mezi něž patří analýza, návrh, technologie a management. Daleko více než
technologie ovlivňuje úspěšnost implementace datového skladu právě efektivní
projektový management. Pod tímto pojmem si můžete představit optimalizaci
procesů řízení tak, aby byly co nejefektivnější. Řízení projektu představuje
tvrdou každodenní práci, jako je např. sledování procesů, které ovlivňují
postup prací na projektu datového skladu.
Zvláštností projektu datového skladu je to, že prochází napříč celou
organizací. To samozřejmě klade určité požadavky na osobu, která bude vykonávat
funkci projektového manažera. S ohledem na projekt je proto nutné, aby
projektový manažer byl osobností, která je schopna v krajním případně navrhnout
nebo prosadit i změny vnitropodnikových procesů. Budování data warehousu totiž
velmi významně prověřuje kvalitu vnitřních procesů organizace, a může se tudíž
stát, že stávající procesy bude potřeba změnit. S ohledem na zahraniční
zkušenosti je možné konstatovat, že projekt datového skladu je v mnohých
případech spojen s projektem BPR organizace (Business Process Reengineering).
Budování celopodnikového datového skladu není jednoduchou záležitostí a
úspěšnost projektu je vždy spojena s překonáním mnoha úskalí. Rozhodovací
procesy jsou v tomto případě ovlivňovány nejen náklady, ale i časem. Proto je
potřeba, aby projektový manažer upozorňoval sponzora projektu (osoba z
nejvyššího vedení zákaznické firmy, která projekt podporuje) na různá úskalí,
která v rámci realizace mohou nastat, a zásadně tak ovlivnit úspěšnost
implementace datového skladu. V následujícím textu se pokusíme identifikovat
některé z okamžiků, které mohou mít vliv na úspěšnost implementace DW a na
možné problémy s tím spojené.
Identifikace rozsahu
Projekt datového skladu začíná identifikací jeho rozsahu. Procesy, které je
potřebné podpořit novou technologií, mají úzkou vazbu na dokument "Strategie
podniku do roku XXXX". Na počátku je potřeba identifikovat a zdokumentovat
uživatelské požadavky. Po ukončení této fáze je potřebné dosáhnout dohody mezi
jednotlivými útvary organizace ve věcech směřování projektu i jeho jednotlivých
inkrementálních fází, ve sjednocení celopodnikových pojmů apod. V případě, že
nedojdeme k jednotnému pohledu na budování data warehousu, vzniká první problém.
Rostoucí nezájem sponzora projektu
Důležitou osobou v průběhu budování DW je sponzor projektu. Jeho nezastupitelná
role spočívá v tom, že zastřešuje projekt z pohledu vrcholového managementu a
zároveň prezentuje zájem společnosti na implementaci DW. V případě, že byl
sponzor vybrán špatně, dochází postupem času ke ztrátě jeho zájmu o projekt.
Tím dochází k narušení komunikace mezi ním a projektovým manažerem a ostatní
účastníci hodnotí tuto situaci jako nezájem organizace o projekt.
Výběr nástrojů bez adekvátního zkoumání
V rámci projektu datového skladu jsou nakupovány jednotlivé nástroje, za
jejichž pomoci máme možnost manipulovat s daty uloženými v DW. V případě nákupu
hotových produktů je potřebné této otázce věnovat patřičnou pozornost. Dříve,
než přistoupíme k tomuto kroku a pořídíme si specializované nástroje na přístup
k datům (OLAP), správu metadat, správu data warehousu a procesů ETT (export
transformace transport) apod., je nutné seznámit se s nabídkou na trhu. V
případě, kdy chybným rozhodnutím ohrožujeme celý projekt, vzniká problém.
