadowrunu, na kterou se vybralo přes milion dolarů, i když cílem bylo pouze 400 tisíc. A hra financovaná nadšenci a fanoušky místo velkými distributory, kterým nezáleží na kvalitě, ale na jednoduchosti a masovém rozšíření, dopadla až překvapivě dobře.

Lidé využívají komunitního financování jsou však různí – od zkušených vývojářů a podnikatelů, přes nadšence, kteří sice mají výborný nápad, ale chybí jim dostatek zkušeností na jeho realizování.

Jako jeden z nepříliš povedených příkladů se dá uvést například desková hra The Doom of the Atlantic City. Původním cílem kampaně na tuto hru inspirovanou Monopoly, bylo vybrat 35 tisíc dolarů. Projekt fanoušky zaujal natolik, že se tvůrci kampaně podařilo vybrat 135 000. Po několika měsících se však objevila zpráva, že je projekt ukončen. Proč? Její autor peníze utratil na stěhování a další věci s hrou související přinejmenším velmi nepřímo.

Tento případ má pro ty, kteří do hry investovali, šťastný konec. Studio, které mělo na hře spolupracovat, se rozhodlo, že ji dokončí na vlastní náklady, ale i tak je to varováním, že by si lidé měli dávat na komunitní financování pozor. A to jak ti, kteří svými penězi na kampaně přispívají, tak ti, kteří je zakládají. Alespoň pokud nechtějí strávit několik nadcházejících let s žalobou za podvod na krku.

Pokud se rozhodnete komunitní financování vyzkoušet, je třeba dobře promyslet částku, kterou chcete vybrat. Jak je vidět právě na Ubuntu Edge, pokud ji nastavíte příliš vysoko, nepomůže k jejímu naplnění ani to, že jde o opravdu jedinečný produkt. A v našich poměrech platí toto pravidlo dvojnásob.

Také je potřeba myslet na peníze investované do reklamní kampaně, aby nakonec nepřekročily vybíranou částku – pro úspěch opravdu nestačí založit projekt a dát jeden odkaz na sociální síť.

Při financování projektů to chce naopak zvážit zkušenosti, které zakladatel kampaně má, i reálnost jejího provedení. Také je potřeba obrnit se železnou trpělivostí, zpoždění je u takových projektů spíše pravidlem než výjimkou.

Crowdfunding může být velkým přínosem, ale je dobré připravit se na případný neúspěch a vyhozené peníze. I to je možná jeden z důvodů, proč má Ubuntu Edge problémy 32 milionů vybrat. Samotný telefon za 600 dolarů se uživatelům dostane do rukou nejdříve za rok, a ač je Canonical seriózní společností, hrozba, že sponzoři neuvidí telefon ani peníze, je i přesto stále reálná.


Markéta Gajdošová

ICTS24

Markéta Gajdošová

Autorka se zajímá o teorii IT i všech příbuzných oborů. Zaměřuje se na nejnovější technologie a snaží se je také využívat.