Nedostatek informací
V určitých fázích projektu se dostáváte do kontaktu se specializovanými
produkty. Firmy většinou vlastní popisy aktuálních databází, procedury pro
nahrávání dat, zálohování, obnovu apod. Vyskytují se však situace, kdy nejsou
informace o jádru aplikace k dispozici (zvláště u některých zahraničních
produktů, kdy jejich dodavatelé tyto údaje neposkytují). S tím se velmi často
setkáváme např. v bankovním prostředí. Problémem bývá i pomalé zpracování
požadavků na informace a další činnosti vyplývající z projektu ze strany IT
oddělení firmy. V případě, že je postup prací projektu zpomalován, vzniká další
problém.
Kvalita dat v produkčních systémech
Produkční systémy organizace slouží k pořizování dat, která se následně
využívají v datových skladech. Tato data byla však často historicky pořizována
nejrůznějším způsobem, a proto musíme uvažovat o jejich věrohodnosti. Pokud
máme dva produkční systémy, pak údaje o klientovi udržované v každém z nich
mohou mít různou kvalitu. V případě, že rodné číslo klienta je v jednom systému
kontrolováno a v druhém nikoliv, pak musíme použít údaje z prvního systému.
Otázce kvality dat je tedy potřebné věnovat patřičnou pozornost, a dokud není
provedeno alespoň základní ohodnocení jejich věrohodnosti, nejsme schopni
rozhodnout, která data jsou, resp. nejsou použitelná.
Projektový manažer a uživatelé
Projektový manažer je osobou plně zodpovědnou za projekt datového skladu, a tím
pádem musí mít všeobecný přehled o podnikových procesech a o problematice data
warehousingu. Nespornou výhodou je, pokud má navíc praxi ve vedení projektů, je
komunikativní apod.
Jedním ze základních kritérií pro hodnocení úspěšnosti projektu DW je počet
uživatelů využívajících datový sklad. Obecně lze předpokládat, že s rostoucím
rozsahem dat, umožňujících podporu dalších vnitropodnikových procesů, bude růst
i počet aktivních uživatelů. V případě, že toto číslo postupně klesá, datový
sklad neplní svoji funkci podpory koncových uživatelů.
Dodatečné požadavky
Datový sklad je budován tak, aby splnil požadavky uživatelů, kteří budou
nakonec rozhodovat o tom, zda je projekt úspěšný, či nikoliv. V praxi se
ukazuje, že požadavky uživatelů se i přes provedení úvodního průzkumu mění, a
vzniká tudíž nutnost průběžného přeplánování a zhodnocení nákladů, což celý
projekt jenom prodlužuje.
Škálovatelnost a integrace
Škálovatelnost představuje schopnost růstu datového skladu co do objemu dat.
Abychom mohli uchovávat stále větší množství dat, je nutné použít dostatečně
"pružnou" hardwarovou platformu, která umožní poskytování služeb rostoucímu
počtu koncových uživatelů.
Základním rysem datového skladu je integrace dat. Ta je zároveň důvodem k
zahájení těchto projektů. Integrace dat a procesy aktualizace hrají významnou
roli v projektu, a tak představují i určitý zdroj problémů. Riziko problémů
roste s počtem produkčních systémů, které budeme integrovat, a také s
charakterem podniku. Riziko potenciálních problémů je u globálních organizací
mnohem větší než u organizací lokálních. Proto je dobré, abychom s ohledem na
rozsah integrace dat využili někoho, kdo má s touto problematikou určité
zkušenosti.
Závěrem
Proces budování DW není jednoduchý a bylo by naivní tvrdit, že správná metodika
vše vyřeší za nás. Mezi kritické faktory úspěšnosti je nutno zařadit znalost
dokumentu zabývajícího se strategií podniku, neboť odtud se odvíjí definování a
identifikace procesů, které je nutné podpořit novou technologií. Zároveň je tím
ovlivněno rozhodnutí koncových uživatelů o tom, zda se tyto procesy setkaly s
podnikovými potřebami. Samozřejmě, že výčet možných rizik není úplný, a ani
nemůže být, neboť každý projekt datového skladu je originální, a proto je jen
určitým upozorněním na možné problémy.
9 2447 / ram
PŘEDPLATNÉ
ČLÁNKY DO MAILU